Lidé se při výběru potravin rozhodují na základě různých faktorů. Kromě finančních možností nebo osobních preferencí jsou to často také etické, kulturní nebo náboženské důvody. Mezi nejtypičtější přístupy k výživě, které jsou založeny na těchto přesvědčeních, patří vegetariánství a veganství. Tyto stravovací způsoby odráží osobní rozhodnutí vyhnout se konzumaci buď masa (vegetariánství), nebo všech živočišných produktů (veganství). Vegetariánství sice může být osobní volbou každého člověka, současně je ovšem i tradiční součástí některých duchovních směrů včetně budhismu a hinduismu. Vyhýbání se vepřovým produktům a případně i měkkýšům patří mezi součástí dietních zákonů halal a košer, jež jsou prosazovány islámem a judaismem.
Nárůst populace vyznávající islám a také zastánců veganství znamená výzvy pro farmaceutický průmysl, protože složky živočišného původu se běžně vyskytují v léčivých přípravcích jako účinné nebo pomocné látky. Typickým příkladem léčiv může být heparin či pankreatin, z pomocných látek například želatina, stearan hořečnatý, laktóza, lanolin nebo vaječný lecitin. Kromě toho existuje mnoho dalších látek či přípravků, jejichž původ může být pro některé skupiny spotřebitelů z pohledu zdroje problematický, jako jsou vitamin D, glukosamin, kolagen nebo vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.
Želatina je nejčastějším materiálem pro výrobu měkkých a tvrdých želatinových tobolek (kapslí). Získává se hydrolýzou hovězího, vepřového či rybího kolagenu a je uznávána americkým Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) jako všeobecně bezpečná látka (GRAS − generally recognized as safe).
Rostlinnou alternativu představuje hydroxypropylmethylcelulóza (HPMC, hypromelóza) vyráběná z celulózy získané ze dřeva stromů, polysacharidový komplex pullulan pocházející z fermentované tapioky a dále karagenan, polysacharid extrahovaný z červených mořských řas.
V porovnání se želatinovými kapslemi mají vegetariánské kapsle z HPMC menší obsah vody a jsou méně hygroskopické, což může mít příznivý vliv na stabilitu léčiv. Mírně pomalejší dezintegrace HPMC tobolek in vitro v kyselém prostředí se významně nepromítá do změn farmakokinetiky léčiv in vivo. Struktura HPMC je ale prostupnější pro kyslík než želatina, a důležité je tedy ochránit léčivo před oxidací například blistrováním. To však neplatí pro kapsle z pullulanu, jež mají lepší bariérové funkce z hlediska oxidace.
Laktóza patří mezi nejpoužívanější pomocné látky tabletách a tobolkách. Vyznačuje se nízkou hygroskopičností, sladivostí i cenou, výhodou je také její stabilita a kompatibilita s dalšími látkami. Pro vegetariány, kteří se vyhýbají pouze masu, ale konzumují jiné živočišné produkty, zejména mléčné výrobky, obvykle problém nepředstavuje. Alternativou laktózy jako plniva mohou být celulóza, škrob nebo syntetické polymery.
Vitamin D3 (cholekalciferol) se přirozeně vyskytuje v mase tučných ryb a tuku z rybích jater. Předpokládá se však, že jeho primárním zdrojem v potravním řetězci jsou planktonní mikrořasy. A zatímco v lidské kůži se vitamin D3 vytváří konverzí 7-dehydrocholesterolu (7-DHC) působením UVB záření, v houbách a kvasinkách vzniká podobným způsobem z ergosterolu buněčných membrán vitamin D2 (ergokalciferol).
Nejčastější zdroj cholekaciferolu v doplňcích stravy a léčivých přípravcích představuje lanolin. Tato voskovitá látka je přirozenou součástí ovčí vlny a obsahuje 7-DHC, který se po expozici UVB mění na cholekalciferol a je následně izolován a přečištěn. Hlavním rostlinným zdrojem jsou lišejníky, symbiotické seskupení hub a řas převážně z čeledi Cladoniaceae, např. Cladonia rangiferina nebo C. arbuscula.
Evropská léková agentura (EMA), která stanovuje pravidla pro označování léčivých přípravků v EU, výrobcům nenařizuje povinnost předkládat původ léčivých a pomocných látek na obalech. A současně ani výrobci nemohou nad rámec regulačních požadavků tyto informace uvádět. Také samotné farmaceutické společnosti nejsou často schopné zaručit konkrétní zdroje složek svých produktů, protože je nakupují od různých dodavatelů, kteří se mohou časem měnit.
Za pomyslného průkopníka veganských léčivých přípravků může být považován přípravek s obsahem paracetamolu uvedený na trh v roce 2022 v Německu. Jde o první léčivý přípravek s certifikací The Vegan Society a obsahem pomocné látky stearanu hořečnatého rostlinného původu. Je však důležité zmínit, že vývoj originálních léčivých přípravků vždy zahrnuje v preklinické fázi testování na zvířatech, a proto je otázka, zda lze léčiva považovat za skutečně veganská.
(zemt)
Zdroje:
1. Prakash A., Soni H., Mishra A., Sarma P. Are your capsules vegetarian or nonvegetarian: an ethical and scientific justification. Indian J Pharmacol 2017; 49 (5): 401–404, doi: 10.4103/ijp.IJP_409_17.
2. Strickland S. Dietary restrictions: implications on medication choice. Br J Gen Pract 2014; 64 (627): e670–e671, doi: 10.3399/bjgp14X681865.
3. Herdiana Y., Sofian F. F., Shamsuddin S., Rusdiana T. Towards halal pharmaceutical: exploring alternatives to animal-based ingredients. Heliyon 2023; 10 (1): e23624, doi: 10.1016/j.heliyon.2023.e23624.
4. Paraveganio has become the first medicinal product in the world to be registered with The Vegan Society’s Vegan Trademark. The Vegan Society’s, 2022 Mar 1. Dostupné na: www.vegansociety.com/news/news/paraveganio%C2%AE-first-carry-vegan-society%E2%80%99s-vegan-trademark
