Nepřiměřené a nesprávné užívání, eventuálně neužívání předepsaných, ale i kupovaných léků může vést – vedle hromadění nespotřebovaných léků – rovněž k závažným zdravotním důsledkům, jejichž léčba si žádá další finanční náklady. Nespotřebované a nahromaděné léky mohou způsobit otravy, být zneužity k sebevraždě nebo k dalšímu prodeji na černém trhu s léky. Farmaceuticky aktivní látky také pronikají do životního prostředí. Likvidace těchto léčiv je přitom velmi nákladná.
Množství odstraněných léčiv slouží jako hlavní marker účinnosti předepisování. Zdroj informací o počtu nevyužitých léčiv představuje sběr do kontejnerů lékáren. Z analýz a rozhovorů vyplynulo, že nejvíce léků s nejvyšší finanční hodnotou a zároveň často s prošlou dobou použitelnosti bylo vráceno z důvodu úklidu domácí lékárničky. Mezi vrácenými léčivy převažovala plně hrazená zdravotními pojišťovnami. Léky vrácené do lékáren také poukazují na nevyužívané skupiny léčiv a zároveň na kvalitu farmakoterapie. Nejčastěji se jednalo o léčiva ovlivňující kardiovaskulární systém (KVS), gastrointestinální trakt (GIT), respirační systém a metabolismus.
Podle průzkumu provedeného v lékárně menšího města bylo během 3 měsíců vráceno 472 balení léků o hmotnosti 25,9 kg v hodnotě 60 754 Kč. 356 balení představovaly léky předepsané na recept (75,4 %), z toho 150 balení (42,1 %) bylo použitých, zatímco 206 (57,9 %) jich zůstalo neotevřeno. Léků plně hrazených ze zdravotního pojištění bylo 210 balení (59 %), částečně hrazených 101 (28,4 %) a nehrazených 45 (1,6 %). Volně prodejná léčiva tvořilo 116 balení (24,6 %), všechna byla zčásti použitá (otevřená).
Kvalifikované údaje upozorňují, že do kontejnerů v lékárnách určených k odborné likvidaci bývá vráceno přibližně jen 30 % nevyužitých léků. Z dialogového průzkumu vyplynulo, že celých 50 % dotázaných respondentů o možnosti vrácení nespotřebovaných léků do lékárny neví a zbavují se jich jako běžného odpadu.
Reálná hodnota nespotřebovaných léků tedy bude ještě vyšší, pokud se k lékům vráceným do lékárny připočtou balení nahromaděná v domácnostech, včetně těch s nezjištěným způsobem likvidace.
Při průzkumu provedeném ve 20 domácnostech bylo nalezeno 463 balení léků odpovídajících finanční hodnotě 82 556 Kč. Užitých a načatých balení bylo 197 v ceně 41 131 Kč, nepoužitých a neotevřených balení 88 v ceně 14 568 Kč a prošlých léků 178 v ceně 26 857 Kč. Pokud by se tyto získané údaje vztáhly jen na 50 % všech domácností v České republice, dospělo by se k údajům v řádu desítek milionů balení v hodnotě cca 10 miliard Kč.
Nejčastější příčinou tohoto stavu bývá neinformovanost a non-compliance pacientů, případně jejich úmrtí. Na plýtvání léčivy se nepřímo podílejí rovněž sami lékaři nadměrnou preskripcí a její častou změnou.
SÚKL provádí jednou za 2–3 roky průzkum zaměřený na zacházení s léky. Z výsledků v posledních letech vyplynulo, že do lékáren vrací léky 52 % domácností, 24 % domácností přiznává, že je někdy vyhazují do koše, a 7 % dokonce spláchne do záchodu. 13 % domácností odevzdává léky zpět do ordinace, lékař je však podle zákona již nesmí použít. 5 % je dává příbuzným, 2 % je odnesou do sběrného dvora. 15 % neví, jak s těmito léky naložit, tak si je prostě nechá.
Skladování nepoužívaných léků doma zdůvodňují dotazovaní různě. 46 % uvedlo, že je má do zásoby, 36 % dostalo lék na předpis a po léčbě jim něco zůstalo, 16 % vysadilo lék pro nežádoucí účinky a 11 % zbyly přípravky po zemřelém členu rodiny. 13 % zjištěných léčiv mělo prošlou dobu použitelnosti.
V problematice nespotřebovaných léků hraje důležitou úlohu compliance. Radami lékařů a lékárníků se řídí dvě třetiny pacientů, ostatní užívají lék, jak uznají za vhodné. Příbalový leták si pokaždé přečte 39 % uživatelů, 41 % si jej přečte jen tehdy, pokud si není jisto používáním. Ostatní nečtou leták vůbec nebo jen výjimečně.
Na základě těchto průzkumů SÚKL v roce 2015 spustil kampaň pro širokou veřejnost nazvanou „Léky do koše nepatří“. Jejím cílem byla edukace v oblasti správného nakládání s léčivy v domácnostech a jejich likvidace.
(lkt)
Zdroje:
