Funkcí doplatků je spoluúčast pacienta na úhradě léčby. V některých případech ho lze chápat jako motivaci pro zlepšení životosprávy tak, aby pacient léčbu nadále nepotřeboval. V systému doplatků je také možné spatřovat jakousi obdobu standardu a nadstandardu. Pokud chce pacient například užívat lék v pro něj příjemnější lékové formě, musí si připlatit. Jeden lék v referenční skupině by totiž měl být vždy bez doplatku.
Výše doplatku na lék na předpis je rozdílem mezi prodejní cenou léčiva a schválenou úhradou zdravotní pojišťovnou. Prodejní cena se skládá ze tří složek: maximální ceny, obchodní přirážky a DPH.
První část ceny tvoří částka, za niž bylo léčivo dodáno na český trh; ta je ve většině případů omezena horním limitem vycházejícím z rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nebo ohlášena držitelem rozhodnutí o registraci. Tento limit nesmí být výrobcem ani dovozcem překročen, ale na druhé straně je možné, aby výrobce nabízel lék za nižší cenu, než je stanoveno limitem.
I pro druhou složku ceny – obchodní přirážku – je stanoven jen horní limit; určuje ho cenový předpis Ministerstva zdravotnictví ČR, který stanovuje procentuální pásma s fixním nápočtem rozdělená podle maximální ceny léku. Na závěr je třeba připočítat ještě DPH, jehož výši určuje Ministerstvo financí ČR.
Výše prodejní ceny léčiva a potažmo výše doplatku záleží na tom, jak se daný cenový limit rozhodl využít výrobce a jakou obchodní přirážku si stanoví lékárna a distributor. Některé lékárenské řetězce totiž tlačí na distributory, aby maximálně snížili cenu léku, a samy omezují svou část obchodní přirážky. Nezřídka se tak stává, že všichni srazí cenu tak, že je pacientovi vydán lék bez doplatku. Nemocniční lékárny zase vzhledem k objemu objednaných léčiv dostávají od distributorů výrazné slevy. Tato situace vede k tomu, že zatímco ve velkých městech je možné pouhým výběrem lékárny pořídit léky s nulovým doplatkem, na maloměstech jsou dostupné jen za doplatek v plné výši.
Česká lékárnická komora (ČLnK) chápe tuto konkurenci v oblasti hrazených léčiv jako neetickou, protože do veřejného zdravotního pojištění přispívají všichni pojištěnci, a proto by z něho také všichni měli stejně profitovat. Komora dlouhodobě usiluje o stanovení jednotného doplatku na lék. To by vedlo k odstranění diskriminace pacientů z maloměst a mnohdy jediných lékáren, které jsou zde provozovány a zaručují základní dostupnost léčiv. Konkurence by se podle komory měla odehrávat na úrovni odborných a doplňkových služeb, které lékárna nabízí. Nicméně stanovení fixní ceny doplatku, jež by tuto situaci vyřešilo, není snadné, protože pro mnoho pacientů z velkých měst by to znamenalo okamžitý nárůst jejich výdajů na léky.
(pok)
Zdroje:
1. Státní ústav pro kontrolu léčiv. Encyklopedie SÚKL. Z čeho se skládá cena léku? O lécích.cz. Dostupné na: www.olecich.cz/encyklopedie/z-ceho-se-sklada-cena-leku
2. Státní ústav pro kontrolu léčiv. Encyklopedie SÚKL. Proč se liší doplatek v lékárnách? O lécích.cz. Dostupné na: www.olecich.cz/encyklopedie/proc-se-lisi-doplatek-v-lekarnach
3. Dostál O. Různé ceny léků v lékárnách. Zdravotnické noviny 2017 Jan 23. Dostupné na: www.zdravotnickenoviny.com/ruzne-ceny-leku-v-lekarnach
4. Bezděková I. Nižší doplatky za stejný lék. Distributoři zvýhodňují nemocniční lékárny. iDnes.cz 2016 Dec. Dostupné na: https://zpravy.idnes.cz/doplatky-na-leky-lekarny-0xg-/domaci.aspx?c=A161206_212649_domaci_fka
5. Koubová M., Cirkt T. Lékárníci žádají fixní doplatek a zajištění dostupnosti nejlevnějších léků. Zdravotnický deník 2015 Jun 8. Dostupné na: www.zdravotnickydenik.cz/2015/06/lekarnici-zadaji-fixni-doplatek-a-zajisteni-dostupnosti-nejlevnejsich-leku
