Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je zánětlivé onemocnění vyvolané vdechováním škodlivých látek, především tabákového kouře. Jeho závažnost se postupně zvyšuje a projevy se zhoršují. Navzdory tomu se jedná o často podceňovanou nemoc.
CHOPN významně zhoršuje kvalitu života pacienta a je příčinou hojné pracovní neschopnosti. Je také častým důvodem hospitalizace. Ta se v ČR u CHOPN v posledních letech ztrojnásobila v porovnání s hospitalizací pro astma.
Ve světě trpí CHOPN přibližně 600 milionů lidí. U osob ve věku nad 40 let se CHOPN vyskytuje v 8−19 %, v celé populaci pak v 5−10 %. Na CHOPN ve světě ročně umírají zhruba 3 miliony lidí, v ČR se tento počet pohybuje kolem 2000. Jen mezi lety 1996 a 2000 se u nás úmrtnost na CHOPN zdvojnásobila.
Významným faktem je také skutečnost, že souběžně s CHOPN se často vyskytují další choroby (komorbidity), jimiž jsou plicní karcinom, embolizace do plicní cirkulace, pneumonie, ischemická choroba srdeční, srdeční selhávání, afektivní poruchy, osteoporóza a vředová choroba.
Nejdůležitějším rizikovým faktorem je kouření cigaret (zodpovídá za 70−80 % případů onemocnění CHOPN), přičemž nejvíce ohroženou skupinou kuřáků jsou pacienti s těžkým deficitem α1-antitrypsinu. Zakouřené prostředí je významným rizikem pro všechny (i pro děti těhotných). Dalšími rizikovými faktory jsou průmyslové škodliviny (jemný prach, chemikálie, kouř), znečištěné venkovní ovzduší (prach), opakované infekce dýchacích cest, zplodiny spalování v ohništích a kamnech a svůj podíl mají rovněž genetické faktory.
Pacient má pomyslet na CHOPN zejména tehdy, má-li dlouhodobý kašel (zpravidla několik měsíců v roce), dlouhodobě trpí vykašláváním sekretu, pociťuje zadýchávání, které se zhoršuje tělesnou námahou nebo při nachlazení, je-li kuřák nebo bývalý kuřák a je ve věku nad 40 let. Vždy je důležitá včasná diagnóza lékařem.
Klíčovým preventivním opatřením je nekouřit. Neméně podstatné je i předcházení infekcím a správná životospráva, zejména pak přiměřený pohyb a cvičení a provádění pravidelné dechové rehabilitace. O vhodném způsobu prevence je dobré se poradit se svým ošetřujícím lékařem.
Základem terapie je přestat kouřit. Další léčba se řídí kategorií onemocnění (A−D) a jeho příslušným fenotypem (bronchitický, emfyzematický, s bronchiektaziemi, CHOPN s bronchiálním astmatem). Používají se inhalační brochodilatancia působící krátkodobě (5−6 hod.), dlouhodobě (12−24 hod.) nebo ultradlouze (24 hod.). Cílem jejich podání je symptomatická úleva zaměřená proti pocitu dušnosti. Při opakovaných exacerbacích se pak přidávají inhalační kortikosteroidy. V případě výrazné dušnosti se nesmí zapomenout na inhalaci kyslíku.
Základem nefarmakologické léčby je plicní rehabilitace a pravidelná tělesná aktivita. Důležité je edukovat pacienta v principech zdravé výživy zahrnující dostatečný příjem zeleniny a redukci některých potravin (zejména uzenin).
CHOPN bývá často poddiagnostikovaná. K prvozáchytu pacientů ve vybraných lékárnách může posloužit metoda měření plicního věku pomocí přístroje Vitalograph COPD-6. Měření probíhá na základě analýzy jednovteřinové vitální kapacity (FEV1), kterou přístroj srovnává s udávanou normální hodnotou vypočítanou na základě tělesných rozměrů, hmotnosti, pohlaví a věku. Kromě toho se počítají poměry FEV1/FEV6, které mohou poukázat na případnou obstrukci.
CHOPN je velmi závažné onemocnění, které je často podceňované a poddiagnostikované. Jeho včasnou léčbou lze zabránit těžkému poškození plic. Ke včasné diagnóze onemocnění může přispět metoda měření plicního věku.
(mkd)
Zdroje:
1. Koblížek V., Chlumský J., Zindr V. a kol. Doporučený postup ČPFS pro diagnostiku a léčbu stabilní CHOPN (revize květen 2016). Dostupné na: www.pneumologie.cz/upload/1480193834.pdf
2. Vondra V., Kos S., Králíková E. a kol. Jak žít s CHOPN. Vltavín, Praha, 2011.
