Je dobré si občas připomenout, co se skrývá pod pojmem doplněk stravy (DS): Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, jej definuje jako potravinu, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Při uvádění nového DS na trh zákon stanovuje pouze povinnost sdělit Ministerstvu zemědělství ČR označení a informace uvedené na obalu daného přípravku. O jeho účinnosti či bezpečnosti výrobce není povinen se přesvědčit v klinických studiích. Proto nejsou ve většině případů známy ani základní informace, jako je např. absorpce potenciálních účinných látek. Výživová či zdravotní označení se mohou u DS uvádět pouze za určitých podmínek daných evropským nařízením.
Obecně je vhodné doporučovat pouze přípravky, které mají pevný podklad v kontrolovaných klinických studiích. Taková kvalitní data však většinou nejsou k dispozici. V řadě případů není u DS prozkoumána farmakokinetika účinných látek, a nelze proto vyloučit případné nežádoucí interakce. Užívání DS může zkreslit výsledky léčby (pozitivně i negativně) a pro lékaře je potom obtížné rozlišit, co je příčinou a jak situaci řešit. Ani snaha posílit imunitu nemusí být ve všech případech žádoucí, nevhodná může být např. při užívání léčiv ze skupiny inhibitorů imunitních kontrolních bodů. Z těchto důvodů je vhodné se při probíhající onkologické léčbě potenciálně potentním doplňkům stravy spíše vyhnout.
Ideální je pokusit se nasměrovat pozornost onkologicky nemocného na celkový stav jeho výživy. V některých fázích léčby mohou mukositidy, nauzea, těžká imunosuprese či další komplikace omezovat pacientův jídelníček a na místě je potom cílená nutriční podpora. V lékárnách k ní lze přispět doporučením přípravků tzv. sippingu k doplnění makronutrientů a energie, bílkovin či vlákniny. Nutriční stav pacienta zásadně ovlivňuje jeho prognózu a dovede daleko významněji ovlivnit snášenlivost protinádorové léčby než jakýkoliv jednotlivý DS.
Vitamin B17 je „vynálezem“ samozvaného amerického vědce z 50. let 20. století, který prohlásil, že kyanogenní glykosid amygdalin selektivně zabíjí nádorové buňky a předchází malignitám. V rámci marketingu jej označil jako vitamin B17. Po částečné hydrolýze amygdalin patentoval pro léčbu nádorových onemocnění pod názvem laetril. Žádná z uvedených forem látky však nikdy nebyla hodnocena v kontrolované klinické studii a teorie jejího protinádorového působení byla vyvrácena v experimentech in vivo. V gastrointestinálním traktu (GIT) z amygdalinu vzniká kromě benzaldehydu také kyanid, který ve vyšších dávkách nevratně poškozuje nervovou soustavu.
Z medicinálních hub patří mezi oblíbené outkovka pestrá (Coriolus versicolor), lesklokorka lesklá (reishi, Ganoderma lucidum), housenice čínská (Cordyceps sinensis) nebo rezavec šikmý (chaga/čaga, Inonotus obliquus). Jsou součástí tradiční čínské medicíny coby podpůrné prostředky k podpoře vitality, obranyschopnosti a také k léčbě nádorových onemocnění. Mezi účinné látky těchto hub patří polysacharidy betaglukany, dále terpenické látky, analoga nukleosidů (např. kordycepin, který in vitro působí cytotoxicky) či adaptogeny. Betaglukany mají klinicky prokázaný imunostimulační účinek. Při onkologickém onemocnění mohou pomoci zlepšit snášenlivost chemo- a radioterapie a dále mohou pomáhat při infekčních onemocněních.
Původně japonský přípravek obsahuje arabinoxylanový polysacharid MGN-3 získaný z houby houževnatce jedlého (šiitake; Lentinus edodes) a rýžových otrub. Hemicelulózy se v organismu dokážou vstřebat přes tenké střevo a mají imunomodulační účinky – vyvolávají změny v produkci různých cytokinů (např. interleukinu IL-12), aktivaci NK buněk, dendritických buněk a B a T lymfocytů. Jak shrnuje systematický přehled preklinického testování i klinických zkušeností, přípravek svými účinky může konvenční onkologickou terapii doplnit. V rámci prováděných klinických studií nebyly pozorovány žádné významné nežádoucí příhody.
Láhevník ostnitý (graviola, Annona muricata) je peruánský strom, jehož plody, kůra, listy i kořeny se v tradičním léčitelství používají jako sedativum, proti křečím, k úpravě krevního tlaku i glykémie, podpoře trávení a imunitního systému. Extrakty z gravioly vykázaly protinádorové působení v in vitro experimentech na různých lidských nádorových buněčných liniích a u zvířecích modelů nádorových onemocnění. Acetogeniny čeledě Annonaceae pravděpodobně zasahují do dýchacího řetězce a blokují produkci ATP, což by mělo přednostně ničit nádorové buňky, jež mají výrazně vyšší energetickou spotřebu než zdravé buňky. Klinický průkaz protinádorové účinnosti zatím chybí. Bylo však popsáno, že dlouhodobé užívání gravioly s sebou nese riziko neurotoxicity a poškození jater a ledvin.
Čaj původem z Jižní Ameriky se připravuje z vnitřní kůry stromu Tabebuia impetiginosa (červené lapacho). Přisuzuje se mu řada pozitivních účinků včetně inhibičního efektu na růst nádorových buněčných linií. Většina studií byla však provedena pouze in vitro nebo na myších modelech a mechanismy účinků zůstávají nejasné. Kvůli potenciálně genotoxickým naftochinonům je od 1. 11. 2018 v Česku zakázáno lapacho (druh T. impetiginosa) používat k výrobě potravin včetně čaje, nicméně stále je běžně k dostání T. serratifolia (žluté lapacho). Tyto stromy se těží v oblasti Amazonie mnohdy nelegálně, protože jejich dřevo je vyhledávané a drahé. Předpokládá se, že většina přípravků s lapachem jsou pouze vedlejšími produkty dřevozpracujícího (nikoliv potravinářského) průmyslu, a jejich kvalita je proto nejistá. Kvůli podobnosti se pod názvem lapacho prodávají někdy i zbytky mahagonového dřeva.
Údajně účinnou složkou českého přípravku Ovosan jsou specifické vaječné fosfolipidy (PNAE) z ischemizovaných kuřecích embryí. Podle výrobce nemají nádorové buňky enzym ke štěpení PNAE, které se pak hromadí v biomembránách, ovlivňují jejich permeabilitu a působí cytolyticky. Zdravé buňky jsou naopak schopné PNAE metabolizovat a využít vzniklé látky k syntéze lipidů a fosfolipidů. Čeští výzkumníci publikovali v průběhu 90. let 20. století o PNAE několik článků, které prezentují výsledky in vitro a in vivo testování. V současnosti se výrobce se omezuje na zveřejňování klinických kazuistik na svých webových stránkách, nikoliv ale v recenzované medicínské literatuře. Recentní a nezávislé zahraniční zdroje nejsou k dispozici.
Penoxal je také původní český výrobek. Obsahuje látku ze skupiny antrachinonů, která je produktem metabolismu houby Talaromyces purpurogenus. Dále přípravek obsahuje betaglukany a vitamin C. Výrobce uvádí, že přípravek podporuje imunitu stimulací B a T lymfocytů, usnadňuje zvládání nežádoucích účinků chemo- a radioterapie, podporuje řádnou funkci GIT, ledvin a jater, přispívá k detoxikaci organismu, nemá nežádoucí účinky (pouze výjimečně průjem) a neinteraguje s jinými preparáty. Stejně jako u Ovosanu nejsou k dispozici nezávislé práce hodnotící Penoxal ani jeho hlavní složku. Objektivně lze pouze konstatovat, že betaglukany a vitamin C mají příznivý vliv na imunitu.
Dříve byl mezi pacienty poměrně oblíbený přípravek Varumin z Makedonie, kde byl registrovaný jako léčivo. V Česku je momentálně považován za nelegální, neboť neprošel žádným procesem registrace, a tak nesplňuje předepsané požadavky na bezpečnost. Jelikož je přípravek dostupný na Slovensku, je vhodné případné zájemce upozornit na stanovisko SÚKL.
(mir)
Zdroje:
1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Dostupné na: https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:404:0009:0025:CS:PDF
2. Diopan V. Náruživý uživatel vitaminu B17 zamotal hlavu lékařům. OSEL, 20. října 2017. Dostupné na: www.osel.cz/9606-naruzivy-uzivatel-vitaminu-b17-zamotal-hlavu-lekarum.html
3. Jin Y., Meng X., Qiu Z. et al. Anti-tumor and anti-metastatic roles of cordycepin, one bioactive compound of Cordyceps militaris. Saudi J Biol Sci 2018; 25 (5): 991−995, doi: 10.1016/j.sjbs.2018.05.016.
4. Bencko V., Šíma P., Turek B. Imunomodulační účinky betaglukanů. Hygiena 2016; 61 (4): 167−171, doi: 10.21101/hygiena.a1500.
5. Ooi S. L., McMullen D., Golombick T. et al. Evidence-based review of BioBran/MGN-3 arabinoxylan compound as a complementary therapy for conventional cancer treatment. Integr Cancer Ther 2018; 17 (2): 165−178, doi: 10.1177/1534735417735379.
6. Pietrangelo A. Can graviola help treat cancer? Healthline, 2018 Sep 18. Dostupné na: www.healthline.com/health/cancer/graviola-cancer#side-effects-and-risks
7. Jacobo-Herrera N., Pérez-Plasencia C., Castro-Torres V. A. et al. Selective acetogenins and their potential as anticancer agents. Front Pharmacol 2019; 10: 783, doi: 10.3389/fphar.2019.00783.
8. Zhang J., Hunto S. T., Yang Y. et al. Tabebuia impetiginosa: a comprehensive review on traditional uses, phytochemistry, and immunopharmacological properties. Molecules 2020; 25 (18): 4294, doi: 10.3390/molecules25184294.
9. Vyhláška č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin. Dostupné na: www.zakonyprolidi.cz/cs/2018-58
10. Nádvorníková J. Analýza biologicky aktivních složek v rostlinném materiálu plynovou chromatografií. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta UP, Olomouc, 2019. Dostupné na: https://theses.cz/id/s0ph2o/30344361
11. Kára J., Borovička M., Liebl V. et al. A novel nontoxic alkyl-phospholipid with selective antitumor activity, plasmanyl-(N-acyl)-ethanolamine (PNAE), isolated from degenerating chick embryonal tissues and from an anticancer biopreparation cACPL. Neoplasma 1986; 33 (2): 187−205.
12. SÚKL. Varumin. Státní ústav pro kontrolu léčiv, 1. 12. 2021. Dostupné na: www.sukl.cz/farmaceuticky-prumysl/varumin
