Přípravky rostlinného původu jsou pacienty oblíbené díky své dlouhé tradici i komplexnímu složení a účinku. Široká škála bioaktivních látek obsažených v rostlinných drogách vykazuje synergické působení a zasahuje do různých patofyziologických mechanismů. I když mají „bylinky“ zpravidla roli podpůrnou a často vhodně doplňují konvenční léčbu, u mírnějších forem respiračních onemocnění mohou představovat terapii primární. Právě v těchto případech by měly být zvoleny rostlinné léčivé přípravky s prokázanou bezpečností a účinností, jež se opírají o podložená data.
Výbor pro rostlinné léčivé přípravky (HMPC) při Evropské lékové agentuře (EMA) vytváří pro řadu rostlinných drog tzv. monografie. Tyto dokumenty shrnují vědecká data a jdou nad rámec lékopisných článků, které se věnují primárně jakosti drogy. Monografie HMPC poskytují informace o účincích, uvádějí obecná upozornění a opatření týkající se užívání, možné nežádoucí účinky, potenciální interakce s jinými léky a údaje o použití u konkrétních věkových skupin, v těhotenství i při kojení. Přispívají tak k tomu, aby rostlinné léčivé přípravky nejen byly kvalitní samy o sobě, ale také aby se správně a bezpečně používaly.
Pro léčbu suchého kašle uvádějí monografie HMPC především drogy s obsahem slizovitých látek, jež působí pouze lokálně. Pokrývají sliznici tenkou ochrannou vrstvou, mechanicky potlačují dráždění receptorů pro kašel v epitelu horních cest dýchacích a snižují frekvenci a intenzitu kašlacího reflexu. Typickými příklady takových drog jsou kořen proskurníku (Althaeae radix), list jitrocele (Plantaginis lanceolatae folium), květ divizny (Verbasci flos) nebo lišejník (pukléřka) islandský/á (Lichen islandicus/Cetraria islandica). Biologická aktivita rostlinného slizu je slabá, není vstřebáván a na rozdíl od antitusik chemického charakteru nemá nežádoucí účinky. U pukléřky islandské je třeba upozornit na možné ovlivnění vstřebávání současně podaných léků; doporučuje se proto dodržet časový odstup 30−60 minut.
Při vlhkém, produktivním kašli je žádoucí usnadnit odkašlávání hlenu. Ačkoliv se doporučované drogy dají rozdělit podle toho, zda je jejich efekt zprostředkován primárně saponiny, nebo silicemi, mechanismy působení jsou složité, komplexní a často se prolínají. Monografie HMPC zmiňují jako expektorační drogy například nať tymiánu obecného (Thymi herba), mateřídoušky úzkolisté (Serpylli herba), list břečťanu (Hedera helix folium) nebo kořen prvosenky (Primulae radix).
Siličné drogy i samotné silice (thymol, cineol) při perorálním a inhalačním podání přímo dráždí sliznici dýchacích cest, čímž stimulují produkci tekutějšího hlenu. Na rozdíl od saponinů se silice dobře vstřebávají z gastrointestinálního traktu a částečně se eliminují dýchacími cestami.
Saponinové drogy mohou dráždit nervová zakončení v žaludeční sliznici, čímž sice dochází k reflexnímu zvýšení sekrece tekutějšího hlenu průduškovými žlázami, ale současně i ke zvýšené aktivitě žaludečních žlázek. Větší opatrnosti by proto měli dbát pacienti s gastritidou nebo peptickým vředem.
Při nachlazení a rýmě se tradičně využívá květ černého bezu (Sambuci flos), nať třapatky nachové (Echinaceae purpureae herba) nebo list jitrocele kopinatého (Plantaginis lanceolatae folium). Při bolesti v krku může pomoci květ heřmánku pravého (Matricariae flos) i nať šalvěje lékařské (Salviae officinalis herba).
V posledních letech se do popředí zájmu dostal také extrakt z kořene pelargonie (Pelargonii radix). Jeho výhodou je komplexní mechanismus účinku: vykazuje antimikrobiální aktivitu, moduluje imunitní systém, působí cytoprotektivně a podporuje mukociliární transport. Klinické studie, převážně s patentovaným extraktem, potvrdily jeho účinnost u akutních infekcí horních a dolních dýchacích cest, včetně rinosinusitidy a běžného nachlazení.
Používání rostlinných přípravků u dětí vyžaduje zvláštní pozornost a opatrnost. Výrobci často doporučují bylinné přípravky a extrakty až pro děti od 3 let věku, a to kvůli nejistotě ohledně jejich vlivu na vyvíjející se imunitní systém, obsahu alkoholu v některých přípravcích nebo riziku vdechnutí pastilek. U některých drog jsou v monografiích HMPC uvedena specifická omezení.
U dětí mladších 2 let, které nemusejí být schopné efektivně vykašlávat hlen, hrozí při použití extraktu z břečťanu zhoršení respiračních potíží. Siličné drogy s vysokým obsahem mentolu, kafru a eukalyptolu (například v mátě peprné) mohou u malých dětí vyvolat laryngospasmy a bronchospasmy. Specifická omezení se týkají i extraktu z pelargonie. Některé přípravky s tímto extraktem nejsou vhodné pro děti do 1 roku věku.
EMA v posledních letech přehodnocuje bezpečnost některých rostlinných drog. V případě kořene lékořice (Glycyrrhizae radix), používaného i jako expektorans, je použití povoleno až od 18 let. Nedoporučuje se u pacientů s hypertenzí, onemocněním ledvin, jater či srdce a doporučená délka užívání by neměla přesáhnout 4 týdny. Také u plodu fenyklu (Foeniculi fructus) a anýzu (Anisi fructus) vydala EMA nová bezpečnostní doporučení kvůli obsahu látek s mutagenními a karcinogenními účinky.
Rostlinné léčivé přípravky jsou důležitou součástí léčby akutních respiračních infekcí. Díky komplexnímu biologickému působení obsažených látek je lze využít nejen ke zmírnění symptomů, ale i k terapii specifických respiračních onemocnění (akutní zánět nosohltanu, akutní sinusitida, akutní bronchitida) a také k prevenci opakovaných infekcí horních cest dýchacích. Monografie HMPC však představují „pouze“ obecné doporučení pro použití konkrétní drogy. Rostlinné léčivé přípravky, které často obsahují kombinaci více drog, mohou mít odlišná věková omezení, než je uváděno v monografiích. Podmínkou pro odborné poradenství v oblasti bezpečné a racionální fytoterapie je proto sledování aktuálních informací EMA a především SPC jednotlivých přípravků.
(zemt)
Zdroje:
1. Doniec Z., Krauze-Baranowska M., Czerwionka-Szaflarska M. et al. Herbal medicinal products in RESPIRATORY diseases – STANce of the Polish PHYTOtherapy Association – STANPHYTO RESPIRATORY I. Fam Med Prim Care Rev 2023; 25 (3): 331–338, doi: 10.5114/fmpcr.2023.131270.
2. Doniec Z., Krauze-Baranowska M., Czerwionka-Szaflarska M. et al. Herbal medicinal products in RESPIRATORY diseases – STANce of the Polish PHYTOtherapy association – STANPHYTO RESPIRATORY II. Fam Med Prim Care Rev 2023; 25 (3): 339–348, doi: 10.5114/fmpcr.2023.131271.
3. Bilek J., Bilek M. Kompendium fitoterapii. Roślinne produkty lecznicze w kaszlu. Aptekarz Polski, 12. 5. 2023. Dostupné na: www.aptekarzpolski.pl/wiedza/kompendium-fitoterapii-w-kaszlu
