Přednáška nazvaná „Cestovní medicína ve 21. století − nové výzvy pro praxi“ dostala na ostravské podzimní konferenci lékárníků a farmaceutických asistentů Angis právem největší prostor. Vedoucí Centra očkování a cestovní medicíny Avenier doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS, zaujal posluchače především vlastními zkušenosti a konkrétními radami jak se vyhnout zdravotním rizikům, jež číhají na cestovatele různých věkových skupin.
Na úvod objasnil, že i když se cestovní medicína zabývá hlavně prevencí komplikací souvisejících s cestováním, pomáhá řešit také jejich následky po návratu. Připomněl, že obrovský nárůst cestování je podporován fenomény, jako jsou on-line recenze nebo nízkonákladové letecké společnosti. Nejrizikovější skupinu cestovatelů přitom představují děti do 2 let, lidé nad 65 let, chronicky nemocní pacienti a v neposlední řadě „všeznalí hrdinové“, kteří naivně věří, že se jim nemůže nic stát.
Všichni, kdo vycestují do exotických zemí, by měli mít na paměti, že důležité je neonemocnět. Tomu je pak nutné přizpůsobit chování hlavně ve smyslu stravovacích návyků. Celkem vysokou míru jistoty zaručí bezprecedentní dodržování postupů, které se dají zkráceně označit jako pravidlo „6O“. Jakékoliv konzumované jídlo by mělo pocházet z obchodu, být originálem, mělo by se dát otevřít nebo oloupat a dále je třeba jej omýt či ovařit. Fotografie přednášejícího posluchačům ukázaly, že oku cestovatele zůstávají skryty špinavé spotřebiče nebo nehygienicky skladované potraviny.
Zmínil také další doporučení, která představují základ zdravotně bezproblémové dovolené. Patří mezi ně například vyhýbání se kontaktu s volně pobíhajícími zvířaty nebo s neznámou povrchovou vodou, včetně bazénové.
Docent Maďar se věnoval rovněž problematice repelentů. Odmítl tvrzení, že nejlepší repelent je ten, který je k dostání přímo v inkriminované oblasti. Zejména v chudších zemích je minimální jistota, že jde o kvalitní přípravek − ať už z hlediska koncentrace účinné látky, exspirace nebo podmínek skladování. Ze své vlastní zkušenosti doporučuje přípravek s kombinací insekticidu a repelentu, nejlépe diethyltoluamidu (DEET) s koncentrací maximálně 50 %.
A ač to možná zní trochu kontroverzně, je lepší se vyhnout místní zdravotní péči, pokud to jde. Ta se totiž potýká s nedostatkem kvalifikovaného personálu, nefungujícími přístroji a především s léky pochybné provenience. Falešné vakcíny a přípravky bez účinné látky, špatně skladované či prošlé mohou pro pacienta představovat nezanedbatelné riziko.
Standardní součástí výbavy každého cestovatele je kvalitně vybavená lékárnička. Základem by kromě již zmíněného repelentu měl být i přípravek k ošetření kůže po bodnutí hmyzem nebo žahnutí medúzou. Osvědčený je např. After bite, amoniakový roztok známý jak čpavkové pero. Chybět by neměly preparáty k řešení střevních potíží, například aktivní uhlí, probiotika (Biopron, VSL3, Enterol) a antidiaroika Reasec či Hidrasec.
Další léčiva typu antibiotik a antimalarik by měla být konzultována se specialistou na cestovní medicínu stejně jako preventivní očkování. Právě informace o vakcinaci nemusejí být ze stran některých cestovní kanceláří dostatečné. Jejich povinností je informovat klienty pouze o očkování, jež daná lokalita sama stanovuje jako nezbytné; o dalších zdravotních rizicích se zmiňovat nemusejí.
Počet lidí, kteří navštíví více či méně vzdálené destinace, každým rokem stoupá. Lékaři z center očkování a cestovní medicíny jsou schopni každému cestovali poradit jak omezit riziko vzniku zdravotních komplikací a užít si pobyt bez problémů.
(zemt)
Zdroj: Maďar R. Cestovní medicína v 21. století − nové výzvy pro praxi. Odborná konference Angis, Ostrava, 10. října 2019.
