Neadherence k léčbě představuje velký problém napříč medicínskými obory. Za neadherentní je považováno kolem 50 % pacientů s chronickými nemocemi jako hypertenze, hypercholesterolémie nebo diabetes 2. typu. Neadherence je přitom spojena s horšími klinickými výsledky a vyššími výdaji na hospitalizace či léčbu progrese onemocnění.
Neadherence může mít různé příčiny, například nežádoucí účinky terapie, zhoršení kognice pacienta nebo vysoké doplatky na léky. Nesmíme však opomenout ani faktor, jakým je změna vzhledu léků, na niž se zaměřily některé dříve provedené analýzy. Podle výsledků jedné klinické studie se 29 % pacientů, kteří po infarktu myokardu zahájili terapii jednou ze 4 tříd kardiovaskulárních farmak, setkalo se změnou v barvě či tvaru pilulky během prvního roku terapie. Jiné kontrolované observační analýzy zaznamenaly zvýšenou pravděpodobnost, že pacienti ukončí nebo odloží užívání základních kardiovaskulárních léčiv a antiepileptik, když zaznamenají změnu vzhledu léků.
Tým amerických autorů provedl nezávislý celostátní průzkum mezi pacienty a lékárníky kvůli lepšímu porozumění jejich preferencím, zkušenostem a reakcím týkajícím se změny vzhledu pilulek (tedy jejich velikosti, tvaru, barvy a označení). Průzkumu se účastnilo 1000 pacientů (míra návratnosti 30 %) starších 50 let, kteří užívali léky na depresi, diabetes, epilepsii, HIV, hyperlipidémii nebo hypertenzi, a 710 licencovaných lékárníků (míra návratnosti 33 %) pracujících v řetězcích, franšízových nebo nezávislých lékárnách. Odpovědi respondentů byly shromažďovány od ledna do dubna 2016.
Většina oslovených pacientů „určitě“ nebo „pravděpodobně“ preferovala, aby jejich léky měly stejnou barvu (63 %), velikost (68 %), tvar (63 %) a označení (55 %).
Přibližně polovina pacientů (51 %) uvedla, že vzhled jejich chronicky užívaného léku se za poslední rok změnil, a asi polovině z nich (53 %) se to přihodilo 2× či vícekrát. Pacienti dále uvedli, že nejčastěji se měnící charakteristikou léku byla barva (68 %), následoval tvar (46 %), velikost (42 %) a označení (20 %). 82 % pacientů by preferovalo, aby byli o změně informováni předem. Mezi pacienty, kterým se změnil vzhled léku v posledním roce, bylo 36 % upozorněno slovně lékárníkem a 45 % prostřednictvím nálepky na obalu 45 %.
Téměř jedna třetina pacientů (29 %), u jejichž léku došlo ke změně vzhledu, předpokládala, že jde o špatnou pilulku. Přibližně 1 z 8 pacientů (12 %) poté změnil způsob užívání léku − buď jej začal užívat méně často (8 %), nebo ho přestal užívat zcela (4 %).
Z odpovědí lékárníků vyplynulo, že mnozí z nich se v lékárně často setkávají se změnou vzhledu léků. 47 % uvedlo, že k takovým změnám docházelo 6× či vícekrát za měsíc, a více než tři čtvrtiny uvedly, že na ně pacienty často upozorňovali (88 % ústně, 77 % prostřednictvím nálepky).
Podle výsledků citovaného průzkumu většina pacientů upřednostňuje, aby vzhled léků zůstal neměnný, přesto se převážná část z nich s nějakou změnou setkala. Obzvláště pro starší pacienty užívající více léků na chronická onemocnění může být takový jev velice matoucí. Z odpovědí pacientů vyplývá, že upozornění na změnu lékárníkem není vždy pravidlem. Někteří potom dokonce lék z důvodu změny jeho vzhledu přestali užívat nebo ho začali užívat méně často.
Pro pacienty je ideální snadno rozpoznatelná tableta, například ve tvaru srdce v případě bisoprololu. I lékaři potom ihned vědí, o které pilulce nemocný mluví. Poznatky z průzkumu každopádně upozorňují na prostor ke zlepšení v informování pacientů o změnách vzhledu jejich léků, aby se předešlo možným nedorozuměním a neadherenci k léčbě.
(vef)
Zdroj: Barenie R. E., Kesselheim A. S., Gagne J. J. et al. Preferences for and experiences with pill appearance changes: national surveys of patients and pharmacists. Am J Manag Care 2020; 26 (8): 340−347, doi: 10.37765/ajmc.2020.44070.
