Útok zubního kazu může přijít v okamžiku prořezání mléčných zubů v ústní dutině. Byla vytvořena řada teorií popisujících to, jak se u dětí může rozvinout kariogenní orální flóra. Tyto teorie však nejsou přesvědčivé. Velký počet vědeckých pracovníků a stomatologů nicméně souhlasí s tím, že nepříznivá kombinace vysokého příjmu karbohydrátů, nízká úroveň ústní hygieny a absence dostatečných preventivních opatření (jak v zubní ordinaci, tak doma) přispívá k rychlému zhoršení zdravotního stavu ústní dutiny.
Útok zubního kazu může přijít v okamžiku prořezání mléčných zubů v ústní dutině. Byla vytvořena řada teorií popisujících to, jak se u dětí může rozvinout kariogenní orální flóra. Tyto teorie však nejsou přesvědčivé. Velký počet vědeckých pracovníků a stomatologů nicméně souhlasí s tím, že nepříznivá kombinace vysokého příjmu karbohydrátů, nízká úroveň ústní hygieny a absence dostatečných preventivních opatření (jak v zubní ordinaci, tak doma) přispívá k rychlému zhoršení zdravotního stavu ústní dutiny.
Protože rané příznaky zubního kazu v primárním chrupu rodiče a učitelé dítěte ne vždy zaznamenají a první návštěva stomatologa proběhne zpravidla až v pozdějším věku, zůstává raný výskyt zubních kazů v dětství často přehlédnut.
V důsledku individuálních preventivních opatření a preventivních opatřeních zaměřených na konkrétní skupiny v Nizozemsku v posledních desetiletích je stav chrupu většiny mladých rodičů uspokojivý až dobrý. To se samozřejmě automaticky netýká i jejich dětí; mnozí rodiče se však přiklánějí k názoru, že jejich hygiena ústní dutiny nemá negativní dopad na zdravotní stav ústní dutiny jejich dětí.
V mnoha zemích (například i v Nizozemsku) se první návštěva dítěte předškolního věku u stomatologa uskuteční teprve tehdy, když si dítě stěžuje na potíže v ústní dutině anebo když si rodiče všimnou jasně viditelného zbarvení nebo dutiny, většinou v oblasti stoliček. Není vždy zcela jasné, zda mají stížnosti dítěte svou příčinu v zubech, protože v raném dětství existuje mnoho důvodů pro potíže v orofaciální oblasti. Patří sem mnohé typy infekcí v aurálníoblasti anebo v dýchací trubici. Rodiče a stomatologové musejí spojit své znalosti týkající se anamnézy, aby určili, zda má dítě závažné problémy se zuby, které je nutné řešit, nebo zda jsou příčiny bolesti a potíží jiné, například všeobecně lékařské. Obtíže při žvýkání mohou mít různé příčiny, například odumřelou dřeň v mléčné stoličce nebo rozvíjející se infekci v uších. Podrobné vyšetření může odhalit výchozí problém.
Jedním ze zajímavých nástrojů může být takzvaný „stomatologický semafor“, který vyvinuli a potvrdili kolegové ze stomatologického centra ACTA v Nizozemsku. Tento nástroj vychází z objektivního a potvrzeného chování dětí. Zdá se, že chování, které mohou rodiče snadno vyhodnotit, například pláč při konzumaci jídla, odkládání sladkostí stranou a pevné přidržování rukou u tváří po jídle, je spojeno s možnými problémy se zuby. „Semafor“ ukazuje, že by stomatolog měl vyhodnotit rané příznaky a v případě potřeby je řešit.
Výzkumná práce ukazuje, že mnohé první návštěvy u stomatologa končí rozsáhlou rekonstrukcí nebo, což je ještě horší, extrakcí mléčných stoliček postižených zubním kazem. Dítě nemá žádnou předchozí zkušenost se stomatologem, a proto může reagovat negativně na první anebo následné ošetření. Zubní kazy mléčného chrupu, zejména v oblastech, kde se střetávají mléčné stoličky, se rychle rozvíjejí a rozvíjející se aproximální zubní kazy se klinicky obtížně diagnostikují. V případě nepříznivých stravovacích návyků anebo nedostatečné hygieně ústní dutiny lze předpokládat, že pokud se objeví na viditelných místech první příznaky demineralizace, budou postiženy i mezizubní prostory.
Protože nejlepším způsobem diagnostikování zubního kazu je stále vizuální kontrola podpořená rentgenem, je nutné věnovat pozornost optimálním podmínkám pro identifikaci zubního kazu se zvláštní pozorností věnovanou pravidelným vyšetřením ústní dutiny. Čištění zubů má za následek čistý chrup připravený ke kontrole. U viditelných zubních kazů vytvářejících dutiny se rovněž doporučuje jejich radiologické posouzení. Jestliže je zubní kaz hluboký, avšak nezpůsobuje žádnou spontánní bolest, a jestliže neexistuje známka interradikulárního onemocnění, lze při stomatologickém ošetření doporučit konzervativnější přístup. Po vyvrtání očividných zubních kazů lze jako možné ošetření zvolit nepřímé zakrytí zubní dřeně.
Ponechání infikovaného dentinu v axiální oblasti hluboké dutiny je přijatelné pouze tehdy, když se oče kává, že bude možné použít kvalitní adhezivní výplňový materiál k utěsnění připravené dutiny. Jestliže tomu tak je, nezdá se, že by ponechání infikovaného dentinu poškodilo zubní dřeň. Uvedeným adhezivním materiálem může být skleněný ionomer nebo kompomer. Ústředním bodem je utěsnění – a tedy správné přilnutí k hranám dutiny po obvodu je absolutně zásadní. Takto ošetřené zuby by měly být pečlivě monitorovány,a to jak klinicky, tak radiologicky.
Je všeobecně známo, že přístup rodičů k hygieně ústní dutiny významně přispívá ke zdravotnímu stavu zubů jejich dětí. Informace o onemocněních ústních dutiny a jejich prevenci jsou zajisté snadno dostupné; navštívení stomatologové však v jednotlivých případech neví, zda jsou znalosti rodičů dostatečné pro zajištění rekonstrukční nebo preventivní péče. Jestliže mají rodiče více zdrojů informací, může to vést k nerozhodnosti a konfliktům. V naposledy publikované studii se mělo za to, že rodiče, ačkoliv jim lékař anebo stomatolog poskytl správné informace, to podle všeho „přeměňují“ v méně prospěšné chování ve vztahu k zubům. Je vhodné pozvat do stomatologické ordinace jak rodiče, tak děti, a to už v jejich raném věku, aby se zdůraznila nutnost a pozitivní účinky preventivních opatření. Nenahraditelné jsou samozřejmě informace v písemné formě, které jsou ušity na míru konkrétní situaci a které se předají na konci návštěvy.
Je nutné diskutovat nejen stravovací aspekty, ale také správné použití fluoridů! Domácí použití produktů obsahujících fluoridy (dětská zubní pasta s vhodnými koncentracemi fluoridu, 500 ppm u dětí do 6 let a 1200–1400 ppm u starších dětí a u rizikových pacientů) a profesionální povrchová aplikace fluoridů mohou přispět ke zlepšení stavu dětského (primárního) chrupu. Intervaly pravidelných návštěv je nutné stanovit individuálně, přičemž zvláštní důraz je nutné klást na vhodnou hygienu ústní dutiny. Jestliže se zdá, že se úroveň hygieny ústní dutiny snižuje, je nutné podle toho upravit intervaly pravidelných návštěv.
Stomatolog by se měl soustředit na trojici „strava“, „hygiena ústní dutiny“ a „preventivní opatření“. Protože každý z těchto faktorů může přispět k prevenci vzniku zubního kazu, měly by být všechny posouzeny v zubní ordinaci a v případě potřeby apelovat na jejich dodržování. A nikoliv pouze jednou, ale pravidelně a jednotlivě je přizpůsobovat rodinné situaci dítěte.
V Nizozemsku nedávno organizace Ivory Cross publikovala nová doporučení pro všeobecné stomatology, která obsahují všechny tři body a soustředí se na individualizovanou prevenci.
Hlavním cílem stomatologů by mělo být posouzení zdravotního stavu zubů kojenců a dětí předškolního věku co možná nejdříve, protože první příznaky ECC jsou často přehlíženy nebo nesprávně interpretovány. Kromě toho by se mělo provádět individuální posouzení rizika vzniku zubního kazu a preventivní opatření by měla zahrnovat informace o stravování, individuální doporučení pro udržování zdraví ústní dutiny a vhodná profylaktická opatření. Součástí preventivní opatření by měla být kontrola plaku doma a používání zubní pasty s obsahem fluoridu. Pokud by se taková fundamentální opatření jevila jako méně účinná nebo dokonce neúčinná, měla by být na místě intenzivnější aplikace fluoridů. Sem může patřit také profesionálně aplikované zubní laky pro povrchovou fluorizaci, které obsahují vysoké koncentrace fluoridu, anebo zvláštní produkty s vysokým obsahem fluoridu. Existuje mnoho různých názorů na požadované koncentrace fluoridu v těchto výrobcích. Lze nicméně předpokládat, že se stomatolog může v tomto ohledu všeobecně spolehnout na národní předpisy příslušné profesní asociace.
V nejvšeobecnějším smyslu přichází dítě předškolního věku do častějšího kontaktu s lékaři než se stomatology. Aby se zajistilo, že zvýšené riziko vzniku zubního kazu u dětí odhalí také lékaři, je nutné při školení všeobecných praktických lékařů věnovat větší pozornost identifikaci dentálních anomálií anebo potenciálních problémů. Stomatologické curriculum by rovněž mohlo poskytnout více času pro pediatrickou léčbu. Stomatologové tak budou lépe chápat potenciální účinky všeobecných onemocnění anebo lékařských zákroků prováděných všeobecnými lékaři nebo pediatry na zuby.
Dr. Gert Stel
University Medical Center Groningen Center for Dentistry and Oral Hygiene Antonius Deusinglaan 1, FB 21
9713 AV Groningen · Nizozemsko E-Mail: g.stel@ctm.umcg.nl
Zdroj: PROPHYLAXISdialogue, 2012, s. 9-10
