Plicní věk je orientačním ukazatelem stavu a kondice dýchacích cest. Lze jej stanovit pomocí jednoduchého spirometrického měření a poskytuje pacientům, zvláště kuřákům, srozumitelným způsobem informaci o dopadu kouření a dalších faktorů na jejich plicní funkce. Měření pomocí spirometru umožňuje nejen včas zachytit obstrukční změny v dýchacích cestách a zahájit včasnou léčbu, ale také motivovat kuřáky k odvykací léčbě.
Asthma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění, pro které jsou typické strukturální změny dýchacích cest, jejich zvýšená reaktivita a především obstrukce. Omezení průtoku vzduchu vlivem bronchokonstrikce, hypersekrece hlenu a edému pacienti typicky pociťují ztíženým výdechem, sípáním nebo hvízdáním. Ačkoliv má astma multifaktoriální etiologii, za významný rizikový faktor se považuje kouření. Intenzitu bronchiální obstrukce ovlivňuje množství cigaret, délka kouření, způsob inhalace a v neposlední řadě i kouření pasivní.
K monitorování funkce dýchacího systému se kromě jiných využívá také spirometrie. Tato metoda sleduje tzv. statické a dynamické respirační parametry, přičemž u astmatiků se vzhledem k obstrukční povaze onemocnění hodnotí především parametry statické.
Mezi základní evaluační ukazatele pro sledování astmatického pacienta patří VC (vitální kapacita: maximální objem vzduchu, který lze vydechnout po maximálním nádechu), FVC (usilovná vitální kapacita: maximální objem vzduchu, který lze po maximálním nádechu prudce vydechnout při maximálním usilovném výdechu) a FEV1 (objem vzduchu vydechnutý s největším úsilím za 1 sekundu po maximálním nádechu).
VC i FVC jsou závislé na věku, výšce i pohlaví. Teoretické hodnoty vycházejí ze zprůměrovaných výsledků zdravých osob. Ty jsou shrnuty do normogramů nebo se při výpočtu využívá přesně definovaných vzorců, ve kterých jsou zahrnuty výše uvedené proměnné. Fyziologicky dochází k pomalému poklesu plicních funkcí od 30. roku života, u kuřáků je tento proces rychlejší.
Poměr jednosekundové vitální kapacity (FEV1) k FVC, označený FEV1%, se má u zdravého jedince pohybovat mezi 70 a 85 %. Právě snížení FEV1% je citlivým ukazatelem bronchiální obstrukce, čehož se využívá i při stanovování tzv. plicního věku (PV). Koncept plicního věku byl navrhnut proto, aby výsledek jednoduchého spirometrického vyšetření mohl být co nejjednodušeji interpretován laické veřejnosti.
K měření bývá nejčastěji používán spirometr vitalograf, který zaznamenává FVC a FEV1 pacienta a určí FEV1%. Získaný výsledek je následně srovnán s tabulkovými hodnotami FEV1% zdravých osob. Vzhledem k úzké korelaci tohoto parametru s věkem tak lze porovnat stáří plic neboli plicní věk jedince s jeho chronologickým věkem. U kuřáků bývá PV a rozdíl mezi PV a skutečným věkem signifikantně vyšší.
V současnosti existuje několik typů vitalografů, které jsou schopny přesně stanovit řadu plicních parametrů v závislosti na zadaných vstupních hodnotách pacienta. Pro zhodnocení plicního věku se využívají dva základní, které však nemají dostatečnou vypovídající diagnostickou hodnotu. Z tohoto důvodu je vyšetření pouze orientační, nicméně pro včasný záchyt počínající obstrukce v dýchacích cestách zásadní. Pacienta je pak možno nasměrovat ke specialistovi, který provede další diagnostiku. Pro kuřáky může být jednoduchý a jasný výsledek kondice jejich plicních funkcí další motivací, proč přestat kouřit.
(zemt)
Zdroje:
1. Coates A. L., Graham B. L., McFadden R. G. et al. Spirometry in primary care. Can Respir J 2013; 20 (1): 13−21.
2. Toda R., Hoshino T., Kawayama T. et al. Validation of "lung age" measured by spirometry and handy electronic FEV1/FEV6 meter in pulmonary diseases. Intern Med 2009; 48 (7): 513–521.
3. Chlumský J., Fišerová J., Kociánová J., Zindr V., Koblížek V. Doporučený postup pro interpretaci základních vyšetření plicních funkcí. Aktualizace 2013. Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP, 2013. Dostupné na: www.pneumologie.cz/upload/1385996944.pdf
4. Deane K., Stevermer J. J., Hickner J. Help smokers quit: Tell them their "lung age". J Fam Pract 2008; 57 (9): 584−586.
