Epilepsie s pozdním začátkem (ve věku 60–65 let) obvykle vzniká v důsledku cerebrovaskulárního postižení a mezi její rizikové faktory patří diabetes mellitus. Vzhledem k tomu, že moderní antidiabetika vykazují účinky proti cerebrovaskulárním, neurodegenerativním a neuroinflamatorním poruchám, pokusili se autoři níže citované práce zhodnotit jejich potenciální vliv na prevenci vzniku záchvatů a epilepsie s pozdním začátkem.
V metaanalýze randomizovaných kontrolovaných studií porovnali novější skupiny antidiabetik (inhibitory dipeptidylpeptidázy 4 /DPP-4i/, agonisty receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 /GLP-1RA/ a inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 /SGLT2i/) s placebem z hlediska dlouhodobých kardiovaskulárních a renálních výsledků a sledovali i výskyt nežádoucích účinků včetně záchvatů a epilepsie s pozdním začátkem. Provedli také samostatnou analýzu u jednotlivých tříd antidiabetik. Do analýzy bylo zařazeno 27 studií zahrnujících téměř 200 tisíc pacientů průměrného věku 64,9 roku, z nichž 52 % užívalo moderní antidiabetika.
U pacientů léčených moderními antidiabetiky zjistili o 24 % nižší riziko záchvatů nebo epilepsie s pozdním začátkem (relativní riziko [RR] 0,76; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,62–0,95) než s placebem. Riziko záchvatů s pozdním začátkem bylo při léčbě moderními antidiabetiky o 22 % nižší (RR 0,78; 95% CI 0,60–1,00), riziko epilepsie srovnatelné s placebem. Při analýze jednotlivých tříd antidiabetik bylo snížení rizika záchvatů s pozdním začátkem oproti placebu zjištěno pouze u uživatelů GLP-1RA (RR 0,60; 95% CI 0,38–0,94; p = 0,03).
Tyto výsledky si podle autorů žádají další výzkum potenciálních antiepileptogenních účinků GLP-1RA.
Zdroj: Sindhu U., Sharma A., Zawar I., Punia V. Newer glucose-lowering drugs reduce the risk of late-onset seizure and epilepsy: a meta-analysis. Epilepsia Open 2024 Dec; 9 (6): 2528−2536, doi: 10.1002/epi4.13091.
Známou nozologickou jednotkou je bolest hlavy z nadužívání akutní medikace (MOH); ta je navíc velmi obtížně léčitelná. Nedávno však byla popsána i bolest hlavy z nedostatečného užívání medikace (MUH). Nejde o nový typ bolestí hlavy, ale spíše o varovný signál, že pacient s migrénou je na cestě k chronifikaci stavu a k MOH. Přehledová práce publikovaná v dubnu 2024 v časopisu Cephalalgia shrnula dosavadní důkazy o MUH u akutní i profylaktické terapie migrény. Důvody MUH u akutní medikace zahrnovaly nevhodný lék předepsaný lékařem vzhledem k intenzitě bolesti a průvodní disabilitě, nedostatečnou dávku léku, příliš pozdní užití léku pacientem (> 60 minut po vzniku příznaků) a neužívání léku z důvodu nežádoucích účinků. Důvodem MUH u profylaktické terapie migrény byly špatná adherence z důvodu vedlejších účinků, pozdní nasazení profylaxe a příliš časné vysazení konvenční profylaktické léčby, na jejíž účinnost je třeba počkat 2–3 měsíce.
Když autoři přehledové práce, prof. Rapoport a dr. Rattanawong, prezentovali koncept MUH na výročním sjezdu Španělské neurologické společnosti, nedostalo se jim odmítnutí, ale seriózních dotazů, jak v takovém případě terapeuticky postupovat. 22. března 2025 vystoupí dr. Rattanawong v debatě o relevantnosti MUH na 19. kongresu kontroverzí v neurologii, který proběhne v Praze.
Zdroje:
1. Rattanawong W., Rapoport A., Srikiatkhachorn A. Medication "underuse" headache. Cephalalgia 2024 Apr; 44 (4): 3331024241245658, doi: 10.1177/03331024241245658.
2. Jesitus J. Medication underuse headache demands attention, effective prevention, and timely treatment. Medscape, 2024 Dec 12.
Studie TULIP s trastuzumab duokarmazinem (T-Duo), konjugátem protilátky s léčivem (ADC) zkoušeným v léčbě HER2+ karcinomu prsu, ukázala významné oční nežádoucí účinky. Přestože jsou ADCs vytvořeny tak, aby cílily na antigen exprimovaný nádorovými buňkami a jejich maximální účinnost se odehrávala v nádoru při co nejmenším poškození zdravých tkání, mohou vyvolávat nežádoucí vedlejší efekty včetně očních. Je to málo známý fakt, který volá po těsnější spolupráci mezi onkology a oftalmology. I když nasazení T-Duo významně prodloužilo přežití bez progrese oproti léčbě zvolené zkoušejícím, objevily se u 78 % žen dostávajících právě T-Duo oční nežádoucí příhody, z toho 21 % bylo stupně ≥ 3.
Upozornění na oční toxicitu lze nalézt také u dalších ADCs − jedná se například o výskyt keratopatie při podávání belantamab mafodotinu v léčbě mnohočetného myelomu, změny rohovkového epitelu a spojivky při terapii žen s metastatickým cervikálním karcinomem tisotumab vedotinem, keratopatie, rozmazané vidění a suché oko u pacientek dostávajících mirvetuximab soravtansin pro karcinom ovaria, vejcovodu či peritonea a publikována byla také práce, která ukázala střední až těžké poškození rohovky u 47 % žen s primárními gynekologickými nádory léčených mirvetuximabem. Management oční toxicity ADCs vyžaduje především informovanost o tomto riziku, spolupráci zainteresovaných odborností a některá preventivní opatření, jako je podávání očních kapek s kortikosteroidy u některých ADCs nebo prodloužení infuze.
Zdroje:
1. Turner N., Saura C., Aftimos P. et al; TULIP Trial Investigators. Trastuzumab duocarmazine in pretreated human epidermal growth factor receptor 2-positive advanced or metastatic breast cancer: an open-label, randomized, phase III trial (TULIP). J Clin Oncol 2024 Oct 23: JCO2400529, doi: 10.1200/JCO.24.00529.
2. Devenport L. Eye toxicities are a growing concern with certain ADCs. Medscape, 2024 Dec 11.
U časného karcinomu prsu s pozitivitou estrogenových receptorů se v adjuvantní léčbě využívají inhibitory aromatázy (IA), které prokázaly významné snížení rizika lokální či vzdálené recidivy onemocnění. Existují však obavy ohledně jejich kardiotoxicity. Autoři studie nedávno publikované v Lancet Oncology proto u prospektivní kohorty žen sledovali souvislost mezi podáváním IA a výskytem ischemických příhod. Využili data z dánské národní databáze DBCG (Danish Breast Cancer Cooperative Group) z let 2009–2020 a propojili je s daty z dalších národních registrů. Zařazeno bylo 32 635 postmenopauzálních žen s časným karcinomem prsu.
Samostatně bylo analyzováno 29 118 žen bez známého kardiovaskulárního onemocnění (KVO). V této skupině činila incidence infarktu myokardu (IM) nebo ischemické cévní mozkové příhody /iCMP/ u 22 135 žen léčených IA 4,3/1000 pacientoroků a u 6983 žen bez IA 4,1/1000 pacientoroků (poměr rizik [HR] 0,91; 95% CI 0,7–1,14). Ve skupině 3517 pacientek se známým KVO byla zjištěna incidence IM/iCMP u 2661 žen s podáváním IA 12,4/1000 pacientoroků a u 856 žen bez IA 12,1/1000 pacientoroků (HR 0,81; 95% CI 0,58–1,15). V obou případech jde o statisticky nevýznamný rozdíl.
Tyto výsledky z reálné praxe nepotvrzují klinicky relevantní ischemickou kardiotoxicitu IA u žen s časným karcinomem prsu. Jejich preskripci se tedy podle autorů citované práce není třeba u těchto nemocných vyhýbat.
(zza)
Zdroj: Lund M., Corn G., Jensen M. B. et al. Ischaemic cardiotoxicity of aromatase inhibitors in postmenopausal patients with early breast cancer in Denmark: a cohort study of real-world data. Lancet Oncol 2024 Nov; 25 (11): 1496−1506, doi: 10.1016/S1470-2045(24)00491-1.
