Metaanalýza 16 observačních studií provedených v letech 2008–2024, která zahrnovala téměř 26 milionů osob, nenašla důkazy o souvislosti mezi provedeným očkováním a vznikem revmatoidní artritidy (RA) či výskytem relapsu RA.
Do hodnocení byli zařazeni jedinci s RA i bez RA ve věku 9–80 let očkovaní 7 vakcínami (proti HPV, chřipce, COVID-19, HBV, tetanu, herpes zoster a antraxu). 6 studií bylo provedeno v Evropě, 5 v Americe a 5 v Asii, délka sledování se pohybovala od 11 dní do 9 let. Souvislost mezi expozicí vakcíně a vznikem/relapsem RA nebyla statisticky významná (relativní riziko [RR] 1,03; 95% CI 0,95–1,11; I² = 93,4 %; p = 0,456) a robustnost výsledku potvrdila analýza senzitivity. Podobné výsledky byly zjištěny i po vyřazení studií nižší a střední kvality, při samostatné analýze kohortových studií a studií případů a kontrol, studií s délkou sledování < 1 rok a ≥ 1 rok i jednotlivých vakcín.
Zdroj: Pan H., Yu Y., Li X. et al. Vaccination and rheumatoid arthritis: an updated systematic review and meta-analysis of data from 25,949,597 participants. BMC Public Health. 2025 Mar 10; 25 (1): 933, doi: 10.1186/s12889-025-22093-9.
Populační italská studie ukázala zvýšené riziko demence u jedinců starších 50 let, kteří byli hospitalizováni pro těžkou infekci herpes zoster (HZ). Studie zahrnovala 132 968 osob, a to 12 088 s těžkou infekcí HZ, 60 440 odpovídajících kontrol z obecné populace a 60 440 hospitalizovaných pacientů bez infekce HZ.
Během 23 let, kdy byl sledován výskyt analyzovaných parametrů, bylo u pacientů s těžkou infekcí HZ riziko demence o 13 % vyšší než u obecné populace (poměr rizik [HR] 1,13; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,07–1,19) a o 8 % vyšší než u hospitalizovaných pacientů bez infekce HZ (HR 1,08; 95 % CI 1,03–1,14). Výsledky nebyly ovlivněny pohlavím, věkovou skupinou ani délkou sledování.
Zdroj: Blandi L., Bertuccio P., Signorelli C. et al. Herpes zoster as risk factor for dementia: a matched cohort study over 20 years in a 10-million population in Italy. J Prev Alzheimers Dis 2025 Apr 12: 100167, doi: 10.1016/j.tjpad.2025.100167 [Epub ahead of print].
Studie případů a kontrol využívající data 523 osob ve věku 18–49 po prodělané kryptogenní ischemické cévní mozkové příhodě (kiCMP) ze studie SECRETO a 523 kontrolních jedinců hodnotila souvislost 12 tradičních a 10 netradičních rizikových faktorů s výskytem kiCMP.
Výsledky ukázaly, že tradiční rizikové faktory (například hypertenze, kouření, obezita, vysoká hladina cholesterolu a diabetes) vykazují silnou korelaci s kiCMP u jedinců bez otevřeného foramen ovale (PFO), zatímco u nemocných s PFO hrají významnější roli netradiční rizikové faktory, jako je migréna s aurou, žilní trombóza v anamnéze nebo chronické systémové onemocnění. Z jednotlivých rizikových faktorů byla nejvýznamnější přítomnost migrény a s aurou, zejména u žen, které bylo možné přičíst 45,8 % rizika kiCMP u nemocných s PFO a 22,7 % rizika u jedinců bez PFO. U obou skupin se z rizikových faktorů dále významně uplatňovala abdominální obezita (21,1 % rizika u osob bez PFO a 22,5 % při výskytu PFO).
Zdroj: Putaala J., Martinez-Majander N., Leppert M. et al.; SECRETO Study Group. Burden of modifiable risk factors in young-onset cryptogenic ischemic stroke by high-risk patent foramen ovale. Stroke 2025 Apr 17, doi: 10.1161/STROKEAHA.124.049855 [Epub ahead of print].
Jak ukázala švédská observační studie, u pacientů s Crohnovou chorobou se spotřebou kortikosteroidů (KS) > 1000 mg/rok (měřeno jako ekvivalent prednisolonu) v posledních 5 letech vedla ileocekální resekce ke snížení průměrné spotřeby z 1847 mg na 493 mg za rok během následných bezmála 7 let sledování.
Tato studie hodnotila 1565 pacientů, kteří v letech 2006–2019 podstoupili primární ileocekální resekci. Předoperační spotřebu KS ≥ 1000 mg/rok mělo 19 % z nich, a to 13 % střední spotřebu (1000–2000 mg/rok) a 6 % vysokou spotřebu (> 2000 mg/rok). Tito pacienti před operací častěji užívali biologická a imunomodulační léčiva, spotřeba KS u nich ovšem neklesala. Po operaci se spotřeba KS snížila na nízkou (< 1000 mg/rok) u 88 % pacientů s předoperační vysokou spotřebou KS a u 80 % se střední předoperační spotřebou.
Zdroj: Hjälte V., Myrelid P., Hjortswang H. et al. Substantial reduction of systemic corticosteroid use after primary ileocaecal resection in Swedish patients with Crohn's disease: a population-based cohort study. Aliment Pharmacol Ther 2025 May; 61 (10): 1649−1661, doi: 10.1111/apt.70069.
(zza)
