Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je nejběžnějším druhem čeledi Urticaceae. Rodové označení Urtica pochází z latinského slovesa urere, „hořeti“, a to především kvůli typickým pálivým a svědivým projevům po styku k kůží. Duté žahavé trichomy pokrývající listy a stonky mají na svém konci velmi křehkou špičkou z kyseliny křemičité. Po doteku se tato část odlomí a do kůže se dostává kyselina mravenčí, histamin, serotonin a řada dalších látek.
Kopřiva u nás patří mezi nejrozšířenější divoce rostoucí rostliny. Ačkoliv se v Evropě nikdy cíleně nepěstovala, byla a stále je součástí jídelníčku. V historickém kontextu měla konzumace mladých kopřiv své logické opodstatnění. Po dlouhém zimním období byla pro člověka významným nutričním zdrojem bílkovin, vitaminů a minerálních látek.
Mladé listy je doporučeno sbírat, ještě než rostliny dorostou do výšky cca 25 cm a před rozkvětem. Listy jsou v této fázi dostatečně jemné pro použití do salátů nebo k tepelné úpravě např. blanšírováním. Zjistilo se, že toto zpracování má minimální dopad na přirozeně vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, jako jsou kyseliny olejová, linolová a α-linolenová.
Kopřivový prášek, který je volně dostupný na trhu, má 3× vyšší obsah bílkovin než obiloviny, lepší aminokyselinový profil než většina listové zeleniny, ve srovnání s bramborami nižší glykemický index a vysoký obsah vlákniny. Dá se přidat do smoothies nebo použít při pečení. Kopřiva má vysoký obsah hydrofilních i lipofilních vitaminů a minerálních látek (zejména vápníku, zinku a železa, ale také hořčíku, mědi, manganu a selenu).
Urticae herba (folium) je známa jako droga s diuretickým účinkem, zvyšuje tedy glomerulární filtraci a snižuje tubulární resorpci sodíku a vody. Je součástí fytofarmak určených jako doplňková léčba při akutních močových infekcích, kdy je žádoucí podpořit průtok močovými cestami. Příkladem může být tradiční urologický čaj – Species urologicae Planta.
Aktuálně dostupné doplňky stravy ve formě tablet, tobolek nebo čajových směsí s obsahem kopřivy jsou dle výrobců určeny k podpoře činnosti lymfatického systému, k podpoře hubnutí, „odvodnění organismu” nebo „detoxikace”. Tyto přípravky využívají opět dobře známého diuretického účinku nejen kopřivy, ale také dalších močopudných léčivých rostlin. Kopřiva je rovněž složkou doplňků stravy určených k podpoře zdraví prostaty.
Dále se tato rostlina samozřejmě hojně používá v kosmetických přípravcích, nejčastěji šamponech, přípravcích k mytí kůže a pleťových krémech.
V in vitro studiích byly sledovány antimikrobiální vlastnosti extraktů získaných z různých částí kopřivy a pomocí různých rozpouštědel. Účinnost na grampozitivní a gramnegativní bakterie je ve srovnání se standardními antibiotiky např. koamoxicilinem nebo ofloxacinem sice slibná, ale s významnými rozdíly v minimální inhibiční koncentraci. Různorodost výsledků může spočívat v extrakční metodě, a tedy i kvalitativním a kvantitativním obsahu sloučenin, dále ve stáří rostliny, klimatických a experimentálních podmínkách i v mezidruhových rozdílech.
Kořeny kopřivy obsahují fytosteroly, lignany a polysacharidy, které ovlivňují buněčný metabolismus prostaty. Právě lignany vykázaly v in vitro testech vysokou afinitu ke globulinu vázajícímu pohlavní hormony (SHBG) − prokázalo se, že brání jeho interakci s testosteronem a také následné vazbě na steroidní receptory lidských prostatických buněk. Výsledným účinkem je útlum jejich proliferace. Při testování extraktů in vivo se dále prokázala inhibice 5α-reduktázy a snížení velikosti žlázy.
Velká pozornost se věnuje možným protinádorovým účinkům kopřivových extraktů. Mezi bioaktivní molekuly obsažené v lipofilních extraktech patří zejména fytosteroly, pentacyklické triterpenoidy nebo kumariny, v hydrofilních extraktech se pak objevují izolektiny, lignany a některé polysacharidy.
Za hlavní mechanismy se považují antioxidační a antimutagenní působení a indukce apoptózy. Proapoptické účinky byly potvrzeny in vitro na buněčných liniích nádorů prsu, tlustého střeva, plic a prostaty.
Na anti-aging účinku se podílí nejen antioxidačně působící karotenoidy, ale též látky schopné inhibovat kolagenázu a elastázu. Jedná se o enzymy, jejichž působení vede ke ztrátě elasticity pokožky a vzniku vrásek. Velmi zajímavá je z tohoto pohledu kyselina ursolová obsažená v kořenech a kvercetin z listů.
V lidovém léčitelství se nálev a extrakt ze sušených listů používal proti krvácení z nosu a silnému menstruačnímu krvácení. K tomuto účinku mohou přispívat obsažené třísloviny. In vivo studie ethanolicko-vodného extraktu prokázala významný vliv na hojení ran: rychlejší uzavření rány, zkrácení doby reepitelizace, podporu angiogeneze a hemostyptický účinek.
Množství biologicky aktivních látek v různých částech rostliny činí z kopřivy téměř nevyčerpatelnou inspiraci ke studiu možných účinků. Kombinace tradičních a moderních poznatků se tak může uplatnit jako součást prevence i léčby některých onemocnění. A na jaře navíc jako obohacení jídelníčku o přírodní zdroj vitaminů a minerálních látek.
(zemt, jam)
Zdroje:
1. Kregiel D., Pawlikowska E., Antolak H. Urtica spp.: ordinary plants with extraordinary properties. Molecules 2018; 23 (7): 1664, doi: 10.3390/molecules23071664.
2. Dhouibi R., Affes H., Ben Salem M. et al. Screening of pharmacological uses of Urtica dioica and others benefits. Prog Biophys Mol Biol 2020; 150: 67−77, doi: 10.1016/j.pbiomolbio.2019.05.008.
3. Esposito S., Bianco A., Russo R. et al. Therapeutic perspectives of molecules from Urtica dioica extracts for cancer treatment. Molecules 2019; 24 (15): 2753, doi: 10.3390/molecules24152753.
