U diabetiků s CHOPN je terapie inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i, tj. glifloziny) nebo agonisty receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA) spojená s nižším rizikem exacerbací chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) než léčba inhibitory dipeptidylpeptidázy 4 (DPP4i). Ukázala to studie se 3 kohortami pacientů s diabetem a CHOPN starších 40 let vytvořenými dle propensity score: se zahájením léčby SGLT2i vs. DPP4i (n = 27 991), GLP-1RA vs. DPP4i (n = 32 107) a SGLT2i vs. GLP-1RA (n = 36 217). Využita byla data ze 3 amerických databází z let 2013–2023. Sledován byl výskyt první středně těžké či těžké exacerbace CHOPN definované na základě nutnosti preskripce p.o. kortikosteroidů při ambulantní návštěvě z důvodu CHOPN nebo hospitalizace z důvodu CHOPN.
Během období, jehož medián činil 145 dnů, bylo riziko exacerbace nižší u pacientů se SGLT2i v porovnání s DPP4i (9,26 vs. 11,4/100 pacientoroků [PY]; poměr rizik [HR] 0,81; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,76–0,86) a u pacientů s GLP-1RA oproti DPP4i (9,89 vs. 11,49/100 PY; HR 0,86; 95% CI 0,81–0,91). Rozdíl mezi SGLT2i a GLP-1RA byl minimální. Výsledky byly konzistentní i při analýzách senzitivity a u jednotlivých podskupin pacientů.
Zdroj: Ray A., Paik J. M., Wexler D. J. et al. Glucose-lowering medications and risk of chronic obstructive pulmonary disease exacerbations in patients with type 2 diabetes. JAMA Intern Med 2025 Feb 10: e247811, doi: 10.1001/jamainternmed.2024.7811 [Epub ahead of print].
Velmi laciná intervence v podobě náhrady klasické soli za sůl se sníženým obsahem sodíku (75 % NaCl) a zvýšeným obsahem draslíku (25 % KCl) u osob po prodělané cévní mozkové příhodě (CMP) snižuje riziko vzniku další CMP i celkovou mortalitu. Prokázala to randomizovaná otevřená studie SSaSS (Salt Substitute and Stroke Study, která zahrnovala 15 249 jedinců po CMP průměrného věku 64 let (46 % žen).
Po 5 letech měli jedinci s upravenou solí nižší systolický tlak krve, a to v průměru o 2,05 mmHg. Za tuto dobu došlo k 691 fatálním a 2044 nefatálním CMP a 3242 účastníků studie zemřelo. Relativní riziko recidivy CMP bylo o 14 % nižší ve skupině s upravenou solí (RR 0,86; 95% CI 0,77–0,95; p = 0,005), což znamená statisticky významný rozdíl, přičemž větší přínos byl zjištěn z hlediska hemoragických CMP (30% snížení relativního rizika). Rovněž mortalita byla ve skupině s upravenou solí významně nižší, a to o 12 % (RR 0,88; 95% CI 0,82–0,96; p = 0,003); větší přínos používání upravené soli byl pozorován z hlediska úmrtí v důsledku CMP (relativní pokles o 21 %). Mezi skupinami nebyl zjištěn rozdíl v hladině kalia.
Zdroj: Ding X., Zhang X., Huang L. et al. Salt substitution and recurrent stroke and death: a randomized clinical trial. JAMA Cardiol 2025 Feb 5: e245417, doi: 10.1001/jamacardio.2024.5417 [Epub ahead of print].
Odborníci ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii identifikovali molekulární signaturu zjistitelnou z odběru krve, pomocí níž je za 7 dní po vakcinaci možné predikovat přetrvávání imunitní odpovědi na očkovací látku. Tento objev může změnit vývoj a testování vakcín a umožnit jejich personalizaci.
Výzkumníci nejprve hodnotili imunitní odpověď na očkovací látku proti viru chřipky H5N1 a identifikovali faktory přetrvávající odpovědi. Zjistili, že přetrvávání protilátkové odpovědi predikuje transkripční signatura v krvi související s trombocyty a adhezí 7. den po podání vakcíny. Tím mimo jiné nastínili možnou roli trombocytů při udržování protilátkové odpovědi. Protože trombocyty vznikají z megakaryocytů, vědci zkoumali efekt aktivace megakaryocytů navozené trombopoetinem (TPO) na délku přetrvání protilátkové odpovědi a zjistili, že podání TPO prodlužuje dobu přetrvávající odpovědi na očkovací látku. Pomocí strojového učení a dat ze 7 nezávislých studií pak vytvořili klasifikátor, který na základě signatury související s trombocyty zjistitelné z odebraného vzorku krve dokáže predikovat délku přetrvávání protilátkové odpovědi na 6 vakcín.
Zdroj: Cortese M., Hagan T., Rouphael N. et al. System vaccinology analysis of predictors and mechanisms of antibody response durability to multiple vaccines in humans. Nat Immunol 2025 Jan; 26 (1): 116−130, doi: 10.1038/s41590-024-02036-z.
U dětí narozených císařským řezem by podání mléka s malým množstvím stolice jejich matky mohlo pomoci se správným nastavením střevní mikrobioty. Naznačují to předběžné výsledky klinického výzkumu prezentované na nedávném infektologickém odborném fóru v Los Angeles. Jednalo se o první randomizovanou studii, která měla potvrdit hypotézu, že fekální transplantace v malém množství je dostatečná pro pozitivní účinek na mikrobiom dítěte.
Některé studie ukazují, že děti narozené císařským řezem mají oproti vaginálně porozeným dětem vyšší riziko astmatu, zánětlivých střevních onemocnění a dalších poruch spojených s deregulací imunitního systému. Tato miminka nebyla vystavena kontaktu s vaginální a střevní mikrobiotou matky při průchodu porodními cestami. Pokusy s tzv. vaginálním seedingem, tedy aplikací mateřské vaginální mikrobioty na kůži dětí či přímo orální cestou, byly úspěšné pouze částečně, neboť bakterie vaginální mikrobioty nejsou schopny osídlit střevo dětí.
Vědci z Helsinské univerzity proto u 15 dětí narozených plánovaným císařským řezem provedli fekální transplantaci 3,5 mg stolice matky perorálně podané v mléce. Celkem 16 dětem z kontrolní skupiny bylo podáno placebo. Analýza stolice dětí ukázala, že obě skupiny měly těsně po narození podobnou mikrobiální diverzitu, ale již od 2. dne po narození byly pozorovatelné signifikantní rozdíly, které přetrvaly až do 6. měsíce věku, což je období, ve kterém většina dětí začala konzumovat příkrmy. Studie stále pokračuje a děti budou sledovány až do svých 2. narozenin.
Na závěr dodáváme už jen klasické varování – doma to rozhodně nezkoušejte! Účastnice studie totiž prošly přísnou selekcí, z původních 90 matek bylo 54 vyloučeno z důvodu přítomnosti patogenů v jejich střevní mikrobiotě či jiných potenciálních rizik pro dítě.
Zdroje:
1. Helve O., Carpén N. K., de Vos W. M. et al. Transplantation of maternal intestinal flora to the newborn after elective cesarean section – a randomized controlled trial (SECFLOR). IDWeek, Los Angeles, 2024 Oct 18.
2. Carpén N., Brodin P., de Vos W. M. et al. Transplantation of maternal intestinal flora to the newborn after elective cesarean section (SECFLOR): study protocol for a double blinded randomized controlled trial. BMC Pediatr 2022; 22 (1): 565, doi: 10.1186/s12887-022-03609-3.
3. Lenharo M. 'Poo milkshake' boosts the microbiome of c-section babies. Nature 2024 Nov; 635 (8037): 17–18, doi: 10.1038/d41586-024-03449-4.
(zza, este)
