Symboly lékáren v různých částech světa představují jedinečné spojení mezi kulturami, historií a vědou. Kromě toho, že označují místa, kde lze získat léky a zdravotnické služby, vyprávějí příběhy o vztahu společnosti k léčení a zdraví.
V Česku, stejně jako například ve Francii, Španělsku, Belgii nebo Řecku, je nejrozšířenějším symbolem lékáren zelený kříž. Jeho historie sahá do středověku, kdy byly lékárny součástí klášterů, respektive církevních institucí a zelená barva se považovala za barvu zdraví a života. Zelený kříž se poprvé objevil ve 13. století v lékárnách v Itálii, odkud se postupně rozšířil do dalších zemí.
Had je zvířetem, které v lidské kultuře a mytologii odjakživa zaujímalo zvláštní místo. Bývá symbolem protikladů, jako jsou obnova a smrt, plodnost a nebezpečí, moudrost a zlo. Jeho svlékání z kůže se považuje za známku nového začátku a obnovy, jed symbolizuje strach, ale také lék. V knize Genesis je had spojován s hříchem a zobrazován jako tvor, který měl podíl na vyhnání Adama a Evy z ráje.
V bájích a pověstech mnoha starověkých kultur byli hadi spojováni s léčitelským uměním. V současné době se používají dva motivy, na nichž je had vyobrazován ve spojitosti s medicínou a farmacií.
Ve starověké řecké společnosti se Aeskulap stal symbolem boha-léčitele. Na jeho počest bylo postaveno mnoho svatyní, které sloužily jako útočiště pro nemocné. V těchto místech se konaly také rituály a léčebné obřady, ve kterých měli důležitou roli hadi. I když božský kult s rozvojem křesťanství začal upadat, pozůstatky chrámů jsou rozšířené po celém Řecku; největší se nachází v Epidauru − místě, kde se narodil.
Aeskulap (Asklépius) je často znázorňován jako stojící muž s plnovousem oblečený v dlouhém plášti, s odhalenými prsy a typickou holí s obtočeným hadem. Význam hole byl symbolický a komplementární k symbolu hada. Hůl poskytuje větší sílu a hodí se i k zápasu, je považována za symbol statečnosti.
Asklépiova hůl bývá často zaměňována s kaduceem − podobným ideogramem, který sice také pochází z řecké mytologie, ale nemá žádnou souvislost s léčebnými schopnostmi nebo lékařským uměním. Římský bůh Merkur, v Řecku pod jménem Hermes, byl pokládán za patrona a ochránce obchodníků, pastýřů, prodavačů, ale i podvodníků a zlodějů. Byl nejrychlejší ze všech bohů, a proto působil jako posel a průvodce duší do podsvětí. Bývá znázorňován právě s holí označovanou jako kaduceum (caduceum).
Kaduceum (jinak také Hermova či Merkurova hůl) byl původně jednoduchý prut nebo olivová ratolest zdobená girlandami či stuhami. Později byly girlandy interpretovány jako dva hadi propletení v opačných směrech s obrácenými hlavami. Na znamení Hermovy rychlosti byl na hůl připevněn pár křídel.
Přestože má kaduceum nelékařský původ, v pozdním středověku a renesanci začalo být spojováno s léčitelskými profesemi jako znak alchymie a později farmacie. Lékařským znakem se stalo mylně pravděpodobně kvůli ztrátě původních asociací. Dvojitá hadí hůl se objevila na titulních stranách knih londýnského nakladatele lékařské literatury Johna Churchilla v roce 1844, i když ji pravděpodobně nezamýšlel jako lékařský symbol.
S kultem Asklépia, který byl spojován s léčením, velmi úzce souvisí i život a činy jeho dcery Hygiei. Je považována za bohyní čistoty, dobrého zdraví a dlouhého života. Jejím symbolem je miska či kalich, kde se kolem stonku obtáčí had. Podle bájí byla nádoba naplněná léčivým lektvarem, který pil had moudrosti.
V Itálii se mísa Hygieiy nacházela na cedulích lékárníků od roku 1222, v roce 1796 byla vyražena na minci pro Pařížskou lékárnickou společnost. Jako svůj emblém ji používá Kanadská lékárnická asociace a Mezinárodní farmaceutická federace (FIP). Americká asociace lékárníků má ve svém znaku hmoždíř s paličkou. O hmoždíři se tvrdí, že představuje mísu Hygieie.
Přestože jsou symboly staré tisíce let, stále zůstávají aktuální a lze je v různých podobách spatřit ve znacích lékáren nebo farmaceutických firem a společností. Také lékárny v Česku a Česká lékárnická komora používají jako svůj symbol zelený kříž, kterému dominují lékárenské váhy a had.
(zemt)
Zdroje:
1. Antoniou S. A., Antoniou G. A., Learney R. et al. The rod and the serpent: history’s ultimate healing symbol. World J Surg 2011; 35: 217–221, doi: 10.1007/s00268-010-0686-y.
2. Asclepius. Encyclopedia Britannica, 2023. Dostupné na: www.britannica.com/topic/Asclepius
3. Bohigian G. The caduceus vs. staff of Aesculapius − one snake or two? Mo Med 2019; 116 (6): 476–477.
4. Akdoğan I., Turgut A. Ç., Akdoğan H. D. et al. The heritage of the children of Asclepius in modern medicine. Childs Nerv Syst 2023 Jul 24, doi: 10.1007/s00381-023-06082-0 [Epub ahead of print].
