Rýma (rhinitis) je zánět nosní sliznice, případně hltanu či vedlejších nosních dutin (v tomto případě se nazývá rhinosinusitis). Jedná se o heterogenní stav, který je spojen se zánětlivými odpověďmi (alergická rýma), ale existují i formy bez přítomnosti zánětu, například takzvaná idiopatická (dříve „vazomotorická“) rýma. V patogenezi pravděpodobně hraje hlavní roli nerovnováha vrozené a adaptivní imunity spolu s faktory prostředí.
Rýma se projevuje výtokem z nosu, svěděním a pálením nosní sliznice, kýcháním, poruchami čichu nebo zhoršenou průchodností nosu (pocit ucpaného nosu). Zpočátku řídký a vodnatý sekret se zahušťuje a ztěžuje se tak jeho odstraňování například smrkáním. Může zatékat i do oblasti hltanu či hrtanu a dráždit ke kašli.
Novější klasifikace rinitidy vychází nikoliv z předpokládané etiologie, ale z klinického obrazu. Na základě toho se rýma dělí na intermitentní a perzistující, obě formy potom mohou mít lehký, středně těžký až těžký průběh. Starší klasifikace rozděluje rýmu do tří skupin podle původce na infekční, alergickou a ostatní typy.
Bývá nepřesně označovaná jako nemoc z nachlazení. Pobyt ve studeném a vlhkém prostředí a podchlazení organismu může k onemocnění přispět, ale hlavními původci jsou viry, případně bakterie a plísně. Jedná se o vysoce přenosné onemocnění, které se šíří infekčními kapénkami při smrkání, kýchání, kašli, ale i mluvením, sociálním kontaktem nebo použitím infikovaných předmětů.
Rýma trvá 1 týden až 10 dní, pacient je nejinfekčnější v prvních dnech. Může dojít k tzv. superinfekci, kdy na sliznici oslabenou viry nasedne infekce bakteriální. Vodnatý výtok se mění v hlenovitou sekreci žlutavé až nazelenalé barvy. Infekce postihuje vedlejší nosní dutiny nebo střední ucho, může se rozšířit i do dolních dýchacích cest a pokračovat zánětem průdušek. Pokud rýma trvá déle než 8–12 týdnů, jedná se o chronickou rýmu.
Sezónní alergická rhinitida (SAR) se vyskytuje době pylové sezóny. Vyznačuje se vodnatou sekrecí, kýcháním, svěděním nosu, kongescí, často i konjunktivitidou. Celoroční (pereniální) rýma (PAR) je charakterizovaná periodami obstrukce nosních a dýchacích cest bez konjunktivitidy a kýchání.
Prevence spočívá v posilování imunity, vyhýbání se místům s vysokou koncentrací lidí a častém mytí rukou. Základ léčby představuje klidový režim a dostatečný příjem tekutin a vitaminů. Léčba je ve většině případů pouze symptomatická. Důležité je správné určení původce nemoci.
Tyto látky ze skupiny sympatomimetik (xylometazolin, oxymetazolin, tramazolin, nafazolin) vyvolají vazokonstrikci drobných cév v nosní dutině. Na kongesci nosní sliznice mají výrazný, ale pouze přechodný účinek. Aplikují se ve formě nosních kapek, sprejů či gelů.
Nežádoucím efektem je rebound fenomén − dočasný otok nosní sliznice po vysazení. Při dlouhodobém užívání může dojít ke vzniku onemocnění rhinitis medicamentosa. Délka léčby by neměla přesáhnout týden, u dětí ve věku do 1 roku 3 dny.
Šetrnější k nosní sliznici jsou přípravky na bázi roztoků minerálních solí v hypertonické či izotonické koncentraci. Nejedná se o léčivé přípravky, slouží spíš jako podpůrná či doplňková léčba nebo jako hygiena nosní dutiny za účelem prevence. Často obsahují stopové prvky s antibakteriálním účinkem jako stříbro, mangan či měď. Aplikace izotonického solného roztoku pomáhá obnovit čistící funkci nosní sliznice, nedojde však ke snížení otoku.
Efektivní z hlediska působení na zduřenou a oteklou nosní sliznici jsou hypertonické roztoky s vyšší koncentrací solí, než odpovídá tělesným tekutinám člověka. Díky rozdílu koncentrací vznikne osmotický spád a nadbytečná voda z nosní sliznice přejde do nosního průduchu.
Sezónní alergické projevy na nosní sliznici lze zmírnit krátkodobým použitím perorálních antihistaminik, nicméně dlouhodobá léčba alergické rýmy patří do rukou lékaře.
Pokud rýma trvá déle než deset dní, doprovází ji horečka a celková schvácenost nebo se objeví komplikace, je třeba, aby pacient navštívil lékaře.
(lkt)
Zdroje:
1. Eifan A. O., Durham S. R. Pathogenesis of rhinitis. Clin Exp Allergy 2016; 46 (9): 1139−1151, doi: 10.1111/cea.12780.
2. Škarda F. Běžná onemocnění nosní sliznice a jejich samoléčba volně prodejnými přípravky. Praktické lékárenství 2019; 15 (4): 242−244.
3. Pavlisková L. Rýma, co nám pomůže. PharmaNews, 2010. Dostupné na: www.pharmanews.cz/clanek/ryma-co-nam-pomuze
4. Rýma je považována za banální onemocnění. Magazín mojelékárna 2017; 3–4. Dostupné na: www.mojelekarna.cz/o-projektu-moje-lekarna/magazin-mojelekarna/magaziny-2017/magazin-mojelekarna-3-4-2017/ryma-je-povazovana-za-banalni-onemocneni.html#
