Každá chemická sloučenina má jedinečnou molekulární strukturu, která se dá popsat systematickým chemickým názvem. Pro zdravotnické účely je však toto názvosloví příliš složité, a proto se dává přednost systému patentově nechráněných názvů léčiv.
Mezinárodní nechráněný název (INN − international non-proprietary name) přiděluje Světová zdravotnická organizace od roku 1953 každé léčivé látce. INN jsou publikovány v 6 oficiálních jazycích Organizace spojených národů (OSN) a v latině a vycházejí z nich generické názvy (tj. názvy přizpůsobené jazykovým zvyklostem určité země) používané standardně v národních a regionálních lékopisech, učebnicích i odborné literatuře. INN by měl dodržet několik zásad, jež se týkají délky názvu, jeho možného významu v různých jazycích nebo například použití některých písmen. Jak ovšem ukazují jazykové analýzy, tyto principy nebývají vždy zcela dodrženy.
Ve Spojených státech amerických je za nomenklaturní klasifikaci léčiv primárně zodpovědná Rada pro přijatá jména (USADC − United States Adopted Names Council), a generický název se proto označuje jako USAN (United States adopted name). Programy pro tvorbu USAN a INN spolu velmi úzce spolupracují, aby zajistily, že generický název konkrétní látky bude totožný ve Spojených státech amerických i mimo ně. Existují však výjimky. Jako typické příklady lze uvést paracetamol (INN) × acetaminofen (USAN), pethidin × meperidin nebo salbutamol × albuterol.
Obchodní název je potom název, pod kterým výrobce uvádí léčivý přípravek na trh. Tento název chrání patent, a jedná se tedy vlastně o obchodní značku (brand name). Může ho tvořit jméno naprosto smyšlené, případně generický název léčiva ve spojení se značkou nebo názvem výrobce či držitele rozhodnutí o registraci.
Zkratkou LASA se označuje lékové pochybení vzniklé na základě podobnosti designu balení nebo podobně znějících názvů dvou léčiv či přípravků. Může se jednat o podobnost mezi dvěma obchodními názvy, dvěma generickými názvy (dopamin × dobutamin) nebo obchodním a generickým názvem. Typickým příkladem jsou názvy přípravků Valtrex (valacyklovir) a Valcyte (valganciklovir). Generický i obchodní název se shodují v předponě, což může přispívat k záměně nejen na základě vzhledu, ale i výslovnosti.
Odhaduje se, že léková pochybení typu LASA představují v USA přibližně 1 ze 4 chyb v medikaci. Může k nim dojít během předepisování, vydávání a podávání léčiv a také při zapisování a přepisování záznamů. Výsledkem těchto pochybení může být jak předávkování a vznik nežádoucích účinků, tak naopak poddávkování s neúčinností terapie, přičemž obojí představuje významné riziko pro pacienta i další náklady na zdravotní péči.
Aby se minimalizovaly chyby v medikaci související se záměnou názvů, reviduje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) i Skupina pro přezkoumání názvů (NRG − Name Review Group) Evropské lékové agentury (EMA) před schválením léčivého přípravku výrobcem předkládané obchodní názvy. V současné době však neexistuje žádný mezinárodní regulační systém, který by zajistil, že se nové obchodní názvy léků budou lišit od stávajících názvů v jiných zemích natolik, aby se předešlo riziku chyb kvůli záměně jmen.
Základem prevence lékových pochybení je soustavné vzdělávání zdravotnických pracovníků. Proto například Institut pro bezpečné používání léčiv (ISMP − Institute for Safe Medication Practices), nezisková organizace se sídlem v USA, která se specializuje na zvyšování bezpečnosti farmakoterapie, od roku 2008 vytváří a pravidelně aktualizuje seznam nejčastěji zaměňovaných názvů léčiv a léčivých přípravků (List of Confused Drug Names).
Mezi současné strategie pro prevenci pochybení typu LASA patří používání technologie čárových kódů, skladování léků s rizikem LASA odděleně od sebe nebo používání tzv. tall man lettering (TML). Tato typografická technika spočívá v tom, že se v názvu vizuálně odliší či zdůrazní určitá písmena, a to nejčastěji použitím velkých písmen (cykloSERIN × cykloSPORIN, valACYklovir × valGANciklovir, predniSON × prednisoLON apod.)
Nevhodně navržený název léčivé látky nebo léčivého přípravku může v praxi způsobit chyby v komunikaci, které mohou být v některých případech fatální nebo vést k vážnému poškození pacienta. Tvorba generického a obchodního názvu by proto měla směřovat především k podpoře bezpečné identifikace konkrétních látek a přípravků. Pro minimalizaci chyb ve zdravotnických zařízeních se doporučuje kromě edukace pracovníků také implementovat doporučené typografické rozlišovací prvky do elektronických systémů pro předepisování, výdej, skladování či distribuci léčiv.
(zemt)
Zdroje:
1. Bryan R., Aronson J. K., ten Hacken P. et al. Patient safety in medication nomenclature: orthographic and semantic properties of international nonproprietary names. PLoS One 2015; 10 (12): e0145431, doi: 10.1371/journal.pone.0145431.
2. Serafini M., Cargnin S., Massarotti A. et al. What's in a name? Drug nomenclature and medicinal chemistry trends using INN publications. J Med Chem 2021; 64 (8): 4410−4429, doi: 10.1021/acs.jmedchem.1c00181.
3. Karet G. B. Linguistic analysis of generic-generic drug name pairs prone to wrong-drug errors for which tall-man lettering is recommended. Ther Innov Regul Sci 2023; 57 (4): 751−758, doi: 10.1007/s43441-023-00526-0.
4. Bryan R., Aronson J. K., Williams A. J., Jordan S. A systematic literature review of LASA error interventions. Br J Clin Pharmacol 2021; 87 (2): 336−351, doi: 10.1111/bcp.14644.
