Ve Spojených státech amerických je normální teplota lidského těla měřená bukálně nižší než 37 °C stanovených v 19. století. Předpokládalo se tudíž, že tělesná teplota v průběhu let poklesla. Tým v rámci svého bádání nashromáždil desítky tisíc naměřených hodnot z různých časových období: od veteránů občanské války od 2. poloviny 19. století přes pacienty ze 70. let 20. století až po ty nejnovější − již z 21. století.
Studie hodnotila výsledky měření u 3 kohort: veteránů z občanské války UAVCW (u nion Army Veterans of the Civil War; n = 23 710; měření v letech 1860–1940), dat získaných jako součást studie NHANES I (National Health and Nutrition Examination Survey I; n = 15 301; 1971–1975) a projektu STRIDE (Stanford Translational Research Integrated Database Environment; n = 150 280; 2007–2017). Naměřená data zahrnula několik generací obyvatel Spojených států amerických a obsahovala hodnoty mužů i žen různého věku, rasy a hmotnosti, u kterých bylo k dispozici více měření z různých období.
Teplota lidského těla byla důležitou součástí diagnostiky onemocnění již od počátků klinické medicíny. První teploměry byly ovšem vyrobené až v 16. a 17. století a první klinicky využitelný teploměr byl zkonstruován v roce 1867 sirem Thomasem Cliffordem Allbuttem. Tento 15centimetrový teploměr již lékaři mohli mít pohodlně u sebe v kapse a jeho používání se rychle rozšířilo, na rozdíl od některých předchozích modelů.
Wunderlich během svojí lékařské kariéry naměřil a zaznamenal údaje až 25 tisíc pacientů, a to s pomocí na dnešní poměry velkého teploměru (okolo 30 cm), který vyžadoval až 20minutové měření, což mohlo vést k chybám. Na téma teploty lidského těla a zvýšené teploty jako příznaku onemocnění dokonce napsal celou knihu, v níž v roce 1868 stanovil 37 °C jako tělesnou teplotu zdravého lidského organismu. Nicméně v době, ve které autor žil, činila průměrná délka života 38 let a populace byla sužovaná mnohými neléčenými onemocněními, jako byly chronické infekce (tuberkulóza, syfilis ad.), ale také neodhalenými nemocemi.
Citovaná stanfordská robustní retrospektivní studie (celkem 677 423 naměřených hodnot) nakonec zjistila, že průměrná tělesná teplota u mužů a žen (rozdělených dle věku, výšky, hmotnosti a v některých případech také dle data a denní doby měření teploty) se v průběhu let snižovala. Nejvyšší hodnoty byly naměřené u nejdříve narozených – kohorty UAVCW, o něco nižší byly hodnoty ve skupině NHANES I a nejnižší u nejmladší skupiny – kohorty STRIDE. „Zdravá“ tělesná teplota se postupně snižovala o 0,03 °C za každou dekádu. Podobný pokles byl sledovaný ve všech 3 kohortách, což snižuje pravděpodobnost chyby měření.
Existuje řada faktorů, jež ovlivňují klidovou rychlost metabolismu a klidovou tělesnou teplotu. Nejpravděpodobnějším vysvětlením pozorovaného poklesu teploty je celkově nižší množství probíhajících zánětů působících zvýšení teploty v populaci. Mnohá onemocnění byla v průběhu let potlačena – došlo k poklesu míry infekcí tuberkulózy, malárie, zlepšila se dentální péče a spolu s nástupem antibiotik a celkovým ekonomickým rozvojem, respektive zlepšenou životní úrovní a hygienou pravděpodobně došlo ke snížení míry výskytu chronických zánětů v populaci. Tento signifikantní a konstantní pokles tělesné teploty tudíž poskytuje rámec pro pochopení změn v lidském zdraví a dlouhověkosti v průběhu posledních 150 let.
(lexi)
Zdroje:
1. Protsiv M., Ley C., Lankester J. et al. Decreasing human body temperature in the United States since the industrial revolution. eLife 2020; 9: e49555, doi: 10.7554/eLife.49555.
2. Grodzinsky E., Sund Levander M. History of the thermometer. In: Grodzinsky E., Sund Levander M. (eds.). Understanding Fever and Body Temperature. Palgrave Macmillan, Cham, 2020: 25–35, doi: 10.1007/978-3-030-21886-7_3.
3. Wunderlich C. A., Seguin E. Medical thermometry, and human temperature. William Wood & Co., New York, 1871.
