Již více než 150 let se lidé v Evropě i Spojených státech amerických těší barevnou krásou vánoční hvězdy. Samotná rostlina je zajímavá nejen svou historií, pojmenováním a vztahem ke vánočním svátkům, ale i rozmanitým zabarvením.
Ve volné přírodě je to velký, dřevnatý keř běžně dorůstající do výšky 1−3 metrů, za jehož domovinu se považuje oblast Střední a Jižní Ameriky. Listeny a mízu využívali Aztékové i pozdější osadníci k mnoha účelům. Barevné listeny sloužily jako dekorace, poskytovaly barvivo pro barvení látek, míza potlačovala horečku a podporovala laktaci.
Po španělské invazi do Mexika využili první řeholníci skutečnost, že keř rozkvétá v posledním měsíci roku, což se shoduje s křesťanskou tradicí narození Ježíše. Využili jej proto ke zdobení kostelů a jesliček a snažili se tak přivést původní obyvatelstvo k monoteistickému náboženství. Lze najít i další souvislosti s křesťanstvím – tvar listenů bývá považován za symbol betlémské hvězdy, červená barva znázorňuje Kristovu krev a bílá jeho čistotu.
Okrasná hodnota vánoční hvězdy založena na intenzivně zbarvených listenech − metamorfovaných listech, které bývají nesprávně považovány za květy. Ty se však nacházejí uprostřed těchto listenů a svou žlutozelenou barvou jsou velmi nenápadné. Listeny mohou mít červené, bílé, růžové, žluté nebo mramorované zbarvení.
Barevná škála odrůd se získává buď klasickým šlechtěním (křížením), nebo mutagenním šlechtěním pomocí ionizujícího záření. Téměř všechny růžové a bílé odrůdy jsou získány po vystavení výhonků červených odrůd rentgenovému nebo gamma záření.
Vánoční hvězda, česky pryšec nádherný, se řadí do čeledi Euphhorbiaceae (pryskyřníkovité) a rodu Euphorbia (pryšec). Vznik jejího jména prošel během let mnoha změnami. Botanický název Euphorbia pulcherrima, v současnosti jediný vědecky správný, jí přidělil v roce 1833 německý botanik Karl Ludwig Wilenow. Podle prvního velvyslance USA v Mexiku Joela Poinsetta, který tuto rostlinu jako první popsal a zpopularizoval, však bývá označována i jako Poinsettia pulcherrima.
Vánoční hvězda získala neprávem punc jedovaté rostliny. Mýtus o její toxicitě vznikl v roce 1919 v USA, když tamní úřady mylně tvrdily, že právě tato rostlina je zodpovědná za smrt dítěte. Po náhodném požití většího množství listů se sice může objevit nauzea, zvracení či průjem, ale nehrozí závažná otrava. Většinu projevů lze řešit podáním aktivního uhlí a nemocniční intervence není potřeba. Jako všechny pryšcovité rostliny i Poinsettia roní po mechanickém poranění bílý latex, který může u citlivých jedinců, dětí či zvířat vyvolat projevy kontaktní dermatitidy.
K vánočním svátkům neodmyslitelně patří také jmelí bílé. Tento poloparazitický keř najdeme nejčastěji na listnatých stromech, v jejichž korunách tvoří velké stálezelené koule. Historie používání jmelí v Evropě sahá až do období starověkého Řecka. Původ moderní tradice souvisí s keltskými pohanskými obřady zimního slunovratu. Později se dostalo i do symboliky křesťanských Vánoc a podle legendy ze jmelí (původně stromu) vyrobil Josef kolébku pro Ježíška.
Rostlina obsahuje biologicky aktivní lektiny a viskotoxiny, které jsou známé svými cytotoxickými, protizánětlivými a apoptotickými účinky. Obsah viskotoxinů je závislý na hostitelské rostlině, ročním období i vlastním zpracování drogy. Sušením se jejich obsah, a tím pádem i výsledná toxicita jmelí velmi výrazně snižuje.
Podobně jako v případě vánoční hvězdy, kolují také o jedovatosti jmelí ne zcela pravdivé informace. Bobule, které mohou z větviček opadávat, obsahují nejnižší obsah toxinů z celé rostliny. Náhodné požití několika kuliček tak může vést nanejvýš k podráždění trávicího traktu, které se se řeší podáním větší dávky tekutin a aktivního uhlí.
Užívejme si tedy svátky i s vědomím, že většina dekorativních rostlin, které dotvářejí atmosféru Vánoc, je relativně netoxická.
(zemt)
Zdroje:
1. Evens Z. N., Stellpflug S. J. Holiday plants with toxic misconceptions. West J Emerg Med 2012; 13 (6): 538−542, doi: 10.5811/westjem.2012.8.12572.
2. Vilperte V., Lucaciu C. R., Halbwirth H. et al. Hybrid de novo transcriptome assembly of poinsettia (Euphorbia pulcherrima Willd. Ex Klotsch) bracts. BMC Genomics 2019; 20 (1): 900, doi: 10.1186/s12864-019-6247-3.
3. Holiday tox test: Is the Poinsettia poisonous? Emergency Physicians Monthly, 2019. Dostupné na: http://epmonthly.com/article/is-the-poinsettia-poisonous-the-holiday-tox-test-fact-v-fiction
