Mikrobiom je termín zahrnující všechny mikroorganismy (bakterie, viry, eukaryota, archaea), jež sídlí v našem organismu. Mikrobiom osidluje veškeré epitelové povrchy – existuje kožní, orální, urogenitální či vaginální mikrobiom a je přítomný také v dýchacích cestách. Různé části těla mají jiný typický mikrobiom, který se liší množstvím i taxonomickým složením. Složení mikrobiomu je navíc unikátní pro každého jedince. V tomto kontextu existuje snaha charakterizovat „zdravý“ mikrobiom a naopak definovat složení mikrobiomu související s různými patologickými stavy.
Stále více dat naznačuje, že složení střevního mikrobiomu ovlivňuje patogenetické procesy vedoucí k hypertenzi. Role orálního mikrobiomu není dostatečně prozkoumána. Ačkoliv dosud neexistuje dostatek potvrzujících epidemiologických údajů, předpokládá se, že orální mikroflóra ovlivňuje regulaci krevního tlaku (TK). Tým vědců z Buffallské univerzity zkoumal souvislosti mezi orální mikroflórou, hodnotami TK a incidencí hypertenze u postmenopauzálních žen.
Vstupní vyšetření byla provedena v letech 1997–2001 u sledované skupiny žen (n = 1215; medián věku = 63 let), které se účastnily studie zaměřené na osteoporózu a periodontální onemocnění. U žen byl proveden stěr subgingiválního plaku, změřen TK a zaznamenána lékařská a osobní anamnéza a informace o užívané medikaci. Mikrobiologické složení subgingiválního plaku bylo analyzováno pomocí sekvenování amplikonů genů podjednotky 16S ribosomové RNA. Zdraví žen bylo dále hodnoceno v ročních intervalech, průměrná doba sledování činila 10,4 roku.
Ženy byly stratifikovány podle hodnot TK při vstupním vyšetření do 3 skupin: normotenzní (systolický TK [sTK] < 120 mmHg a diastolický TK [dTK] < 80 mmHg, bez medikace či hypertenze v anamnéze; n = 429), s nediagnostikovaným zvýšením TK (sTK ≥ 120 mmHg nebo dTK ≥ 80 mmHg, bez medikace či hypertenze v anamnéze; n = 306) a s léčenou hypertenzí (hypertenze v anamnéze, s medikací; n = 480). Na začátku studie tedy bylo téměř 40 % účastnic medikovaných. U zbývajících žen (n = 375/735) byla v průběhu následujících 10 let diagnostikovaná hypertenze a v této indikaci nasazena odpovídající medikace.
Ve vzorcích subgingiválního plaku bylo identifikováno celkem 245 druhů bakterií. Průřezová analýza identifikovala celkem 47 bakteriálních druhů, jejichž množství se významně lišilo ve skupinách stratifikovaných dle hodnot TK.
Prospektivní analýza identifikovala 15 bakteriálních druhů, jejichž přítomnost při vstupním vyšetření signifikantně korelovala s pozdějším výskytem hypertenze: 10 z nich korelovalo s vyšším rizikem rozvoje hypertenze (věku přizpůsobený poměr rizik [HR] 1,10–1,16). Jednalo se například o některé druhy rodu Streptococcus, Fretibacterium, Selenomonas či Prevotella. Výskyt 5 rodů − Neisseria, Bergeyella, Gemella, Leptotrichia a Aggregatibacter − koreloval s nižším rizikem hypertenze (HR 0,82–0,91).
Výsledky byly konzistentní i po další adjustaci vzhledem k demografickým a klinickým faktorům, včetně životního stylu žen. Přesný mechanismus, kterým by orální mikrobiom mohl ovlivňovat tlak krve, není známý. Autoři studie předpokládají, že jednou z možností by mohla být schopnost některých bakterií konvertovat dusičnany přítomné v potravě na dusitany, jež se potom dále přeměňují na oxid dusnatý.
Výsledky studie potvrdily, že ústní mikroflóra a v ní obsažené specifické orální bakterie mohou u postmenopauzálních žen souviset s výchozí hodnotou TK a rizikem rozvoje hypertenze. Pro potvrzení tohoto pozorování a objasnění mechanismu je však třeba provést další studie.
(lexi)
Zdroj: LaMonte M. J., Gordon J. H., Diaz-Moreno P. et al. Oral microbiome is associated with incident hypertension among postmenopausal women. J Am Heart Assoc 2022; 11 (6): e021930, doi: 10.1161/JAHA.121.021930.
