Vliv Lactobacillus reuteri na úspěšnost léčby infekce způsobené Helicobacter pylori

Metodika a průběh studie

Autoři provedli dvojitě zaslepenou placebem kontrolovanou randomizovanou prospektivní studii. Zúčastnilo se jí celkem 70 dospělých pacientů s dyspepsií a potvrzenou infekcí H. pylori, kteří byli náhodně rozděleni do dvou skupin (viz tab. 1).

Tab. 1  Charakteristika pacientů v obou testovaných skupinách

Pozn.: SD – směrodatná odchylka

Pacienti ze skupiny A podstoupili terapii standardní trojkombinací (omeprazol 20 mg 2× denně, amoxicilin 1000 mg 2× denně, klarithromycin 500 mg 2× denně) a L. reuteri (žvýkací tableta se směsí L. reuteri DSM 17938 a L. reuteri ATCC PTA 6475, každý kmen v dávce 1 × 10⁸ jednotek tvořících kolonii /CFU/ denně) po dobu 2 týdnů. Na tuto terapii navazovalo 2týdenní podávání pouze L. reuteri.

Pacienti ze skupiny B podstoupili stejnou trojkombinační terapii, avšak místo L. reuteri jim bylo podáváno placebo. I zde byla terapie následována 2týdenním podáváním placeba.

Mezi hlavní sledované výstupy studie patřily:

• eradikace H. pylori 4 týdny po dokončení terapie (vyšetření antigenu ve stolici, histopatologické vyšetření bioptátu a rychlý ureázový test),
• výskyt nežádoucích účinků užívaných léčiv a doplňků stravy.

Výsledná zjištění

Po terapii trojkombinací léčiv doplněnou probiotiky či placebem byla celková úspěšnost eradikace H. pylori 70 % (49/70), přičemž ve skupině A bylo dosaženo úspěšnosti 74,3 % (26/35) a ve skupině B 65,7 % (23/35). Ze statistického hlediska byl však tento rozdíl vyhodnocen jako nevýznamný.

Z pohledu gastrointestinálních symptomů (škála GSRS – Gastrointestinal Symptom Rating Scale) došlo u skupiny podstupující trojkombinační léčbu společně s přídavkem L. reuteri k výraznějšímu zlepšení než v případě skupiny, které bylo podáváno placebo (p < 0,001; viz obr.).

Obr.  Gastrointestinální symptomy pacientů před léčbou a po 8 týdnech od zahájení terapie (hodnocení pomocí GSRS)

Pozn.: NS – nesignifikantní rozdíl

Porovnávána byla rovněž intenzita a aktivita gastritidy vyvolané H. pylori vyšetřená histopatologickými metodami. V obou skupinách bylo pozorováno zlepšení jak z hlediska intenzity (p < 0,001), tak z hlediska aktivity (p = 0,034), i v tomto případě se zlepšení výrazněji manifestovalo u skupiny A.

Významný rozdíl byl zaznamenán i z pohledu hlášených nežádoucích příhod (viz tab. 2), a to u průjmu a poruch chuti, jejichž frekvence výskytu byla nižší ve skupině A (p = 0,002). Všechny hlášené nežádoucí příhody byly mírné intenzity.

Tab. 2  Hlášené nežádoucí příhody v obou skupinách během sledování po dobu 4 týdnů

Závěry

Za selháváním dosud používané terapie infekce H. pylori stojí několik různých faktorů, mezi nejdůležitější však patří antibiotická rezistence a neochota pacientů spolupracovat při léčbě plynoucí z jejích doprovodných nežádoucích účinků. Během výše prezentované studie byl pozorován trend zvýšení úspěšnosti eradikace H. pylori při doplnění standardní trojkombinační terapie o podávání L. reuteri. Probiotikum významně snížilo gastrointestinální symptomy a nežádoucí účinky léčby. Oba tyto výsledky by v budoucnu mohly vést ke zvýšené ochotě pacientů dodržovat doporučenou terapii. Z medicínského hlediska je neméně důležité i zjištění vlivu podávání L. reuteri na intenzitu a aktivitu gastritidy vyvolané H. pylori.

(eub)

Zdroj: Emara M. H., Mohamed S. Y., Abdel-Aziz H. R. Lactobacillus reuteri in management of Helicobacter pylori infection in dyspeptic patients: a double-blind placebo-controlled randomized clinical trial. Ther Adv Gastroenterol 2014; 7 (1): 4−13, doi: 10.1177/1756283X13503514.