Co určitě stojí za přečtení...

Češková, E.: Farmakologická léčba kognitivní dysfunkce u deprese

Psychiatrie pro praxi č. 2/2019

U akutní depresivní poruchy se velmi často vyskytuje kognitivní dysfunkce. Tu lze definovat jako narušení lidských aktivit, které jedinec potřebuje, aby porozuměl dějům ve svém okolí. Především jde o narušení exekutivních a paměťových funkcí a poruchu pozornosti. Je tím dána snížená pracovní schopnost i fungování nemocného. SSRI mírně kognitivní funkce zlepšují, lépe působí léčiva, která ovlivňují i noradrenergní nervový systém (SNRI). Nedávno se objevil vortioxetin, multimodální antidepresivum, který může mít dokonce prokognitivní účinek. Nejvíce postihují kognitivní funkce nemocného tricyklika, ta se u těchto pacientů nedoporučují. Indikována jsou tedy SSRI, NRI (reboxetin), někdy bupropion (NDRI), moklobemid, duloxetin (SNRI). Mezi multimodální antidepresiva s mírně prokognitivním účinkem patří kromě výše uvedeného vortioxetinu rovněž agomelatin a trazodon. Z přídatných farmak se někdy používají stimulancia (lisdexamfetamin, modafinil), dále látky působící na NMDA receptorech (i.v. ketamin, možná i memantin), látky aktivující cholinergní systém (donepezil ani galantamin neměly efekt na kognitivní funkce), protizánětlivá léčiva (zánět může zhoršovat neurodegenerativní změny související s depresí) –⁠ studie s ATB minocyklinem. Další klinicky zkoušená léčiva: inzulín, thiazolidindiony, erytropoetin, ACEI a statiny. Ke zlepšení kognice mohou někdy přispět i některá nutraceutika, např. S-adenosylmethionin, omega-3-nenasycené mastné kyseliny, N-acetylcystein, acetyl-L-karnitin.

Skácelová, M., Horák, P.: Pacient léčený DMARDs u praktického lékaře

Medicina pro praxi č. 3/2019

Chorobu modifikující léčiva (DMARDs) jsou základní skupinou léčiv v terapii zánětlivých revmatických chorob. Dělí se na léčiva syntetická a biologická. Ze syntetických se používá především metotrexát. Je lékem první volby v léčbě revmatoidní artritidy (RA) i dalších revmatologických onemocnění (psoriatická artritida, systémová onemocnění pojiva –⁠ lupus, sklerodermie atd.). Používá se jak v monoterapii tak v kombinaci. Dále se používá antimalarikum hydroxychlorochin (u mírných forem RA, u lupusu) s řadou nepříjemných nežádoucích účinků (retinopatie, keratopatie). Sulfasalazin –⁠ někdy je lékem volby (u alergie na metotrexát), je možné ho užít v graviditě. Soli zlata jsou dnes užívány jen okrajově pro jejich vysokou toxicitu a pomalý nástup účinku. Leflunomid se používá u RA a psoriatické artritidy, nevýhodou je hepatotoxicita. V roce 2018 byla schválena dvě nová DMARDs: tofactinib a baricitinib (inhibitory JAK kináz) u pacientů s aktivní RA, u kterých selhala léčba předchozími léčivy. Často se kombinují s metotrexátem. Z biologik se u RA používají inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru (adalimumab,infliximab, golimumab, certolizumab pegol a etanercept), z dalších biologik jsou to jinými mechanizmy působící léčiva: abatacept, tocilizumab, rituximab, secukinumab, belimumab, anakinra. Léčba biologickými léčivy zvyšuje riziko infekčních komplikací včetně oportunních infekcí a tuberkulózy. Před jejich nasazením je nutné provést screening na latentní TBC a hepatitidy. Po nasazení se provádí pravidelně rentgen plic, pacient by se měl očkovat proti chřipce a pneumokokové infekci.

Stránku připravil: PharmDr. Pavel GRODZA, panacea@iol.cz