Zeptali jsme se


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 91, 2019, č. 7-8, s. 6-8

Mezi lékárníky, zejména před volbami nebo po nějakém výraznějším neúspěchu v jednání se státní správou, často rezonuje volání po jednotě. Není lékárnictví příliš rozdrobené, rozdělené do řady spolků, zájmových skupin i jednotlivců, aby dokázalo ve vztahu k politikům, pojišťovnám, SÚKL apod. prosadit své zájmy? Co myslíte, je jednota mezi lékárníky vůbec dosažitelná? A je něco, na čem by se shodli všichni lékárníci?

PharmDr. Nina ŠVÉDOVÁ, Lékárna Dr. Max, Brno


Ta roztříštěnost, na kterou se ptáte, je, podle mého, spíše mezi provozovateli. Jejich neshody se přenáší i na půdu komory, kde nemají své místo. Navíc na rozdíl např. od lékařů, zástupci našich provozovatelů cítí potřebu problémy ventilovat i mimo lékárenskou obec. Pak se nemůže nikdo divit, že jim partneři v jednání nenaslouchají.

My lékárníci určitě jednotní být můžeme. Ta jednota, po které, myslím, všichni toužíme, je v tom, vrátit se zase k vizi prvorepublikového lékárníka. Toho (tenkrát nejčastěji) pána v obleku s vysoko zapnutým límečkem a brýlemi ala Masaryk. Tento vážený občan se choval distingovaně, vždy – i mimo práci... A kdyby měl twitter, vyjadřoval by se fakticky, k tématu a vždy slušně. Ve své každodenní praxi dělal pro pacienty malý zázrak – uzdravil je. Všichni si ho vážili, respektovali jeho názor.

Všichni bychom si asi přáli dělat svou práci s velkým sebevědomím – s tím vědomím, že jsme odborníci na nemoci těla i duše. Už ale nemůžeme jen míchat bylinky a zázračné lektvary. ­Nemůžeme ustrnout se zasněným pohledem do minulosti, je čas hledat nové cesty, jak zase dokázat malý zázrak.

Místo sporů bychom měli společně hledat nové a další služby, které osloví pacienty, aktivně se ujmout poradenství a získat více kompetencí, třeba i těch dosud čistě lékařských, vzdělávat se v nových oblastech a zajistit si tak pevné místo v poskytování komplexní zdravotní péče. Přemýšlet trochu dopředu a nenechat se zaskočit přicházejícími novinkami. Jen tak dokážeme v budoucnu prostor pro lékárnu udržet nebo dokonce rozšířit. A to je myslím to, co chceme všichni.

PharmDr. Michala BELASOVÁ, BENU Lékárna, Praha


Nejednotnost lékárníků vnímám již od svého nástupu do praxe. Lékárníci se často dívají do minulosti a hledají viníka současného stavu. Snaží se navzájem zpochybňovat vlastní odbornost na základě pracovního místa, uměle podporovat dogma o rozdílu v kvalitách či právě odbornosti tzv. „řetězcového“ a „nezávislého“ či jiného „typu“ lékárníka. Co mne mrzí ale více, je nepříliš velký zájem o skutečné problémy a směrování veřejného lékárenství. Myslím, že bychom se měli dívat dopředu, zmobilizovat se a jednotně hledat možnosti, jak profesi a roli lékárníka začlenit více do zdravotnictví, například jak převést část preventivní a primární péče do sektoru veřejné lékárny. Hledat cesty na efektivnější komunikaci s institucemi a regulačními autoritami.

PharmDr. Lukáš MALÝ, Valdštejnská lékárna, Frýdlant v Čechách

Obr. 1.

Ano, lékárnictví je bohužel velmi rozdrobené, aby dokázalo prosadit byť jednu jedinou věc. Doufám, že když se povedlo obnovit většinu OSL, sejde se na podzimním sjezdu takový počet delegátů, který bude tu jednotu lékárníků představovat. Navzdory jednotlivým provozovatelům. Odpověď na poslední část otázky, na čem by se shodli všichni lékárníci, si nedokážu představit.

Mgr. Marcel PANDADIS, Lékárna Uherskohradišťské nemocnice a.s.


Jednota mezi lékárníky je ZBOŽNÉ PŘÁNÍ nejspíše většiny lékárníků.

Lékárenská péče je především zdravotnickou službou, ale do značné míry také byznys. V důsledku minimální regulace lékárenské péče v 90. letech 20. století se tvořila lékárenská síť především podle kupní síly, s menším důrazem na reálné potřeby obyvatelstva.

V průběhu let diferencovala do současné podoby, kterou tvoří skupiny s odlišnými zájmy. Řetězce s čistě obchodním přístupem, majitelé soukromých lékáren – lékárníci či nelékárníci a nemocnice, resp. provozovatelé ZZ lůžkové péče. Dalo by se to členit jistě detailněji, ale toto jsou asi hlavní zájmové skupiny.

Myslím, že jsme schopni se shodnout pouze na několika ­požadavcích: Rychlejší koně, mladší ženský, starší whiskey a VÍC PENĚZ.

Mgr. Josef NEJEDLÝ, Pilulka Lékárna, Břeclav


Bohužel veřejní lékárníci (všechna čest nemocničním a klinikům) v České republice snad ještě nikdy jednotní nebyli (mimo kauzy Rath) a mám velkou obavu, že ani nebudou. Ego je víc než společný zájem. Z mého pohledu chybí správně vedené komunikace, vzájemný respekt, ­kolegiálnost, převládá zbytečné škatulkování podle zaměstnavatele, aneb za vším hledej řetězce. Ovšem ­pomyslné máslo na hlavě, proč jsme kolegy vnímáni negativně, mají i někteří z nás, zaměstnanců. Nedokážeme si říct ani o, s prominutím, blbou pauzu na oběd, podléháme nátlaku atd. My jsme lékárníci, ne loutky! Ale každý ať přistupuje ke své práci podle svého nejlepšího svědomí a vědomí.

Ano spolků máme poměrně dost, proč ne? Ale chybí elementární prvek, který svým tvrzením velmi trefně vystihuje úspěšný americký trenér basketbalu Mike Krzyzewski: „Dva jsou lepší než jeden, pokud oba jednají jako jeden. Pokud věříte, že dva jsou více než jeden, zkuste si představit, co dokáže vytvořit tým, který jedná jako jeden.“ Utopie? Já doufám, že ne.

Pojďme se shodnout, že musíme zapracovat na vnímání lékárníka laickou veřejností, přestat se neustále porovnávat s ostatními, protože my jsme LÉKÁRNÍCI, odborníci na léky a poskytovatelé zdravotních služeb pro pacienty. Komunikujme mezi sebou, předávejme si cenné rady a informace, nepaušalizujme.

PharmDr. Ondřej PAVLÍČEK, Ph.D., MBA, Lékárna Nemocnice České Budějovice a. s.


Vzhledem k tomu, jak širokou paletu činností obor lékárenství představuje, je názorová pluralita v pořádku a hledání univerzální pravdy a jediného správného postoje ­utopistické.

Komora vždy bude jen profesní organizací, ani odborovou organizací, ani spolkem provozovatelů. Tedy nikdy nedosáhneme toho, že za lékárenství bude s ministerstvem nebo pojišťovnami jednat jediný člověk, a to z komory.

Jistě by bylo bohulibé vést diskuse se všemi zúčastněnými a identifikovat klíčová témata a variantní řešení. Nebo alespoň ta okrajová, u kterých nebude dosažení konsensu ­problematické.

Máme silného moderátora a vůli všech k takovému jednání? A pro začátek, máme k dispozici data, na jejichž validitě se všichni shodnou, a každý ze zúčastněných na nich provede svoje modelace a v rámci panelu je představí?

Bohužel, troskotat budeme na tom, že k dispozici je jen jedna hromada peněz, ze které chceme všichni realizovat svůj zisk, ale každý za jiným účelem.

Mgr. Hana GRUNTOVÁ, BENU Lékárna, Ostrava


Co se týče rozdrobenosti, já osobně registruji hlavně dokola omílané rozdělení na řetězcové a soukromé lékárníky, přičemž mě mrzí některé výpady kolegů ze soukromého sektoru proti kolegům z řetězců.

Někteří lékárníci měli to štěstí, že v řetězci nikdy pracovat nemuseli (a neznají proto například směny do 20 nebo 21 hodin, včetně sobot a nedělí) a mají proto asi pocit, že každý lékárník pracující nyní v řetězci měl na výběr z 10 volných míst v soukromých lékárnách a přesto šel do řetězce. Těm bych chtěla připomenout, že nemálo lékárníků bylo řetězcům v poslední době "prodáno" spolu s lékárnou původními majiteli soukromé lékárny. Jen proto se z nich přece nestali ze dne na den horší lékárníci! Ani ­nutně nemusí mít stejné názory jako vedení řetězců. Takže já toto rozdělení považuji za naprosto irelevantní.

Lékárníci jsou dobří i špatní, nadšení i vyhořelí, ale jsou takoví jak v řetězcích, tak v soukromých lékárnách, na tom vůbec nezáleží, kde pracují, je to o člověku samotném. Někoho lékárničina naplňuje, někdo to dělá jen proto, že ho rodiče donutili to vystudovat a nic jiného se mu po 20 letech hledat nechce, aby to doklepal do důchodu. Za 6 let praxe jsem měla možnost poznat v rámci zástupů přes 20 lékáren a jejich kolektivů, takže myslím, že vzorek mám dostatečně reprezentativní pro takové tvrzení.

Takže já doufám, že jednota dosažitelná je, jen nesmíme vidět problémy tam, kde nejsou, a soustředit se na řešení těch ­reálných.

Můžu třeba ubezpečit kolegy, že výpadky léků trpí moje lékárna, ač BENU/Phoenix řetězec, stejně jako jiné lékárny – taky si čekáme na vykrytí rezervací. Ale s výpadky nenaděláme nic my lékárníci, ani komora. To je problém u výrobců.

Některé z bodů, na kterých bychom se ale měli shodnout všichni a které komora může změnit, by měly být hlavně stejné doplatky a také vyšší úhrady od pojišťoven.

„Věrnostní“ karty s historií nákupů jsou, podle mě, naopak fajn pomůcka pro lepší poradenství (a lékový záznam online je nemůže plně nahradit – týká se jen Rx), ale na hokynaření s doplatky na receptové léky by sloužit opravdu neměly. A to je můj názor, který jsem nezměnila, ať jsem byla zaměstnaná v soukromé nebo teď v řetězcové lékárně. Bohužel je to hlavní věc, na kterou lidi slyší, aby si kartu založili. A to bude těžké změnit, dokud to nebude zákonem zakázáno.

PharmDr. Jiří GREGOR, Farmaceut Tkáňové ústředny FN Hradec Králové


Jednotu mám díky dosavadní zkušenosti spojenou se stádností totalitního režimu. Pracující lid, inteligence a tlupy fízlů chodily demonstrovat svoji jednotu na 1. května. Jako to stádo. Vybičovaná “jednota” též poslala na popraviště dr. Horákovou. Proti tomu stojí koncept individuality s právy a odpovědností jedinců chovat se svobodně v rámci zákonů a morálních imperativů.

To ovšem není úplný obrázek. Jednota v zájmu velké věci, jako byla třeba sbírka na Národní divadlo, je určitě správná. Naopak zvrhlá individualita utržená ze řetězu, která páchá zlo, je špatná. Nebude to tedy pouze v jednotě nebo individualitě.

Záleží na obsahu, možná je lepší termín hodnota, kolem které se to sjednocování, nebo štěpení, bude točit.

S dosahováním jednoty mezi lékárníky mám i pestré osobní zkušenosti. Největší překážkou sjednocování jsou vždy odlišné osobní zájmy a pár dalších drobností, které je lepší nezmiňovat. Protože nemám křišťálovou kouli, tak nevím, co budoucnost přinese, třeba budu překvapen i příjemně.

Mgr. Ondřej BEDNAŘÍK, Lékárna U Řeky, Trutnov


Nemyslím si, že bychom byli nějak přehnaně rozdrobení. Struktura současného lékárenství totiž přímo definuje jednotlivé typy proudů. Ze své pozice můžu hovořit za soukromé provozovatele, kteří, pravda ne vždy, obsazují první příčky v zájmu ­výrobců, zákonodárců nebo pojišťoven. To možná někdy zapříčiňuje ­drobné slovní šťouchance buď na sociálních sítích, otevřených fórech nebo v Časopise. Z toho plyne, že bychom měli všichni trochu ubrat, abychom byli schopni prosadit své společné zájmy.

Jednota mezi námi nastane, až se všichni shodneme na tom, co chceme. A tady vidím prostor pro činnost silné a sebe­vědomé Komory, kterou však tvoří každý jednotlivý lékárník, ať je z nemocniční, maxi/mini-síťové nebo soukromé lékárny z Dolní Lhoty. I ten se totiž může zapojit do práce pro náš stav a eliminovat tak stále větší tlak na ovládnutí našeho oboru laiky.

A na čem by se shodli všichni? Já doufám, že by to byla ­náležitě ohodnocená profesionální péče a služba našim pacientům a ­klientům. Tedy těm, pro které jsme tady.

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr. Max, Brno


Lékárenství je jedno. Současně však každá oblast (nemocniční, kliničtí, řetězcoví, ne­zá­vislí, ve výzkumu, na fakultách a další) ře­ší svá specifika, která mohou být jiným oblastem značně vzdálená, a pro složitost a hloubku celého oboru asi nelze jinak. ­Ne­dohody a odlišné postoje a názory by proto neměly být překvapením. Naopak, měly by se spíše očekávat a předvídat. Je nutné najít ochotu na­slouchat a porozumět odlišným potřebám. A pak vzájemnými kompromisy dojít ke shodě. Bylo by ovšem dobré, aby k tomu do­cházelo interně uvnitř našeho oboru, na uzavřených debatách. Nikoliv veřejně, kde na rozdílné zájmy sami upozorňujeme a snižujeme tak šance na dohodu se státní správou a dalšími institucemi.


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 7-8

2019 Číslo 7-8

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se