Čeští lékárníci aktivní na PGEU v Krakově

Ve dnech 11.–12. června proběhlo jednání PGEU, na pozvání současného prezidenta PGEU Michala Byliniaka, v polském Krakově.

První den byl věnován agendě související s činností PGEU. Nejdůležitějším bodem jednání byla volba prezidenta PGEU pro rok 2020. Byl jím zvolen dr. Duarte Santos, člen Představenstva Portugalské asociace lékáren. Viceprezidentem jsme zvolili Dušana Husa ze Slovinské komory lékárníků. V této souvislosti bych rád připomněl, že pro rok 2021 má šanci stát se prezidentem nebo viceprezidentem PGEU kandidát z České republiky. Novým členem PGEU se stala Asociace kosovských lékárníků a tak získalo PGEU dalšího přidruženého člena.

V průběhu dalšího programu jsme byli seznámeni s novými informacemi z různých jednání činitelů PGEU. Hlavním tématem je ve většině zemí zavádění FMD do praxe. Irští kolegové představili výsledky vlastní studie zhodnocení nákladů lékáren spojených se zaváděním FMD. V Irsku je cca 1700 lékáren pro necelých 5 mil. obyvatel. Náklady na první rok provozu spočítali na podobnou částku jako studie ČLnK, tedy na v přepočtu cca 650 mil. Kč. Je vidět, že nemalé náklady trápí lékárníky ve více zemích a všude bojují s podobnými problémy u FMD jako my. Ale troufám si hrdě říci, že v řešení problémů jsme v ČR v TOP5 zemích EU, a to především díky spolupráci ČLnK s kolegy z lékárenských SW firem.

Dalším diskutovaným tématem bylo zavádění elektronického příbalového letáku k lékům. Jde o iniciativu farmaceutického průmyslu. PGEU zastává názor, že elektronický příbalový leták je dobrý nápad, ale vzhledem k tomu, že ne všichni pacienti mají okamžitý přístup k internetu, měla by zůstat i papírová podoba v každém balení. Pro nás, české lékárníky, bylo důležité sdělení belgických lékárníků o změně belgické legislativy řešící reexport léků a dodávky léků do lékáren. (Viz příklad z Belgie.)

Program druhého dne byl polskými kolegy připraven jako diskuse o třech oblastech, které aktuálně řeší evropské lékárenství – zavádění nových služeb pro pacienty v lékárnách, problematika nedostatku léků a FMD.

Obsazení diskutujících v panelu bylo skutečně reprezentativní. V prvním bloku diskutoval např. prezident světové organizace lékárníků (FIP) Dominic Jourdan, bývalý polský náměstek ministra zdravotnictví pro oblast léků Marcin Czech, nově zvolený prezident PGEU Duarte Santos a francouzský lékárník Alain Delguatte. Nosným tématem bylo očkování v lékárnách. Ačkoliv se všichni diskutující shodli, že jde o správnou cestu ke zvýšení prestiže lékárníků, ukázalo se, že jak na ni správně vyrazit, úplně jasné není. Respektive, je to jasné lékárníkům. Zatímco lékárníci mluvili o emancipaci lékárníků, zástupce exekutivy razil názor, že je nejprve třeba zajistit souhlas lékařů. Čísla z praxe ukázal kolega z Francie, kde v současnosti probíhá pilotní fáze zavádění očkování proti chřipce v lékárnách. Lékárník může vakcínu předepsat a poté aplikovat (lidé nad 65 let za vakcínu ani za její aplikaci neplatí). Ve druhém roce proočkovali lékárníci cca 160 tisíc pacientů, ve 4. roce již přes 300 tisíc pacientů. Mottem ve Francii je – dobrý přístup k lékárníkům a dostupnost lékáren zvyšuje proočkovanost populace. Perličkou je, že nejvíce se proti očkování v lékárnách staví zdravotní sestry.

Všichni se shodli, že pro rozvoj služeb v lékárnách je třeba zajistit potřebné legislativní prostředí, zhodnotit ekonomické aspekty dané služby (cost-effectivness) a provést edukaci lékárníků (více směrem ke klinické farmacii a nejlépe od počátku ve spolupráci s lékaři). Očkování je ideální služba pro start – provádí se pacientovi jednou, nedochází k duplikaci služby a efekt lze dobře měřit.

Dr. Jordan vyslovil v diskusi to, co vidíme i v ČR. Ve většině zemí je v centru zdravotnické legislativy lékař, proto je problém prosadit nové služby do lékáren. Získá-li ovšem lékárník nové kompetence může se pacient rozhodnout, kam půjde. Dochází tím ke konkurenci mezi lékaři a lékárníky.

Duarte Santos hovořil o servisu, který poskytují portugalské lékárny – výměna použitých jehel. Lékárnici ji nejprve nabízeli několik let zdarma, po tuto dobu získávali data, která poté vyhodnotili – např. kolik lidí se díky programu nenakazilo HIV apod. Zapojilo se cca 50 % lékáren. S jasnými daty následně dosáhli proplácení této služby lékárnám z fondů pojišťoven.

V druhém bloku, v němž se diskutovalo o výpadcích léků, byl do panelové diskuse pozván prezident ČLnK Lubomír Chudoba, společně s dr. Burgosem z Evropské lékové agentury (EMA), Monikou Derecque-Pois, ředitelkou evropské asociace distributorů (European Healthcare Distribution Association – GIRP) a výkonným ředitelem EFPIA (Evropská asociace originálních výrobců) Françoisem Bouvy. Diskutovalo se o problémech výpadků léků v různých zemích, dr. Chudoba poukázal na problém teritoriálních výpadků (proč v Rakousku určitý lék je a u nás chybí), nicméně celá diskuse na mě působila jako když lékárníci a výrobci žijí na jiných planetách, jejichž gravitační pole se absolutně neprotínají. Dr. Burgos mluvil o tom, že jednou z priorit evropské lékové agentury je zavedení monitorovacího systému zásobování léky v EU. A jen tak mimochodem, zástupce EFPIA zcela otevřeně mluvil o možnostech využití dat ze systému FMD, ke zjišťování nedostatku léků.

Čímž se dostáváme ke třetímu tématu diskuse – FMD, která jenom podtrhla odloučení lidí z Evropské komise dr. Agnes Mathieu-Mendes, z EMVO dr. Andeas Walter a z polského KOWAL (= polský NOOL) Michal Kaczmarski od praxe a reality našich každodenních problémů. Zatímco v diskusi o nedostatku léčiv se neprotnula pole planet, v tomto tématu šlo o galaxie. Marně vysvětloval lékárnický pohled na věc výkonný ředitel maďarské lékárnické komory Attila Horvath-Sziklai a další diskutující z řad přítomných členů PGEU. Když posloucháte věty typu: „Je to zcela nový, unikátní projekt.“ „Je to úspěšný projekt. I přesto, že vykazuje určité chyby“ nebo silnější kalibr „Kdyby jeden člověk zemřel v EU po užití padělaného léku…“ tak si říkáte, odkud ti lidé spadli. Vodou na mlýn dr. Mathieu-Mendes z EK bylo oznámení, že díky systému FMD byly objeveny první „padělky“ (šlo o 4 balení léku Avastim – s největší pravděpodobností šlo o léky odcizené v zemi A, které se objevily na trhu v zemi B). Sám si říkám, jak se je povedlo odhalit, když chybovost FMD v podstatě skoro vylučuje jeho funkčnost.

Takováto jednání jsou pro české lékárenství velmi prospěšná, sdílení informací s kolegy z jiných zemí umožňuje obohatit naše zkušenosti o další argumenty při vyjednávání se státní správou v ČR.

Martin Kopecký, člen představenstva ČLnK