Světové dny zdraví červenec - srpen


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 91, 2019, č. 7-8, s. 30-31

V měsíci červenci vyhlašuje WHO Světový den boje proti hepatitidě. Z jiných mezinárodních dní souvisejících se zdravím si připomínáme například Světový den populace a Světový den bezpečnosti pacientů.Na měsíc srpen nepřipadá žádný z dní vyhlašovaných WHO. Z jiných mezinárodních dní souvisejících se zdravím to jsou Světový týden kojení, Světový humanitární den a Mezinárodní den zvyšování povědomí o předávkování.

Světový den zoonóz (World Zoonoses Day)

Světový den zoonóz připadá na 6. července. Symbolicky tak připomíná 6. červenec 1885, kdy Louis Pasteur úspěšně podal první vakcínu proti viru vztekliny devítiletému chlapci Josephu Meisterovi, pokousanému infikovaným psem, a tím chlapce zachránil.

Název zoonóza – infekční nemoc přenášená ze zvířat na lidi – je odvozen z řeckého slova „zoon“ (zvíře, stvoření), „nósos“ (nemoc, choroba), byl zaveden v roce 1855 Rudolfem Virchowem při studiu trichinelózy. Termín antropozoonóza – nemoc přenosná z člověka na zvíře – z řeckého slova „anthrópos“ (člověk). Dříve byly používány pojmy antropozoonóza a analogický název zooantroponóza, ale často docházelo k záměně těchto termínů. Proto byl na základě doporučení WHO zaveden oficiální platný termín „zoonóza“. Pojem antroponóza se používá u nemoci přenosné z člověka na člověka. Zoonotická onemocnění mohou být způsobena viry, bakteriemi, parazity, plísněmi a jinými organismy.

Z uvedeného vyplývá, jak je Světový den zoonóz důležitou připomínkou toho, jak je lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí vzájemně závislé.

Některá fakta

  • zoonózy jsou známy již od raných historických dob, o čem svědčí popis „pomatených psů“ (pravděpodobně vzteklina) v babylonském kodexu Ešuna z 18. století př. n. l.
  • údaje o počtu zoonóz se různí, uvádí se, že existuje přibližně 150 zoonóz, v systematickém přehledu 1 415 patogenů, o nichž je známo, že infikují lidi, bylo 61 % zoonotických – tedy více než 6 z každých 10 infekčních onemocnění u lidí se šíří ze zvířat; jiné zdroje uvádějí, že až 75 % nových nebo nově se objevujících infekčních onemocnění u lidí je původem zoonotických, což znamená, že jsou přirozeně přenášeny mezi zvířaty a lidmi, resp. že v současné době existuje více než 200 identifikovaných zoonotických onemocnění, která představují jasnou hrozbu pro zdraví lidí a dobré životní podmínky zvířat. Další zdroje zmiňují, že počet známých zoonóz neustále roste a v současnosti přesahuje 250, z toho přibližně 80 je běžných.
  • některé zoonotické nemoci, jako je vzteklina, mohou být eradikovány.
  • na druhé straně došlo k znepo­ko-jivému trendu opětovného výskytu dříve známých zoonóz, o kterých se lidstvo domnívalo, že je má pod kontrolou. Navíc vznikla nová zoonotická onemocnění, nebo onemocnění, která nebyla po dlouhou dobu rozpoznána.

Jaké jsou důvody pro vznik nových zoo­notických onemocnění?

Z četných faktorů se uvádějí:

  • změna prostředí, ovlivnění velikosti a distribuce určitých živočišných druhů, vektorů infekčních agens na člověka,
  • růst lidské populace vede ke zvýšení počtu kontaktů mezi lidmi a infikovanými zvířaty,
  • industrializace potravin živočišného původu – to znamená změny ve zpracování potravin a stravovacích návycích spotřebitelů,
  • zvýšená globalizace, zvýšený pohyb osob, obchod se zvířaty a živočišnými produkty, socioekonomické faktory a změny klimatu,
  • snížení pozorování a kontroly některých hlavních zoonóz.

Historie nejznámějších zoonotických onemocnění


Existuje několik způsobů přenosu zoo­nózy. Ten lze rozdělit na přímý a nepřímý kontakt. U zoonóz, které jsou považovány za přenosné přímým kontaktem, je ­zapotřebí úzký kontakt se zvířetem:

  • nemoci přenášené vzduchem,
  • dotyk nebo mazlení se zvířetem,
  • kousnutí nebo poškrábání zvířetem,
  • kontakt se sliznicí, močí, výkalem, krví, slinami, nebo jinými tělními tekutinami infikovaného zvířete.

U zoonóz, které jsou považovány za přenosné nepřímým kontaktem, je potřebný vektor. Tímto vektorem je nejčastěji hmyz, který se infikuje nakaženým ­zvířetem a poté šíří patogen na člověka.

  • -člověk se může infikovat předmětem nebo povrchem (rostliny, půda), s kterým přišlo do kontaktu zvíře, a který byl ­kontaminován choroboplodnými zárodky,
  • člověk může být blízko místa, kde se nacházejí infikovaná zvířata,
  • pokousání klíštětem nebo hmyzem (komár, blecha), atd.
  • konzumace kontaminovaných nebo nebezpečných potravin nebo nápojů.

Jak se vyhnout zoonotickým onemocněním?

  • správná hygiena rukou – mytí rukou mýdlem a čistou vodou, pokud není k dispozici mýdlo a voda, použijte k čištění rukou dezinfekční prostředek, který obsahuje nejméně 60 % alkoholu. Protože ruční dezinfekční prostředky neodstraňují všechny typy bakterií, je důležité si umýt ruce, jakmile je k dispozici mýdlo a voda.
  • po umytí zvířat si vždy umyjte ruce, i když jste se jich nedotkli,
  • vhodný oděv – zabraňte potenciálnímu kousnutí komárů, moskytů, klíšťat a blech,
  • při manipulaci a vaření syrového masa dodržujte správné techniky přípravy potravin,
  • důkladně omývejte zeleninu,
  • nepijte nepasterizované mléko,
  • vyhněte se kousnutí a poškrábání zvířaty,
  • nepřistupujte, ani se nedotýkejte zvířat, která jsou nemocná nebo se zdají být nemocná,
  • vyhýbejte se kontaktu s divokými zvířaty.

Mezi skupiny lidí vystavené vyššímu riziku vážných onemocnění zoonotickými ­chorobami patří zejména:

  • děti mladší 5 let,
  • dospělí starší 65 let,
  • lidé s oslabeným imunitním systémem.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc., Ústav aplikované farmacie, Farmaceutická fakulta VFU Brno

Literatura u autora.


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 7-8

2019 Číslo 7-8

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se