Dohodovací řízení v rukou ministra

V průběhu zimních a jarních měsíců probíhalo dohodovací řízení, které zčásti rozhoduje o tom, jak bude naše práce ohodnocena v příštím roce. Nejhmatatelnějším výsledkem je změna v hodnotě SiV ze 14 na 15 korun s limitací rokem 2018. Fond na podporu poskytovatelů v nedostupných oblastech zůstal v nezměněné výši, upravena a navýšena by měla být v cenovém předpisu taxa laborum s ohledem na počet použitých surovin a jejich přirážky včetně obalů, nově byla zavedena bonifikace poskytovatelů provozujících pohotovostní služby v režimu 24 hodin 7 dní v týdnu.

O pohotovostních službách jsme opakovaně diskutovali s ministrem zdravotnictví hned po jeho nástupu do úřadu i následně v pracovní skupině pro reformu lékárenství. Je proto dobře, že se to začíná promítat do konkrétních opatření a úkol se daří  plnit. S výhradou, že to je zatím v nedostatečné finanční výši. Přesto se jedná o důležitý posun vpřed i pro další jednání pra­cov­ní skupiny, kde se i zástupce zdravotních pojišťoven vyjadřoval k financování pohotovostí poměrně konstruktivně a pozitivně.

Úprava taxy laborum dojednaná v dohodovacím řízení nespadá přímo pod úhradovou vyhlášku, ale pod cenový předpis, jehož vydávání je plně v gesci ministerstva zdravotnictví. Nově by měla být zavedena možnost uplatnění obchodní přirážky, byť ne v námi navrhované výši, na suroviny a obaly. Jsem rád, že se podařilo prosadit komorou i SÚKL podporované taxování IPLP podle počtu všech položek, nikoli jako dosud pouze podle účinných látek, neboť to výrazně snižuje riziko zbytečných dohadů o konkrétních surovinách a následných sankcí při kontrolách v lékárnách, které řešil právník ČLnK s našimi členy v odvoláních proti kontrolním nálezům SÚKL.

Největší dohady, vášně a mediální přestřelky se týkaly signál­ního výkonu. Kdo a jak jednal, kdo se s kým spolčil nebo rozhádal a jaké jsou finanční dopady změny výše SiV a jeho limitace. A právě u tohoto posledního bodu bych se rád zastavil. V mediálních vyjádřeních zástupců pojišťoven, ministerstva i lékárníků zaznívaly diametrálně odlišné údaje o tom, jak se vše promítne do příjmů lékáren, resp. nákladů pojišťoven. Pojišťovny a ministerstvo tvrdí, že dohoda naplňuje deklarovaný zvýšený příjem našeho segmentu o 400 milionů za rok, z jiných úst zaznívají čísla zásadně nižší. Z těchto vyjádření je naprosto jasné, že jednotlivé strany interpretovaly data o uznaných SiV a limitech minulých období i očekávaných nákladech na SiV pro letošní rok především ze svého pohledu, někdo patrně i značně účelově. Mohu pouze spekulovat, zda došlo na počátku jednání k základní shodě všech nejen na tom, jaká data budou brána pro modelace za základní podklad, ale také jaké hodnoty budou vzájemně porovnávány. Je naprosto zásadní, aby byly právě tyto postupy předem známé a všemi stranami odsouhlasené. Něco jiného je totiž porovnávání reálně uznaných SiV s teoretickou maximální hodnotou, když diametrálně odlišného výsledku dosáhneme porovnáním pouze maximálních teoretických hodnot nebo na­opak skutečně (a očekávaně) uznaných SiV v jednotlivých letech. Nechtěli jsme se vydávat cestou vzájemného překřikování, ale jasných čísel. Proto jsme připravili a zaslali ministrovi zdravotnictví jednoduchou a přehlednou tabulku, která porovnává výsledky jednotlivých variant ve změnách SiV (jeho počtu, výše a způsobu limitace) na základě reálných dat z uplynulých let i očekávání pojišťoven pro letošní rok. I přes podepsanou dohodu je v jeho kompetenci, pokud uzná, že jedna ze stran nepoužívala férové a realitě odpovídající údaje, úprava úhradové vyhlášky nad rámec výsledku dohodovacího řízení. Očekávám, že obdobně jasná data jako komora dodají i zdravotní pojišťovny, aby dokázaly vysvětlit, jakým způsobem došly k výsledku +400 milionů při SiV 15 korun a limitaci rokem 2018. Z našich výpočtů totiž jednoznačně vyplývá, že tohoto navýšení lze dosáhnout pouze zvýšením SiV na 16 korun a úplným zrušením limitace, a to dokonce v porovnání s nejnižším odhadem pojišťoven v počtu SiV v letošním roce. Jedná se tedy o ­porovnání krajních hodnot, vyššího čísla není možné při tomto nastavení dosáhnout bez další úpravy výše SiV. Jsem proto velmi zvědavý na reakci ministerstva zdravotnictví.

Osobně se domnívám, že by se komora měla stát pro budoucí období přímým účastníkem dohodovacího řízení, jak jsem opakovaně slyšel i od mnoha kolegyň a kolegů. Zvýší se tak šance  na přijetí prosazovaných změn a zároveň může být určitým spojovacím článkem mezi některými subjekty. Současný a v některých věcech zbytečně polarizovaný stav není dlouhodobě ­udržitelný. Tedy pokud chceme zachovat kvalitní péči pro pacienty za přiměřených podmínek pro lékárníky. Věřím, že je to většinově společný cíl našeho stavu.

Aleš Krebs