„Napravili“ poslanci neochotu Ústavu?

Třetím čtením prošel v poslanecké sněmovně návrh na změnu zákona o léčivech. Novela byla projednávána zejména kvůli zavedení lékového záznamu, ale její součástí je také změna zákona o veřejném zdravotním pojištění (přílepek?) a v něm stanovení úhrady konopí pro léčebné účely.

Pokud novelu schválí Senát a podepíše prezident, bude § 32b, odst. 1 zákona stanovena úhrada léčebného konopí takto: „Ze zdravotního pojištění se při poskytování ambulantní zdravotní péče hradí individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití předepsaný podle jiného právního předpisu, a to ve výši 90 % ceny pro konečného spotřebitele, v množství nejvýše 30 g konopí pro léčebné použití měsíčně.“ Výši maximální ceny IPLP s obsahem konopí má stanovit ministerstvo zdravotnictví cenovým předpisem.

Už v průběhu projednávání novely oslovil pacientský spolek KOPAC poslance, aby tento způsob úhrady nepodpořili. Protiargumentů uvedli hned několik a přijetí zákona v této podobě znamená, že:

• jde o bezprecedentní a nesystémové stanovení úhrady jednotlivého léčiva ze systému zdravotního pojištění formou zákona
• v případě změny úhrady půjde vždy o zdlouhavý legislativní proces změny zákona.
• stanovení úhrady tímto způsobem je v rozporu s nálezem Ústavního soudu.

Spolek dále (vcelku správně) nesouhlasí s množstevním omezením hrazeného konopí na 30 gramů měsíčně. Kromě toho poukazuje na vyloučení dětí z terapie konopím (realizováno vyhláškou 236/2015 Sb. bez zákonného zmocnění) a novou povinnost pro lékaře „pravidelně poskytovat SÚKLu (Ústav) informace o výsledcích léčby jednotlivých pacientů“.

Trocha teorie a historie nikoho nezabije

V roce 2013, relativně nedlouho po legalizaci konopí pro léčebné použití, vyřešil v opatření obecné povahy 04-13 Ústav otázku úhrady konopí ze zdravotního pojištění jednoduchým zařazením přípravků s obsahem kanabinoidů do kategorie podpůrné léčby. A protože se podpůrná a doplňková léčba ze zdravotního pojištění nehradí, bylo vyřešeno. Na chvíli.

Na konci roku 2015 obdržel Ústav návrh na zrušení výše uvedeného rozhodnutí nebo, chcete-li, návrh na přiznání úhrady pro přípravky z konopí. Důvody, pro které by měl Ústav přehodnotit své původní rozhodnutí, byly v zásadě dva.

První, že konopí nepatří do podpůrné léčby, protože pro jeho zařazení do lege artis symptomatické terapie existuje celá řada odkazů na klinické studie. Druhým důvodem byla údajná nekorektnost argumentace Ústavu při vypořádání připomínek k opatření (nepřiznání úhrady) z roku 2013.

Ústav se s návrhem vypořádal očekávaným způsobem. Ve čtyřicetistránkovém dokumentu předložil (na začátku května 2016) k připomínkám „návrh opatření obecné povahy 02-16“, v něm na prvním místě odmítl jakoukoliv nekorektnost ze strany Ústavu v roce 2013 a dále navrhl přípravkům s obsahem kanabinoidů nepřiznat úhradu ze zdravotního pojištění. Rozhodnutí nepřiznat úhradu, respektive přiznat úhradu ve výši 0,00 Kč, opřel o vyjádření odborných společností, jejichž specializace je relevantní k předepisování konopí pro léčebné účely.

Jako další důvod pro nepřiznání úhrady je v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, že v  indikacích relevantních pro léčbu konopím je stávající terapie registrovanými léčivými přípravky o řád, až několik řádů levnější než případná terapie konopím.

Všechna IPLP jsou si rovna?

V souvislosti s přijímanou novelou zákona je ale velmi zajímavá i pasáž opatření obecné povahy 02-16, ve které Ústav vysvětluje, že „o úhradě léčivého přípravku musí být rozhodnuto postupem dle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to buď formou rozhodnutí ve správním řízení (pro hromadně vyráběné léčivé přípravky podléhající registraci) nebo formou opatření obecné povahy (pro individuálně připravované léčivé přípravky včetně konopí pro léčebné použití), viz § 15 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění“. Tato logika je novelou zákona narušena a konopná IPLP jsou trochu rovnější než jiná. (Proč stejná nerovnost neplatí pro opiovou tinkturu je mně osobně záhadou.)

Otázka dostupnosti konopí pro léčebné použití je problematická už od samotného počátku jeho legalizace v roce 2013.

Státní agentura je od roku 2013 kritizována jednak za liknavost a zároveň za přílišnou rigiditu zadání při vyhlašování veřejných zakázek pro domácí pěstitele. Od vyhlášení první zakázky do dodávky konopí uplynulo 23 měsíců. Druhá (říjen 2016) byla zrušena stejně jako třetí (leden 2017). Mezi vyhlášením (květen 2017) a realizací (červen 2018) v pořadí čtvrté – fakticky druhé veřejné zakázky uplynulo 13 měsíců.

Ústav je kritizován pro nepřiměřeně složitou agendu při registraci předepisujících lékařů a vydávajících lékáren. Pro pacienty je konopí drahé a musí vzít za vděk tím, které právě je (pokud vůbec je) k dispozici.

Dovozci konopí ze zahraničí dovážejí opatrně, protože nemají jistotu, že dovozené konopí prodají (přesto, že dovezené konopí je levnější než domácí) a naopak dobře vědí, že jinou možnost než uplatnit jej na českém trhu nemají, protože žádná možnost jej (v případě malého zájmu) dostat z České republiky na jiné trhy nebo třeba reklamovat a vrátit dodavateli, neexistuje.

A kde se vzala poslanecká iniciativa a snaha o úhradu konopí změnou zákona?

Jsou teď taková moderní slova, která dávají odpověď na všechno: „Kampaň, PíáR a Populismus“. Přemýšlet o nich můžete sami.

Týden před třetím čtením návrhu zákona totiž pořádal Úřad vlády ČR a Ministerstvo zdravotnictví ČR sympozium o léčebném konopí. Mezinárodního sympozia se účastnili lékaři a odborníci na problematiku konopí z České republiky a Izraele. Záštitu nad sympoziem převzal premiér, který na tiskové konferenci prohlásil: „Jsem velice rád, že se má návštěva v Izraeli v únoru letošního roku transformuje na konkrétní spolupráci. Jeden z bodů, který jsem projednával s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, bylo léčebné konopí.“

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch pak dodal: „že současná cena je pro pacienty, u kterých již nezabírá standardní forma léčby a konopí pro ně představuje poslední možnost zmírnění projevů nemoci, příliš vysoká. Díky našemu návrhu bude výše doplatku srovnatelná s doplatky u léčby chronických onemocnění a pacienti zaplatí maximálně pár stovek měsíčně.“

Jak nově přijatý zákon pomůže k dostupnosti konopí?

• Pro dovozce se nic nemění, budou dál dovážet opatrně.
• Český pěstitel dodá v polovině prázdnin druhou, respektive třetí, část množství z předchozí veřejné zakázky. Žádná další zakázka zatím není vyhlášena a i s největší mírou optimismu se nelze domnívat, že ta následující bude pružnější a rychlejší než všechny (obě) přecházející.
• Po novém roce budou mít pacienti léčení konopím prvních 30 gramů měsíčně za doplatek cca 18–20 Kč za gram. Zaplatí ovšem ztrátou soukromí, protože údaje o jejich léčbě budou lékaři povinně reportovat Ústavu.

Pro mediálně nejznámější pacientku paní Martinu Kafkovou, která trpí progresivní formou roztroušené sklerózy a užívá měsíčně 180–200 gramů konopí pro léčebné použití, je takto nastavená úprava úhrady spíš kosmetická úspora.

Stanislav Havlíček