Lukáš Láznička: Přílišná opatrnost brzdí

Doktor Lukáš Láznička patří k těm, kteří po loňském sjezdu usedli do představenstva ČLnK poprvé. Nejprve kandidaturu příliš neplánoval, ani předvolební medailonek v našem časopisu neměl.

„Upřímně, ke kandidatuře jsem se rozhodl chvíli před volebním sjezdem, oslovili mě kolegové, kteří jsou ve farmacii mými vzory. Nebyl to tedy můj dlouhodobý nebo vysněný cíl kariéry.“

PharmDr. Láznička absolvoval Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové v roce 2006, na stejné škole pak v roce 2018 získal doktorát. Jeho specializací je nemocniční lékárnictví a farmaceutické technologie. Praxi získal v několika opavských lékárnách, od roku 2019 je vedoucím lékárníkem v nemocniční lékárně pražské FNKV.

Při práci v Komoře by se chtěl věnovat zejména odborným tématům, jako je individuální příprava léčiv (v minulém čísle jste si mohli přečíst jeho článek o magistraliter), také doporučeným postupům, podpoře fungování obnovených OSL a dalšímu vzdělávání, podílí se na přípravě konference lékárníků v Opavě.

Jaká je podle vás aktuální atmosféra ve vedení Komory? Jaký je pohled „nováčka“ na jednání představenstev, jak vás berou matadoři představenstva?

„Aktuální situace mi přijde uvolněná, podnětná. Velmi si vážím zkušených kolegů, od kterých rád přijímám jejich rady a orientaci v problematice.“

Hlavní problém českého lékárnictví vidí Lukáš Láznička v překonaném způsobu financování, zahlcení nesmyslnou administrativou, zbytečnou opatrností a automatickým přijímáním defenzivní role. Jakou taktiku by tedy zvolil při jednání s ministerstvem a dalšími státními orgány? Kam až by byl ochoten zajít v prosazování zájmů lékárníků?

„Na tuto otázku nejsem schopen příliš dobře odpovědět, zatím jsem stihl pochopit, že je to vždy něco za něco. Otázkou zůstává, kolik lukrativního k výměně mohou lékárníci nabídnout.“

Každopádně by Lukáš Láznička rád zastupoval lékárníky, „kteří se nebojí a nejsou zbytečně opatrní. Nebojí se prezentovat svou práci vůči odborné i laické veřejnosti, nebojí se dělat nové věci, diskutovat s kontrolnimi orgány atd. Protože přílišnou opatrnost lékárníků vnímám v jako výraznou brzdu naší profese.“

Stejně tak je podle doktora Lázničky důležitá široká odborná shoda v zásadních věcech. „Opakovaně bylo v posledních měsících ministrem zdravotnictví i ředitelkou SÚKL přímo sděleno, že pokud za nimi přijde vyjednávat až 5 zájmových skupin z lékárnického terénu s odlišnými požadavky, tak je to pro ně matoucí, ztrácí se kontinuita ve vyjednávání a nedochází k žádnému posunu.“

Lukáš Láznička patří k lékárníkům, kteří založili rodinu s partnerem, rovněž farmaceutem. Jak zasáhne do jeho rodinného života nové působení v představenstvu Komory?

„Je pravda, že manželce jsem se zvolení do představenstva bál oznámit, dozvěděla se to asi až po 14 dnech od kolegů z práce. Z toho, kolik věnovat času práci v představenstvu mám problém, který jsem řešil už před kandidaturou, protože budu čtyři roky ve stresu, že se dalo udělat víc. Ale koníčky, kterými je hlavně cyklistika a běžecké lyžování, si prací pro lékárnu ani pro PČLnk rozhodně vzít nenechám.“

Stalo se dobrou tradicí, že členové představenstva Komory vyjadřují své názory nejen osobně na jednáních, psaním názorů na sociální sítě, ale i texty ve stavovském Časopise českých lékárníků. Doktor Láznička už tuto tradici podpořil v minulém čísle. Co si myslí o tomto lékárnickém médiu, má jeho existence smysl?

„Stavovský časopis je pro mě stále zárukou, že pokud poctivě přečtu příspěvky kolegů, které srhnují aktuální informace, budu stále v obraze, co nového se děje, na co se v lékárně připravit a jak. Chápu, že pro mnoho kolegů, kteří se o aktuální dění nezajímají aktivně, pak představuje zbytečnou položku z komorového rozpočtu. Toto téma ale patří mezi oblíbené evergreeny diskuzí na sjezdu, které si nemůžete brát osobně.“

Časopis spoluvytváří a současně sám odráží mediální obraz českých lékárníků. Druhým členem nového představenstva, kterého v tomto čísle představujeme, je Mgr. Michaela Bažantová, mluvčí Komory. Ta má zlepšování dobrého jména lékárníků přímo v popisu práce.

„Teď si dovolím trochu kritiky do vlastních řad. Pokud bude dispanzační činnost vypadat: jednu ráno nalačno, tak nám žádné proklamace, že jsme v systému zdravotní péče největšími odborníky na léky, nepomůže, protože jí nikdo neuvěří. Důležitá cesta ke změně mediálního obrazu je tedy poctivá práce při každodenní expedici, sebevzdělávání, odborný růst a pak teprve může přijít odborné poradenství a další služby.“

Zdeněk Pokorný