Co určitě stojí za přečtení...

Prokeš, M., Suchopár, J.: Anticholinergní léčiva a kumulace jejich nežádoucích účinků u seniorů

Medicína pro praxi č. 3/2020

Anticholinergní zátěž představuje kumulativní anticholinergní účinek všech léčiv, která pacient užívá. Může se to projevit jako snížení kognitivních funkcí u seniorů přecházející v demenci. Prokázala to řada klinických studií z posledních let. Anticholinergika působící přes muskarinové receptory se nazývají antimuskarinika a ta, která působí přes nikotinový receptor ganglioplegika. Pacientů užívajících aspoň jedno léčivo s anticholinergním působením je značné množství a lékaři by to měli brát v potaz. U seniorů se jedná především o močová spasmolytika (spotřeba v ČR je 13,3 DDD na 1 000 obyvatel). Jediné léčivo z této skupiny, které nemá anticholinergní NÚL je mirabegron a ten má oproti vyspělým zemím u nás jen mizivou spotřebu. Kromě NÚL na kognitivní funkce se anticholinergní účinek projevuje i periferními příznaky: sucho v ústech, zácpa s poruchou motility GIT, neostré vidění, tachykardie, retence moči, zvýšení nitroočního tlaku, snížená produkce slz (syndrom suchého oka). Z centrálních NÚL jsou to: kognitivní poruchy, poruchy paměti, excitace, agitovanost, delirium, nespavost, somnolence, bolesti hlavy, závratě se zvýšeným rizikem pádů. V podrobných tabulkách autoři uvádí všechna léčiva s anticholinergním působením a závěrem rozebírají vybrané lékové skupiny podrobněji: antipsychotika (hlavně klasická – chlorpromazin, levomepromazin, chlorprotixen a flufenazin), z atypických je to pouze klozapin. Antiparkinsonika – s opatrností je možné u seniorů používat biperiden a procyklidin. Močová spasmolytika: oxybutinin, propiverin, trospium – neselektivní k M3 receptorům a selektivní či částečně selektivní (tolterodin,fesoterodin, solifenacin, darifenacin). Z antiemetik jsou to: moxastin, prometazin a prochlorperazin. Z antiepileptik je to karbamazepin eventuelně oxkarbazepin (v ČR neregistrován) a z antidepresiv hlavně tricyklika a tetracyklika, mírné anticholinergní působení vykazují i SSRI.

Hubeňák, J.: Trazodon jedenkrát denně v léčbě deprese

Medicína pro praxi č. 3/2020

Od roku 2015 je v ČR k dispozici trazodon s řízeným uvolňováním léčiva z tablety s obsahem 150 či 300 mg účinné látky. Je indikován k léčbě deprese s doprovodnou úzkostí, poruchou spánku a sexuální dysfunkcí. Technologicky jde o využití systému Contramid^® – vazby účinné látky na modifikovaný kukuřičný škrob s vysokým podílem amylózy. Ve vlhkém prostředí GIT se mění struktura na viskózně elastickou a léčivo konstantně difunduje po dobu 24 hodin. Půlení tablety tento systém nenarušuje. Již v prvním týdnu léčby bylo prokázáno významné zlepšení tzv. Hamiltonovy škály a za přínosné bylo považováno příznivé ovlivnění spánku. V české studii profesorky Češkové se objevil jen u 1 z 85 pacientů nežádoucí účinek – bolest hlavy. Trazodon patří mezi multifunkční (ovlivňuje více neurotransmiterových systémů) a multimodální (k dosažení účinku využívá více mechanismů působení) antidepresiva. Doložena je i zajímavá kazuistika 67leté pacientky, hospitalizované pro depresi se suicidálními sklony bez psychiatrické příhody s příznaky deprese v anamnéze (nespavost léčená zolpidemem až do dávky 30 mg). Při hospitalizaci byl zolpidem vysazen a nasazen trazodon 150 mg denně ve formě Prolong, po týdnu zvýšen na 300 mg denně. Fakultativně byl podáván oxazepam, který bylo možné po týdnu vysadit. Po týdnu léčby byla pacientka plně kompenzována při monoterapii trazodonem.