Nedokážu nečinně přihlížet

V novém představenstvu patří k těm nejaktivnějším. Pořád se na něco ptá, diskutuje, reaguje, přichází s návrhy, se kterými občas ne všichni souhlasí. PharmDr. Nina Švédová. Není divu, že na otázku, proč vůbec kandidovala do vedení Komory, odpověděla: „Mohla jsem zůstat v mikrosvětě naší lékárny, spokojeně se věnovat pacientům a dále kritizovat, co Komora dělá nebo naopak nedělá. Nebo jsem mohla kandidovat do představenstva a snažit se něco změnit. Optimisticky jsem si vybrala druhou možnost.“

V roce 2009 absolvovala brněnskou farmaceutickou fakultu (tam také v roce 2013 složila rigorózní zkoušku). Hned po ukončení vysoké školy se zúčastnila shromáždění brněnského OSL. „Jako správně natěšený absolvent jsem doufala, že akce tohoto typu budou nejen povinné (tenkrát se potvrzovaly získané body z CV přímo na shromáždění), ale i přínosné. Chtěla jsem poznat kolegy lékárníky, porovnat zkušenosti, dozvědět se od „pohlavárů“ něco o činnosti vedení Komory.“

Brněnské OSL pak zaniklo a dlouhou dobu spalo. ­Doktorka Švédová ale později, spolu s kolegy z lékárny, na výzvu Komory podnikla pokus o oživení největšího OSL v zemi. Díky jejich aktivitě a podpoře kolegů v okrese se podařilo OSL revitalizovat. Podle svých slov při této aktivitě nahlédla blíže do dění v českém lékárenství, seznámila se s novými lidmi a jejich pohledy, názory a někdy i otevřená kritika ji přiměly k rozhodnutí kandidovat do představenstva ČLnK.

Nina Švédová má tříletou pracovní zkušenost ze soukromé ­lékárny, od roku 2012 je lékárnicí (od 2017 vedoucí lékárnicí) v lékárně Dr.Max. „Považuji se za lékárníka zaměstnance. Jsem pro to, aby Komora, a tedy i její představenstvo, řešila otázky, které si denně pokládají řadoví lékárníci. Jsou to otázky zejména odborné, nebo související s rychle se měnící legislativou. Proto musíme produkovat v praxi použitelné guideliny, spolupracovat s jinými zdravotnickými organizacemi, edukovat vhodnou formou společnost a přiblížit moderní lékárenství laikům. Měli bychom dbát na dobrou úroveň vykonávání naší profese, a tak zlepšovat náš obraz v očích veřejnosti. A problémy provozovatelů by se měly zaobírat primárně provozovatelské organizace, které mají v této oblasti větší pole působení, kompetenci a snad i větší sílu.“

Jako řadová lékárnice podporu Komory moc necítila, prezentaci lékárníků na veřejnosti vnímala spíš negativně. „Členský příspěvek jsem chápala jako nejdražší předplatné časopisu na světě, ve vesmíru a vůbec. Když jsem pak začala zkoumat, kolik peněz z našich výplat proudí do Komory, a co za to Komora řadovému členu poskytuje, nepřišlo mi to jako adekvátní poměr. Z rozhovorů s ostatními lékárníky jsem zjistila, že tento názor nemám sama. A jsou to právě tyto věci, se kterými, doufám, půjde časem pohnout.“

Při rozhodování o investicích je Nina Švédová často pro ty nejúspornější varianty. „Ne proto, že Sjezd uložil představenstvu šetřit, ale z přesvědčení, že plýtvání penězi z cizí kapsy není hodné vedení Komory. Stále mám pocit, že spousta výdajů je zbytných a personální i jiné náklady nejsou členům dostatečně transparentně prezentovány.“

Doktorka Švédová se v představenstvu přihlásila do pracovní skupiny pro PR a snaží se o to, aby prezentace Komory navenek byla konstruktivní, profesionální a vedená moderními způsoby. „Jako primární úlohu nového představenstva jsem viděla přiblížit se členům a zajistit lepší cestu a podrobnější informace o činnosti vedení Komory. Ne vždy se s kolegy shodneme, ale taková zkušenost je zajímavá.“

Co se týče atmosféry při jednáních představenstva, tak Nina Švédová říká, že nováčci už dostali trochu času na rozkoukání. Všichni členové představenstva jsou zvyklí prezentovat a prosazovat své názory v jiných kolektivech, a tak dochází ke střetům osobností.

„Nelze nás asi srovnávat s kolegy v představenstvu, kteří už více jak 10 let získávají zkušenosti, konexe a sebevědomí. Někdy se tak vytváří propast mezi zkušenými a nováčky. Primární snaha všech je ovšem spolupracovat, a věřím, že právě to členové od svého představenstva očekávají.“

Ke kontroverzní otázce tištěné verze Časopisu českých lékárníků se Nina Švédová vyjadřuje rázně: „Tištěná verze časopisu je určitě pro některé kolegy zásadní a budou na ní trvat vždy. Ti, kteří o ni nemají zájem, se v kartě člena na webu Komory mohou odhlásit z odběru.“ Obsahově by nepostrádala soupisy loňských čísel, nebo udělená osvědčení, která jsou dostupná i na webu Komory. Ocenila by mezioborovou spolupráci – články pojednávající o názorech odborných společností na aktuální novinky v medicíně a farmacii, informace o činnostech v lékárnách s rozšířenými pracovišti, situace v zahraničí.

Doktorka Švédová se obává, že české lékárenství ustrnulo na principech nastavených po revoluci, při restitucích. Od té doby se podle ní mnohé změnilo. „Nejvíc naši pacienti, kteří si ve všech odvětvích zvykli na vyšší standard – vyžadují větší výběr zboží za lepší ceny, perfektní profesionalitu expedientů, lákavé prostředí a individuální přístup. A i my lékárníci se musíme snažit naplnit představy pacientů – jinak nás o ně nemilosrdná ruka trhu připraví.“

Covidová krize určitě autoritu lékárníků pozvedla, myslí si Nina Švédová. Krize vyzdvihla význam lékárníků díky jejich aktivnímu účinkování v první linii. Podle doktorky Švédové Komora vyvinula značnou iniciativu, aby lékárenský obor zviditelnila. Zase ale přijdou všední dny a ani v této krizi se prý nepovedlo přesvědčit politiky, že jsou to právě lékárníci, kteří v době krize nahrazují značnou část paralyzovaného zdravotního systému. „Explicitně lékárníkům žádný z politiků nepoděkoval, což je podle mě smutné, i když kvůli tomu jsme do práce nechodili. Tam nás táhl především zájem o pacienty. Pokud bychom je nechali na holičkách my, nikdo jiný už by jim nezbyl. Tam, kde měly sehrát sdělovací prostředky uklidňující roli, naopak přilévaly olej do ohně a přispívaly k nákupním horečkám a výpadkům léčiv i OTC. Přesto jsme to ustáli dobře a každodenní prací za tárou dokazovali, že jsme tu pro pacienty.“

Často se řeší, že lékárníci nejsou ani v zásadních otázkách jednotní. „Ráda bych věděla, o jakou jednotu se všem jedná,“ reaguje Nina. „Na lékárně je nás pět lékárníků a každý máme na lékárenství svůj pohled.“ Podle brněnské lékárnice by se snad dali lékárníci rozdělit na ty spíše konzervativní, kteří se někdy obávají změn, snaží se jim vyhnout nebo jim i bránit. A pak ti progresivní, kteří změny vítají a berou je jako výzvu. „A tak ke každé otázce českého lékárenství budou různé názory. Nikdy je nelze sjednotit, jen si z každé skupiny můžeme vzít to lepší: osvědčené postupy z tradičního lékárenství a moderní pohled a nové cesty z inovátorského lékárenství. Takové spojení je ­klíčové pro další vývoj celého oboru.“

Na začátku své práce v představenstvu si Nina Švédová dala předsevzetí, „že to nebude přehánět.“ Přesto je teď členkou několika pracovních skupin, když je potřeba vypracovat rešerši, oponovat tiskovou zprávu nebo vytvořit propagační materiál, zapojuje se dle vlastních slov až příliš aktivně. „Jsem z těch lidí, kteří nedokážou nečinně přihlížet. Jediné, čemu vše podřizuji, je to, abych neukrajovala z času, který musím věnovat své práci v lékárně a který chci věnovat své rodině, manželovi a našim dvěma malým raubířům.

Už při oživování OSL a v celém období od léta 2018 až dosud jsem ale měla možnost poznat spoustu nových lidí, v některých jsem získala dobré přátele, jiní pro mě byli velkým poučením, a věřím tomu, že každý z nich mě posunul někam dál. A to je snad odměna za čas, který práci pro Komoru obětuji.“