V první linii. Za tárou i v médiích


Autoři: Krebs Aleš;  Bažantová Michaela;  Staněk Tomáš
Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 7-8, s. 26-27


Letošní jaro se pro lékárníky stalo nezapomenutelným milníkem plným nových zkušeností, stresu, vypjatých emocí i překvapivé solidarity mezi lidmi. Každý z nás si prožil vlastní „korona příběh“ v lékárně. Ze všech by bylo možné poskládat zajímavou mozaiku dokreslující, jak fungovali a fungují zdravotníci v první linii. Bylo to náročné a těžké období. Pro vás v lékárnách, pro představenstvo i členy mediálního týmu.

Nárůst komunikace a povinností byl obrovský. Přes den jsme byli v lékárnách a navíc jsme řešili dotazy novinářů a vyjednávali se státní správou. Vše do pozdních nočních hodin. To se opakovalo téměř každý den. Více než kdy jindy bylo důležité zdůrazňovat, že lékárníci jsou zdravotníci. Že byli schopni na vznikající situaci zareagovat a jsou těmi prvními, za kterými si pacienti přišli pro radu. Že s lékárníky musí ministerstvo zdravotnictví počítat při rozdělování dodávek ochranných pomůcek. Že bez lékárníků zkrátka nebude zdravotní péče fungovat. Pokud by se totiž na­pl­nily katastrofické scénáře, lékaři v nemocnicích sami situaci nezvládnou. Také oni potřebují, aby nadále fungovala zdravotní péče poskytovaná lékárníkem v místech, kde je lékárna pro pacienty nejdostupnějším (a mnohdy na kilometry daleko jediným) fungujícím zdravotnickým zařízením. Ale k těmto zjištěním se politici i široká veřejnost museli „prokoukat a pročíst“. Co tomu předcházelo?

Na konci ledna zaznamenali lékárníci ze strany pacientů zvýšený zájem o roušky a dezinfekční gely. Koronavirus byl sice zatím diagnostikován za hranicemi ČR, ale začaly se objevovat i první dotazy médií. Na ně PR tým představenstva ČLnK promptně reagoval mediálním vyjádřením, ve kterém upozornil na nutnost dodržování základních hygienických pravidel v době akutních respiračních onemocnění. Jako jedni z prvních jsme veřejnost upozornili na fakt, že zdravého jedince rouška před infekcí koronavirem nechrání, k tomu je nutný respirátor s třídou FFP3. V té době ještě respirátory k dispozici byly.

Ve stejném lednovém týdnu jsme připravili tiskovou zprávu s ­detailním přehledem hygienických pravidel. Nebyli to ­hygie­ni­ci, epidemiologové ani lékaři, ale lékárníci, kteří jako první usměrnili kýchající a kašlající Čechy, aby použili šálu, rukáv či předloktí a nepřenášeli infekci dotyky na sdílené předměty. Je to vlastně z dnešního pohledu samozřejmé, ale právě tehdy to bylo důležité zdravotní poselství, které lékárníci skrze média vyslali do světa. Možná i díky tomu se koronavirus na začátku února v ČR ještě nešířil a výrazně se o něm začalo hovořit až v jeho druhé polovině.

Předposlední únorový den nabídla Komora médiím zásadní materiál, který v následujících týdnech doslova zaplavil Česko. (Svědčí o tom článek na jednom z nejčtenějších serverů – Novinky.cz, s titulkem „Desaterem lékárnice proti viru se řídilo celé Česko“.) V řádu hodin totiž v komunikačním týmu představenstva a PR agentury vzniklo praktické Desatero základních zásad, které lékárníci doporučují dodržovat v období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění. Deset bodů, kterými byly polepeny mnohé dveře pečovatelských domů pro seniory, nástěnky čekáren i ještě tehdy otevřených škol. Logo České lékárnické Komory a srozumitelné rady lékárníků vidělo několik milionů očí – od puberťáků po seniory. Byla to trefa do černého – mediální zásah srovnatelný s mnohamilionovou televizní kampaní.

Představenstvo ČLnK současně vnímalo i potřeby lékárníků a reagovalo na stále častější dotazy pacientů vracejících se z jarních prázdnin. Komora vydala souhrnný dokument popisující hygienická opatření k dezinfekci prostor lékárny a další provozní doporučení. Dále připravila materiál s přesným popisem a radami pro pacienty, kteří se budou v lékárně informovat o možnostech preventivních opatření i řešení konkrétní situace, například pokud se pacient vrátil z rizikové oblasti a má pochybnosti, jak správně postupovat – tento pokyn vznikl jako česká transpozice pokynů Mezinárodní farmaceutické organizace (FIP). Opět v řádu hodin zajistil PR tým překlad a úpravu grafiky. Manuál zpočátku jistě mnohým z vás pomohl v lepší orientaci, zatímco ze strany státu ani ministerstva zdravotnictví příliš ­informací neproudilo.

Protože zásoby respirátorů i roušek v lékárnách byly v té době téměř nulové, bojovalo představenstvo u státní správy i v mediálních výstupech za to, aby bylo zajištění budoucích ochranných pomůcek pro zdravotníky pro vládu prioritou. Dodnes ve vyjádřeních pro média vytrvale opakujeme, že lékárny jsou nejdostupnější a nejnavštěvovanější zdravotnická zařízení, často je lidé při úvodních příznacích infekčních onemocnění navštěvují jako první. Z toho důvodu je důležité, aby mezi zdravotníky, kteří budou přednostně zásobeni ochrannými pomůckami, byli i lékárníci. Takových reakcí pro média poskytujeme i několik denně.

V první polovině března začalo představenstvo Komory reagovat na jednotlivá vládní opatření a nařízení, která se měnila ze dne na den. Představenstvo aktivně jednalo s ministerstvem zdravotnictví a dalšími dotčenými orgány. V lékárnách se intenzivně dezinfikovalo, reguloval se vstup pacientů a instalovaly se přepážky z plexiskla. Média se o aktivity lékárníků zajímala a komentáře zástupců Komory se objevovaly ve většině článků o koronavirové pandemii. Od představitelů Komory se opakovala upozornění, že lékárníci trpělivě očekávají dodávku ochranných respirátorů, které zdravotníkům ministerstvo přislíbilo. Lékárníci mezitím dělali maximum pro bezpečnost pacientů, sami ale zůstávali v první linii s minimální ochranou.

V březnu se lékárníci v médiích prosadili s dalšími tématy, která ve zpravodajství rezonovala. Veřejnost jsme upozornili, že Komora lékárníkům doporučila, aby z hygienických důvodů nemanipulovali s mobilními telefony pacientů ani v případě, že budou mít eRecept v SMS formě. Pacienty jsme prostřednictvím medií informovali, že si mohou SMS recepty převést na čárový kód pomocí aplikace Lékárny v ČR. Tím se Komora snažila chránit lékárníky před těsným kontaktem s potenciálně rizikovými pacienty. Představenstvo také apelovalo na SÚKL, aby bylo možné načítat předepsané recepty i pomocí občanského průkazu. Tato alternativa byla nakonec zprovozněna až 1. června 2020.

Druhé sdělení, které nám umožnilo kontinuálně budovat povědomí o lékárnících a jejich aktivnímu přístupu v době pandemie, bylo vydání informace, že lékárny na rozdíl od ordinací praktických lékařů zůstávají otevřené. Pro pacienty to byl silný argument. Lékárníci jim „dveře před nosem nezavřeli“ a jsou jim plně k dispozici i v této zmatené situaci. Pacienti rovněž ocenili, že se prostřednictvím lékáren zlepšila dostupnost dezinfekčních roztoků pro veřejnost. Lékárníci je mohli připravovat bez dosavadních omezení. Pro pacienty byla neméně důležitá informace o tom, jak si mohou během nařízené karantény zajistit své léky. Komora pro seniory připravila i přehledný manuál, který ve zpravodajství využila Česká televize i TV Nova.

V polovině března dalo představenstvo jasně najevo, že je ­přístup státu pro lékárníky neakceptovatelný. Pět dní po vyhlášení nouzového stavu, 17. března, vydal PR tým představenstva tiskovou zprávu s jasným titulkem: „Poslední na seznamu, první v terénu. Lékárníci jsou bez respirátorů i roušek. Jejich obětavost pro veřejnost bude zbytečná, pokud kvůli nedostatečné ochraně sami onemocní, varuje Česká lékárnická komora“. Česká ­lékárnická komora vyzvala vládu České republiky a ministerstvo zdravotnictví, aby nehazardovaly se zdravím lékárníků i jejich pacientů, a aby z každé dodávky ochranných pomůcek neprodleně vyčlenily potřebné množství pro lékárníky a zajistily jejich distribuci do lékáren. Pomohlo to. Prostřednictvím mediálního tlaku a mnoha jednání prezidenta a viceprezidenta ČLnK se podařilo dodávky ochranných prostředků zajistit.

Zbytek měsíce uplynul ve znamení každodenní komunikace s mé­dii. Představenstvo se scházelo na telekonferencích zpočátku každý den, poté v průměru dvakrát týdně. Komunikovali jsme intenzivně bez ohledu na denní či noční dobu. Přes den jsou členové představenstva ve svých lékárnách a agentura zajišťuje průběžnou komunikaci s médii. Kolem osmé večerní se v obývácích a kuchyních rozsvěcely monitory – začínala telekonference představenstva přes Zoom s jasným programem na následující dvě hodiny – koronavirus, ochranné prostředky pro lékárníky, nová opatření i každodenní problémy řešené za tárou. Členové představenstva s PR agenturou den za dnem řešili, jak se bude v následujících hodinách či dnech komunikovat. Zda ještě vůbec někdo najde chvilku „volného času“ pro rozhovor na kameru, nebo zda bude účelnější připravit odpovědi písemnou formou či alespoň přes telefon. Letošní jaro nemělo víkendy. Tedy alespoň pro nás ne. Z pohledu člověka řídícího PR je to už druhý měsíc téměř nepřetržité krizové komunikace. Prostřednictvím mediál­ních výstupů sice nebojujeme o reputaci značky – jak tomu u krizové komunikace bývá – bojujeme o vnímání lékárníků. O to, aby je docenili i ti, kteří je považují za „prodavače léků“. Krizová je komunikace i z pohledu času a množství energie, kterou jí všichni věnujeme. Média nespí a speciální zpravodajství, které monitoruje situaci doslova minutu po minutě, už měly všechny klíčové weby. ČT24 běžela v rekordním počtu českých obýváků. Lékárníci byli vidět nebo alespoň slyšet prostřednictvím telemostu či textového sdělení běžícího na obrazovce.

Postupem času se zdálo, že už bylo v souvislosti s koronavirem řečeno vše. A přesto mají lékárníci co říct. Nejprve v mediální „mele“ kolem ibuprofenu a jeho možném negativním vlivu při koronavirové nákaze. O pár dní později jsme do médií vysvětlovali druhý extrém – preventivní užívání paracetamolu nemá smysl, ani při koronavirové nákaze ne. Stanovisko ČLnK umístěné na sociální sítě mělo stovky sdílení. Téma jsme aktivně komunikovali a naště stí brzy opadla paracetamolová nákupní horečka. Paracetamol se opět vrátil do lékáren pro ty, kteří jej opravdu potřebují a nemají jinou volbu.

V květnu toho už bylo na všechny opravdu hodně. Karanténní opatření, zavřené školy, práce z domova, která je v mnoha případech opravdu „za trest“. Vydali jsme tiskovou zprávu věnovanou úzkostným stavům a vyzvali veřejnost, aby se lidé za úzkost nestyděli a navštívili lékárnu, kde jim lékárník poradí stejně ochotně, jako u jiného zdravotního problému. A na konci května přišla dobrá zpráva pro všechny. Od 1. 6. pro vyzvednutí léků stačí občanka.

Červen je každoročně ve znamení Dne lékáren. Letošní ročník je jiný. Chybí tradiční tisková konference, ale o to více se soustředíme na přípravu doprovodných materiálů, které jsou nadčasové. Letošní Den lékáren provází motto: „Z rukou lékárníka, s radou odborníka. Ve vaší lékárně“. Koronavirová pandemie ukázala důležitost rovnoměrně rozložené sítě lékáren jako nejdostupnějších zdravotnických zařízení a potvrdila nezastupitelnou roli lékárníků v systému českého zdravotnictví. Prostřednictvím tiskových materiálů i následných rozhovorů s médii zdůrazňujeme všechny aktivity, které lékárníci zajišťují.

A k čemu to všechno úsilí předchozích měsíců bylo? Komoře se podařilo v očích veřejnosti výrazně posílit prestiž lékárnické profese a ukázat, že bez nás to nejde.

Aleš Krebs, Michaela Bažantová, Tomáš Staněk


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent
Článek SEMINÁŘE
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 7-8

2020 Číslo 7-8

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se