Konference, kde se nehádáme


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 7-8, s. 32-33


Setkání nemocničních lékárníků v Jihlavě bylo snad první farmaceutickou akcí, která se uskutečnila po nouzovém stavu a uvolnění jeho pravidel. Uvolnění ale nebylo ještě až tak absolutní, aby několik desítek účastníků mohlo sedět v historickém sále hotelu Gustav Mahler bez ochranných hadérků přes obličej. Takovou výsadou byli obdařeni pouze přednášející.

Na druhou stranu tato opatření a nepřehlédnutelná radost z osobního kontaktu podkreslily tradiční akci jakousi rozverně spikleneckou atmosférou. „V kuolárech probíráme covid, jak kde v které nemocnici probíhá,“ říká doktor Petr Horák z Motola. „Ale hlavně je milé se zase s kolegy vidět…“

Jarní konferenci nemocničních lékárníků v Jihlavě zahájil blok s názvem Koronavirus – poučení z krizového vývoje. (­Neplést s Poučením z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. Sjezdu KSČ.) Jako první vystoupil MUDr. Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM. Vyhodnotil restriktivní a ochranná opatření v jednotlivých zemích a následný vývoj pandemie v těchto zemích z hlediska včasnosti a šíře těchto opatření. Také se věnoval změnám v organizačním a prostorovém ­uspořádání v nemocnici, které covid vyvolal, například ­rozšíření jednolůžkových pokojů, z nichž některé vznikly i prostým ­umístěním zástěn do pokojů vícelůžkových.

„Samozřejmě všechno je teď jinak,“ potvrzuje při svém odchodu během krátkého rozhovoru. „Některé změny by měly asi zůstat. Osvědčila se i ta hloupá plexiskla. Měli bychom víc myslet na to, kde ty lékárny v rámci nemocnic jsou. Z pohledu vedení nemocnic vnímáme pořád jen lékaře, technologické sály, ale že tam máme taky lékárnu, kam chodí nemocní pacienti a že z hlediska epidemiologického je to velké riziko, to jsme si nejdřív úplně neuvědomili.“

Pak řečnický pultík obsadil (a fotoaparát na chvíli odložil) ­PharmDr. Petr Horák z nemocniční lékárny FN Motol. Ten vyjmenoval osm poučení, která jsou podle něho nejdůležitější. Například, že se nevyplácí šidit náklady na zdravotnictví (uvedl příklad Itálie, která v roce 2009 snížila náklady na zdravotnictví i počet lůžek). Zaujalo mě i Poučení osmé: solidarita v nás. V další části své prezentace se věnoval dostupnosti léčiv, tedy především zranitelnosti trhu, závislosti na dovozech z Asie, také otázce strategických zásob a nutnosti změn v tomto směru coby dalšího poučení z koronavirové krize. Doktor Horák také pochválil spolupráci mezi nemocnicemi, zejména výměnu informací. Zazněla i zpráva o dopadech covidové krize na EAHP, o tom, jak by měla asociace řešit výpadky léčiv a dalších materiálů a jak spolupracovat s dalšími odbornými společnostmi.

Další přednášející (co nemusela mít roušku) byla Mgr. Markéta Dlouhá z oddělení klinické farmacie nemocniční lékárny FN Motol. Její prezentace se jmenovala Farmakoterapie Covid – 19 a vycházela ze situace, kdy 13. 3. 2020 byla motolská lékárna požádána COVID týmem nemocnice o doporučenou farmako­terapii. První pracovní verze doporučené farmakoterapie vznikla už 16. března a od té doby byla průběžně aktualizována dle ­dostupných informací. V prezentaci pak magistra Dlouhá ­podrobně popsala charakteristiky a možné využití léčiv jako Hydroxychlorochonin, Tocilizumab, Favipiravir a aktuální (z 16. 6.) výsledky studie RECOVERY týkající se použití Dexa­methazonu u covidových pacientů. Zajímavý byl i přehled ­Schéma farmakoterapie u pacienta s prokázaným COVID-19.

Pak se slova ujal doktor Martin Šimíček z nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Vysvětlil, jak se stalo, že tato nemocnice byla vybrána jako místo pro soustředění a léčbu pacientů s nejtěžším průběhem COVID-19, a co to znamenalo pro nemocniční lékárnu. Zmínil nutnost zásobit se léky, které ale z části nebyly v tu dobu spolehlivě dostupné (např. propofol). Fakultní nemocnice u sv. Anny dostala za úkol se připravit na příjem 35 pacientů, což pro lékárnu například znamenalo zajistit léky v hodnotě 15,5 miliónu korun měsíčně. Obveselení a diskuze vyvolal popis toho, jak se brněnská nemocniční lékárna vypořádala se zřízením venkovního okénka pro veřejnost. Protože jde o historickou budovu, bylo nutné pod okno postavit dvoustupňové schůdky, což pro příchozí pacienty nebylo nic příjemného a někteří by se bez dalšího zásahu a pomoci ke svým léčivým přípravkům ani nedostali. Na závěr PharmDr. Martin Šimíček zmínil bleskový průzkum mezi 99 nemocničními lékárnami s cílem zjistit, jaká opatření přijaly v reakci na epidemii infekce ­způsobené COVID-19 (poprvé proveden 17. 3. a opakovaně 17. 4.) Z průzkumu například vyplynulo, že 96 % dotazovaných ke dni průzkumu 17. 3. provozovalo i výdej léčiv veřejnosti (a 100 % nemocničních lékáren ke dni průzkumu 17. 4.)

Účastníky jarní konference v Jihlavě pak pozdravil prezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, který přítomné informoval kromě jiného o tom, jak se vedení Komory snažilo zajistit farmaceutům ochranné pomůcky a jak se to nakonec s vypětím všech sil a ­diplomatických dovedností podařilo.

Po vynikajícím obědě z divočiny ulovené v hlubokých ­lesích ­Vysočiny se nemocniční lékárníci vrátili formou dalšího ­programu o pár dnů zpátky, kdy telekonferencemi žila celá země, všechny generace a takřka každá domácnost. V Jihlavě se touto formou spojili s ing. Renatou Golasíkovou, vedoucí oddělení ERP SÚKL.

„To byla premiéra,“ říká Mgr. Michal Hojný z IKEM. „V rámci zimních nebo jarních konferencí jsme nikdy neměli telekonfe­renci. Trochu tomu napomohla stávající pravidla, která má SUKL a která zabraňují klíčovým pracovníkům vyjíždět na podobné akce. Nicméně jsme dostali nabídku od ředitelky SÚKL, že ­můžeme využít tuto formu diskuze. Překvapilo mě, jak pěkně to bylo slyšet…“

Hlavními tématy telekonference byly Lékový záznam pacienta a využití OP pro výdej eRp. Došlo ale i na další otázky z farmaceutické praxe. Překvapen jsem byl přátelským duchem debaty, ačkoliv od lékárníků poměrně často zaznívají na adresu SÚKL mnohé výhrady.



„Možná je to tím,“ upřesňuje magistr Hojný, „že lidé z ­ministerstva, pojišťoven a podobně na jihlavské konference rádi jezdí. Ne že by tady nikdy nedošlo ke konfrontacím, ale snažíme se řešit věcné problémy a nejsme záludní. Díky tomu pak třeba zimní konference byla prvním místem, na které ing. ­Koutský ze SÚKL oznámil, že pracují na variantě přístupu prostřednictvím OP.“

„Tohle je konference, kde se nehádáme,“ dodává doktor Petr Ho­rák z Motola.

Po telekonferenci pokračovala diskuze o podobných ­problémech v rámci tzv. Legislativní hodinky Mgr. et MUDr. Jaroslava Maršíka, doplněná o několik soudniček. (Odpovědi na některé dotazy si můžete přečíst i v tomto dvojčísle na str. 30–31.)

Podvečerní program nesl název Blok aktualit z nemocničního lékárenství a vystoupili v něm Mgr. Robert Běhal z nemocniční lékárny FN Olomouc (Systém flexibilního tendrování léčiv – SFTL), Mgr. Michal Hojný, IKEM (Dohodovací řízení na rok 2021), doktor Petr Horák, NL FN Motol (Případ Onasemnogenum abeparvovecum (Zolgensma) – úhrada mimořádně nákladné péče v praxi), kpt. PharmDr. Michal Kočí, NL ÚVN (Přístup nemocniční lékárny k agendě stahování léčivých přípravků). V závěru informoval přítomné PharmDr. Marek Lžičař, NL FNUSA Brno o 24. Kon­gresu nemocničních lékárníků, který by se měl konat 6.–8. listopadu v Hradci Králové, ale vznáší se nad ním, podobně jako nad mnohým dalším, existenční otazník s názvem COVID-19.

Společenský večer v Jihlavě popisovat nebudu, na ten si musíte přijet sami. Věřím, že podzimní setkání nemocničních lékárníků se konat bude a české nemocnice se i díky této jarní konferenci poučí z nedávného krizového vývoje.

„Pokud by přišlo to samé, tak jsme do určité míry připraveni, minimálně si hlídáme zásoby atd.,“ říká na závěr doktor Petr Horák. „COVID je ale jen jedním z mnoha rizik. Máme vypracované metodiky nejen v rámci lékárny, ale i v celé nemocnici. Došlo například k rozdělení operačních sálů, tak, aby se v nich nekřížili pacienti, kteří by byli potenciálně nebezpeční. To už jsme sice měli předpřipravené, ale ověřením se zjistilo, že je to samozřejmě složitější, než to vypadá, protože jednotlivé odbornosti mají různé požadavky na sály. Určitě by bylo snazší do toho přejít, ale dá-li pánbůh, nebude to potřeba.“

Zdeněk Pokorný


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent
Článek SEMINÁŘE
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 7-8

2020 Číslo 7-8

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se