Odešla prof. RNDr. Eva Kvasničková, CSc.

Jedna z nejvýznamnějších osobností historie Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, bývalá prorektorka Univerzity Karlovy, bývalá děkanka Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové a její dlouholetá pracovnice, prof. RNDr. Eva Kvas­nič­ková, CSc., nás opustila 9. února v nedožitých 88 letech.

Rodačka z Pardubic absolvovala v roce 1958 brněnskou farma­ceutickou fakultu a po několik let pracovala v bio­che­mic­kých laboratořích 1. interní kliniky hradecké fakultní nemocnice. Tato práce ji přivedla ke specializaci v biochemii. Většinu svého pracovního života pak spojila s hradeckými fakultami Univerzity Karlovy. Od roku 1967 do roku 1971 byla odbornou asistentkou na katedře lékařské chemie a biochemie lékařské fakulty a poté přešla na tehdy založenou Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy. Tato fakulta poskytla na začátku normalizace pro několik tehdy z pohledu režimu politicky málo spolehlivých mladých učitelů, k nimž doktorka Kvasničková patřila, relativně volnější politické ovzduší.

Farmaceutická fakulta zůstala pak jejím kmenovým pracovištěm po dalších více než čtyřicet roků. Po celá tato léta představovala pedagogická práce profesorky Kvasničkové základní pilíř výuky biochemických disciplín na fakultě. Čtyři desetiletí byla hlavní přednášející obecné biochemie, a navíc konstituovala i samostatný speciální předmět –⁠ xenobiochemii. V souladu s cíli farmaceutického výzkumu se soustředila na studium biotransformace potenciálních léčiv a v oblasti xenobiochemie též publikovala většinu svých vědeckých prací. Habilitovala v roce 1987 na bratislavské farmaceutické fakultě, profesorkou biochemie byla jmenována v roce 1997 na Univerzitě Karlově.

Politické a společenské změny devadesátých let 20. století byly pro ni velkým impulsem. Konečně mohla plně rozvinout své organizační a manažerské schopnosti. V letech 1997–1999 byla děkankou Farmaceutické fakulty a poté od roku 2000 po dvě funkční období prorektorkou Univerzity Karlovy. Své významné postavení v českém výzkumu léčiv uplatnila zejména jako hlavní řešitelka Centra pro výzkum struktury a mechanismu účinku potenciálních léčiv LN00B125, které úspěšně pracovalo pod jejím vedením od roku 2000. Spojení prorektorské funkce v Praze s pedagogickou a výzkumnou prací v Hradci Králové, včetně vedení diplomantů a doktorandů, obdivuhodně zvládala. Do důchodu odešla v roce 2013, ale se svým pracovištěm neztratila kontakt.

Profesorka Kvasničková vychovala spolu s manželem, který je profesorem vnitřního lékařství, dceru, která je úspěšnou lékařkou, a syna, který je úspěšným farmaceutickým manažerem.

Eva Kvasničková byla vedle svých pedagogických a vědeckých úspěchů zároveň osobností s širokým kulturním rozhledem. Od svého mládí se rovněž věnovala sportovním aktivitám, ráda lyžovala, hrála tenis a později se věnovala golfu.

Na významný přínos prof. Evy Kvasničkové pro Univerzitu ­Karlovu, Farmaceutickou fakultu i nejbližší spolupracovníky nikdy nezapomeneme.

Za kolegy a spolupracovníky

Prof. MUDr. Jaroslav Dršata, CSc.