Co určitě stojí za přečtení...

Takáč, J.: Využití trazodonu v praxi praktického lékaře

Medicina pro praxi č. 2/2025

Deprese a úzkosti jsou nejčastější duševní poruchy, se kterými se lékař v první linii setkává. Rostoucí prevalence těchto nemocí potřebuje účinnou, dobře tolerovanou a snadno dostupnou léčbu v primární péči. Trazodon (Tra) je antidepresivum ze skupiny SARI. Kombinuje inhibici zpětného vychytávání serotoninu s antagonismem na 5-HT2A receptoru a agonismem na 5-HT1A receptoru. Působí antagonisticky i na adrenergních receptorech α1 a α2. Oproti SSRI nabízí Tra i účinnost u pacientů s depresí kombinovanou s insomnií. U nespavosti se uplatňují nižší dávky (30–50 mg denně), antidepresivní dávky jsou vyšší (100–150 mg denně) s maximem 300 mg denně u epizod velkých depresivních poruch. Antidepresivní účinek Tra je srovnatelný se zástupci ostatních skupin (SSRI, SNRI) avšak s nižším výskytem sexuální dysfunkce při jejich užívání. U úzkostných poruch (generalizované a posttraumatické) se kromě antidepresivního efektu uplatňuje i účinek anxiolytický. Tra se využívá i při augmentační strategii při léčbě ostatními antidepresivy pro zlepšení spánku, snížení úzkosti a zvýšení jejich účinnosti. Tra dokáže zlepšit kvalitu spánku, prodloužit fázi spánku s pomalými vlnami (SWS) a zmírnit noční probouzení. Tra má i neuroprotektivní vlastnosti, snižuje neurodegeneraci např. při Alzheimerově chorobě. U deprese se s výhodou používá léková forma tablet s protrahovaným účinkem s obsahem 300 mg Tra. Tra se často kombinuje s jinými psychofarmaky či analgetiky. Nízká dávka na noc se používá v kombinaci s SSRI či SNRI ke zlepšení spánku, kombinuje se i s krátkodobým podáváním benzodiazepinů, zesiluje analgetický účinek gabapentinu, zlepšuje efekt některých antipsychotik –⁠ kvetiapinu, olanzapinu a stabilizátorů nálady –⁠ lithium, valproát. Z nežádoucích účinků se nejčastěji pozoruje suchost v ústech, sedace, závratě, ortostatická hypotenze, u seniorů je zvýšené riziko pádů a zlomenin. Při dávce 200–300 mg denně může dojít k prodloužení QT-intervalu.

Červínek, L.: Danikopan

Vnitřní lékařství č. 3/2025

Paroxyzmální noční hemoglobinurie (PNH) patří mezi vzácná onemocnění krvetvorby. Jde o genetickou poruchu tvorby genu PIG A lokalizovaného na X chromozomu. Vede to k deficienci různých struktur kotvených na membránu krvinky (erytrocyty, monocyty a granulocyty). Nemoc se manifestuje anémií a klinickými příznaky –⁠ dušnost, nevýkonnost. Nemoc má dva typy. Před zavedením specifické terapie byli pacienti léčeni pouze substituční a podpůrnou terapií (transfuze). V poslední dekádě se objevila řada léčebných možností, tzv. inhibitory komplementu, které zmírnily klinické projevy nemoci a riziko trombóz. Prvním léčivem byl ekulizumab. Patří mezi blokátory terminální části komplementu spolu s ravulizumabem. Druhou možností je použití blokátorů alternativní kaskády komplementu, mezi něž patří pegcetakoplan, iptakopan a zde představované léčivo danikopan. První z nich se podává parenterálně, oba další perorálně. Danikopan se reverzibilně váže na faktor D komplementu a je selektivním inhibitorem jeho aktivace.

Po podání se velmi rychle vstřebává, maximální účinné koncentrace dosahuje za tři hodiny. Při podání s tučným jídlem byly plazmatické koncentrace až o 25–93 % vyšší než nalačno. Doporučená počáteční dávka je 3× denně 150 mg, dle terapeutické odpovědi lze dávku zvýšit až na 3× denně 200 mg. Je indikován jako přídatná léčba k ravulizumabu nebo ekulizumabu u dospělých pacientů s PNH, kteří mají reziduální hemolytickou anémii. Léčivý přípravek se nazývá Voydeya® 50 či 100 mg tbl. firmy Alexion Europe.