Editorial

Předprázdninové týdny přinesly smršť změn legislativních a jiných předpisů. Informuje o nich právnická rubrika i web Komory.

Z ekonomického pohledu stojí za zmínku uzavření dohody se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na rok 2026. Zjednodušeně to znamená stejnou hodnotu signálního výkonu a zachování podmínek pro jedinečné a pohotovostní lékárny jako letos. Na první pohled to není výhra, ale vzhledem k hrozícímu riziku snížení plateb o 4 % pro všechny segmenty, je to alespoň důstojná remíza. Také začne platit zákon o lobbování a s tím spojená povinnost registrovat každého, kdo za Komoru jedná se zákonodárci.

Jak se to propíše do činnosti Komory a života vůbec, nechám k vysvětlení právnímu poradci, ale představuji si, že se v budoucím registru lobbistů dozvíme, kdo, v jaké věci a s jakým cílem jednal s konkrétními poslanci nebo senátory. Je to naivní očekávání, snaha najít pozitiva nebo naději, když minimálně dvě jiné pohasly.

Možná, kdybychom měli registr o lobbování, mohli jsme (v ideálním světě) zjistit, kdo v závěru zajistil rozhodnutí o stranickém hlasování a přinutil i poslance zdravotního výboru, aby na plénu hlasovali o zavedení demografických a geografických kritérií pro lékárny přesně opačně než o pár týdnů dříve ve výboru. Vyhasínat začala i naděje na smysluplný rozvoj a rozšiřování kompetencí. Měnila se totiž i definice lékárenské péče. Když jsme ji s Michalem Hojným v roce 2010 navrhovali, byli jsme spokojeni, že se za poradenství vešlo i „a další služby v oblasti prevence a včasného rozpoznávání onemocnění, podpory zdraví“. Tato část se sice měnit neměla, ale pro zachování legislativní čistoty jsme souhlasili s ministerským návrhem nahradit text odkazem na jiný paragraf stejného zákona.

Ministr ale sněmovně navrhl právě tenhle odkaz z novely vypustit.

Smutné je, že jej v zápalu „svaté války proti řetězcům“ podpořili i poslanci, kteří se tváří jako spasitelé lékárenského stavu, kterému tím ale ublížili víc. Naděje ale umírá poslední. Jen to teď bude k rozšíření kompetencí o screeningy a další preventivní činnosti zase o kousek dál.       

Stanislav HAVLÍČEK