Lékárna 21. století – snění versus realita

Stáhnout PDF

Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 97, 2025, č. 6, s. 10-11

Farmaceut, poslanec a zároveň místopředseda Výboru pro zdravotnictví PharmDr. Petr Fifka uspořádal v poslanecké sněmovně 13. května kulatý stůl na téma Lékárna 21. století. Zúčastnili se ho důležití lidé z oboru a velký počet lékárníků. Záměr byl bohulibý, průběh důstojný, nikdo se nepopral, nicméně ne všichni byli naladěni na futuristické snění o skvělých možnostech a perspektivách českého lékárenství. Bylo vidět, že je většina nezávislých lékárníků příliš zatížena realitou a zápasem o holou existenci a udržení lékárny, než aby je těšilo spřádat krásné sny o ideální lékárně budoucnosti.

Přinášíme několik citací přítomných řečníků, jde ale jen o určitou ochutnávku, protože více než dvouapůlhodinový seminář by bylo složité v časopise uveřejnit celý. Témat i vzájemných kontroverzí byla řada. Samozřejmě se mluvilo o očkování v lékárnách, o poradenství a screeningových programech, o pravidlech pro vznik nových lékáren, o lékárnách v malých obcích i o vlivu řetězců. Kritizovaly se pojišťovny, zmiňovaly zahraniční zkušenosti atd. To vše ale u téměř všech diskutujících naráželo na neudržitelnost stávajícího způsobu financování lékárenské péče. Z ceny krabiček vydávaných léků nelze dál financovat vysoce odbornou zdravotnickou péči a neustále rostoucí administrativní zátěž. Zdá se, že to je alfa i omega problémů a že bohužel ani končící ministerstvo zdravotnictví nemělo odvahu v tomto případě něco změnit.

Následující řádky chápejte jako ochutnávku a přepis mluveného slova s minimální redakční úpravou pro zachování autenticity. Záznam celého semináře najdete na: 1url.cz/@lekarna21 a věřte, že nebudete litovat času, který věnujete přehrání.

Kateřina Hellenbrandtová, ředitelka think tanku Ministr zdraví Jak nám stárne populace, tak nám samozřejmě stárnou i lékaři a lékárníci… Nejedná se o nahrazování praktických lékařů, nechceme jim lézt do jejich rybníčků, ale jde o nějakou spolupráci, synergii, ze které by měl především benefitovat pacient.

Tím, že jsou lékárny dostupnější, nízkoprahovější, tak může dojít ke zvýšení proočkovanosti v České republice, což není číslo, kterým bychom se mohli chlubit… Lékárna by mohla fungovat jako takový rozscestník pro pacienty, mohlo by se v ní pečovat i o chroniky a převzít z rukou praktiků nějaké kompetence, abychom nezatěžovali praktiky něčím, co se repetetivně opakuje. V ČR se, jak víte, potenciál lékárníků naplno rozhodně nevyužívá.

Irena Storová, Asociace provozovatelů lékárenských sítí Lékárna je nejdostupnější zdravotnické zařízení v ČR a je otevřena téměř nepřetržitě… My už se dneska nebavíme o tom, jestli se bude v českých lékárnách očkovat, ale jak se to bude dělat. Rozhodli jsme se v našich lékárnách připravit na podzim pilotní projekt očkování proti chřipce.

Aleš Krebs, prezident České lékárnické komory

Pro více než polovinu pacientů s mírnějšími obtížemi je lékárna prvním zdravotnickým zařízením, které navštíví, a jde tak o místo prvního kontaktu pacienta se zdravotním systémem. A velmi záleží na tom, aby pacient byl správně do systému uveden, to je jedna z velmi důležitých rolí.

Farmaceuti jsou specialisté, kteří absolvují velmi náročné studium, kteří absolvují systém specializačního vzdělávání a kteří se stejně jako ostatní zdravotníci musí celoživotně vzdělávat, je to důležité proto, aby zvládli všechny moderní trendy v léčbě, diagnostice.

Samozřejmě řešíme v lékárnách i poradenství, léčivé přípravky, zdravotní prostředky, ale i co se týká i životního stylu, protože celou řadu pacientských obtíží dokážeme řešit jenom změnou životního stylu… Bohužel tady cítím absenci podpory od státu, případně zdravotních pojišťoven, které by si jako první měli uvědomovat, že i pro ně je výhodnější zdravý pacient než ten, který jim čerpá prostředky i v okamžiku, kdy nemusí.

Lékárna hraje i sociální roli pro pacienty, to je třeba si říct, je tam ten přímý kontakt fyzický osobní, to je záruka toho, aby pacient dostal péči maximálně kvalitní a bezpečnou.

Na čem jsme se shodli s mladými lékaři, je to, že je potřeba zásadně provést revize kompetencí zdravotníků obecně, aby se zdravotníci soustředili zejména na to, na co mají co nejvyšší dosaženou kvalifikaci. Odbřemenit zdravotníky od věcí, které zvládne dělat někdo jiný.

Tomáš Sedláček, Sdružení výrobců volně prodejných přípravků

My bychom za naši asociaci uvítali vznik dalších podkategorií volně prodejných přípravků, v současné době máme subkategorii Volně prodejný přípravek s omezením, ale dovedeme si představit, že by se zavedla další podkategorie, něco jako Volně prodejný přípravek s dohledem farmaceuta. Takováto kategorie by umožnila přesun více léků mezi volně prodejné, aniž bychom tím ztratili ten odborný dozor vysokoškolsky vzdělaného zdravotnického profesionála. To by bylo naše přání.

Robert Hejzák, předseda NAPO

My jsme byli vloni na takové hezké evropské akci, kde se právě bavilo o tom, co lékárenství nebo farmacie přinese nám pacientům. Mě tam z toho zaujalo pár věcí, které tu dneska nezazněly. Jedno je individualizovaná léčba, jakým způsobem se budou pacienti dostávat k typické balíčkové léčbě v krabičce a vlastně lék připravený na míru. Viděl jsem tam prezentaci, přičemž jsem netušil, že se dá lék vytisknout na 3D tiskárně, a to je pro mě ona budoucnost, co představuje lékárenství ve 21. století.

My už třetím rokem lobujeme za to, aby byl v Česku rozšířen i zásilkový výdej léčivých přípravků, což je za nás cesta do 21. století, ne ten pohled zpátky, regulace sítě kamenných lékáren. Co se týče doplatků, my vnímáme, že pacient je v určité informační asymetrii, když neví předem, jaký bude doplatek v konkrétní lékárně, my bychom chtěli, aby ty informace byly veřejné, aby pacient si mohl vybrat lék podle výše doplatku, a priori nejsme otevřeni diskuzi o jednotném doplatku.

Jaroslav Roh, děkan Farmaceutické fakulty UK, Hradec Králové V posledních 8 letech došlo k výraznému přerodu vzdělávání, farmaceut je samozřejmě stále odborník na léčivo, na jeho výrobu, kontrolu, účinky, ale farmaceutická péče, klinická farmacie, zaměření na farmakoterapii teď hraje naprosto dominantní roli… Jsme připraveni začlenit nové obory do curicula, ale nezapomínejme, že farmaceut je pořád největší odborník na to léčivo, užití léčiv, na konzultaci farmakoterapie, to by mělo být středobodem, to bychom měli rozvíjet a hlavně farmaceuta být schopni podpořit i finančně.

Kristýna Pilátová, lékárnice

I když strašně ráda poslouchám to, co tady zaznívá, protože vidím, že vize 21. století tady je, ale abychom se k ní dokázali propracovat, tak bohužel musím zopakovat problémy, které nás trápí v lékárnách dlouhodobě a které, pokud nebudou vyřešeny, tak tato nadstavba postrádá veškerý smysl… Všichni ti pacienti, o kterých jsme mluvili, že se chodí poradit do lékárny, kam se podotýkám chodí poradit zdarma, protože nám za to nikdo neplatí, tak nebudou mít kam chodit, protože pokud se budou léky posílat online a my nebudeme mít bonifikované toto poradenství, tak nebudeme mít lékárnu z čeho živit, bavme se o tomto… Já jako jeden z bodů lékáren v 21. století kvituji s povděkem návrh na regulaci nově vznikajících lékáren.

Sledujeme tady s kolegou už dva roky záznam lékových chyb a vidíme tam asi dvouprocentní chybovost, to je docela hodně na to, aby se léky zasílaly nějakým e-shopem.

Já jenom doufám, že pokud se rozhodneme vytvořit lékárny 21. století, pak tedy od základů, tak, aby z toho měl největší benefit pacient, ale aby zároveň lékárny měly nějakou stabilitu a jistotu v provozu.

Filip Škarda, lékárník a člen představenstva České lékárnické komory

Je potřeba, aby zdravotní pojišťovny hradily screeningy, nejde to dělat zadarmo. Když to budou hradit zdravotní pojišťovny, tak screening a poradenství budou moci dělat všechny lékárny, nejen ty, za kterými stojí velké a silné finanční skupiny.

Cítím se být pořád mladým lékárníkem, tak chci jen říct, že teď je problém si otevřít lékárnu na vesnici nebo ji i převzít po někom, protože my nikdy nevíme, co se stane za pět minut a jestli nám nepřijde dopis, že si to někdo od nás koupí nebo si otevře lékárnu vedle. Pokud regulace nebude zavedena, pak budou už navždycky všichni mladí lékárníci zaměstnaní, protože nikdo z nás si to riziko na bedra nevezme, pokud nebudeme mít jistotu, že ve vedlejším vchodě se neobjeví predátor, který nás sní a nedopadneme jak v Norsku, kde už budou jenom predátoři. K lékovému záznamu, my ho jako lékárníci využíváme strašně rádi. Budeme rádi, když nás v tom pacienti podpoří i tak, že nakoupí doplňky stravy a volně prodejná léčiva v lékárnách, protože už se potom nedozvíte v dalších aplikacích, že jsou tady bylinky, další doplňky, které obsahují třeba klanoprašku nebo kurkumin, který je teď oblíbený, a ty mají dohromady víc než 150 potencionálních interakcí na různých glykoproteinech a toho my můžeme využít v lékovém záznamu. Ale zase, abychom se tomu mohli plně věnovat v lékárnách, tak to musíme mít zaplacené, je to tak, my nemůžeme žít a posuzovat lékový záznam, když máme z krabičky 3,70 na tříměsíční léčbu, to prostě nejde.

Petr Fifka, poslanec, organizátor semináře

Před téměř třemi lety jsem se tady nachomýtl k zákonu

o očkování v lékárnách, už jsem to tady několikrát zmiňoval.

Se smíchem to mělo někam zapadnout, co je to tady za blbost, která nám tady zůstala z minulého volebního období, potom jsem na nějakém semináři moderoval dvě znepřátelené strany, dneska je to klidné, tehdy si tam téměř nadávali mezi sebou, jak můžou nějací mastičkáři narušovat integritu kůže apod. Podívejte se, jak velký pokrok jsme od té doby udělali! My teď musíme vytvořit společenskou poptávku, proto se tady po x-té scházíme a mluvíme i o tomto tématu.

Roman Prymula, bývalý ministr zdravotnictví

Pamatuji dobu, kdy ve výboru vakcionologické společnosti jsem byl jediný, který byl pro to, aby se očkovalo v lékárnách, dneska je to 12:0. Je dohodnuto, že podporujeme očkování v lékárnách, nicméně v režimu, že podporujeme očkování proti chřipce a proti covidu.

Petr Krpálek, lékárník

Zbytečně a komplikovaně se tady bavíme o systému regulace, který je již v zahraničí vyzkoušen, je naprosto běžný, běžně se používají demografická a geografická kritéria, aby lékárny nevznikaly tak komplikovaně a nekoordinovaně jako u nás… Jsme jediná země, kde je souběh takových faktorů jako žádná regulace vzniku lékáren, rozdílná spoluúčast pacientů a provozování lékáren nelékárníky. Nikde takový koktejl není. Takže my vítáme a považujeme za správný pozměňovací návrh pana poslance Kuchaře, a doufám, že projde podobným způsobem jako prošel na zdravotnickém výboru a považujeme to za první krok, aby došlo ke změně lékárenství a mohly navazovat všechny ty služby, o kterých jsme tady hovořili.

Helena Slámová, lékárnice

Lékárna není obchod. Lékárníci studují velice náročnou školu a jdou do toho procesu s tím, že jde o poskytování zdravotní péče a nějakým způsobem i poslání. Nejdou dělat byznys.

Pan děkan říkal, my se vzděláváme, školíme, snažíme se obstát, děláme garantované kurzy, děláme to na koleně v lékárnách, screeningy, konzultace, poskytujeme to, ano, pořád zdarma, protože platí nějaká všeobecná představa, že my to pořád můžeme nést. Stát nejen, že nám nepomáhá, on nám ale ještě podráží nohy. Neustálé revize cen, znehodnocování skladu. To, co my hlavně potřebujeme, je předvídatelné podnikatelské prostředí.

S tím, co je, se nedá pracovat. Nikdo vám ty lékárny mimo velká města neotevře, ani lékárník, ani nelékárník, protože my nemáme žádné záruky. Otevření lékárny je extrémně náročný proces po všech stránkách.