Mohou doplňky stravy zlepšit funkci kožní bariéry a zmírnit příznaky suché pokožky a ekzému?

Suchá pokožka a ekzém jsou časté dermatologické obtíže spojené s narušenou funkcí kožní bariéry a zánětlivou odpovědí. Kromě obvyklé lokální terapie se stále více zkoumá možnost podpory pokožky zevnitř –⁠ prostřednictvím doplňků stravy.

Kožní bariéra je tvořena keratinocyty a lipidovými strukturami, které brání transepidermální ztrátě vody (TEWL). Její porucha vede ke zvýšené suchosti, svědění a náchylnosti k zánětu.

Nedostatek esenciálních mastných kyselin, antioxidantů či ceramidů může tento stav dále zhoršovat. Přibývá důkazů, že některé nutriční látky –⁠ např. omega-3 mastné kyseliny, ceramidy, kolagen nebo probiotika –⁠ mohou pozitivně ovlivnit hydrataci, elasticitu pokožky i zánětlivou reaktivitu.

První skupinou látek, u nichž je stále více studován vliv na hydrataci kůže a integritu epidermální bariéry, jsou perorálně podávané rostlinné a mléčné ceramidy. V preklinických studiích na zvířecích modelech s narušenou kožní bariérou bylo prokázáno, že perorálně podané ceramidy zlepšují syntézu kožních lipidů, snižují TEWL a mírní zánět snížením produkce IL-1α.

Zlepšení hydratace pokožky, její elasticity a redukce vrásek bylo potvrzeno i v několika randomizovaných klinických studiích.

V těchto studiích byly podávány například mléčné ceramidy (600 mg/den po dobu 12 týdnů), pšeničné glukosylceramidy (1,7 mg glukosylceramidů a 11,5 mg digalaktosyldiglyceridů/den po dobu 60 dnů) nebo glukosylceramidy z hlíz Amorphophallus konjac (100 mg extraktu = 5 mg glukosylceramidů/den po dobu 6 týdnů). Ve všech případech se účinek suplementace zvyšoval v čase.

Protizánětlivé účinky, které mohou příznivě ovlivnit stav pokožky u pacientů se suchou kůží a ekzémem, mají také omega-3 polynenasycené mastné kyseliny (zejména EPA a DHA). Preklinické studie ukazují, že omega-3 mastné kyseliny snižují produkci Th2 cytokinů (např. IL-4 a IL-13), omezují infiltraci zánětlivých buněk v kůži a podporují obnovu kožní bariéry regulací lipidového metabolismu. V klinické studii se 48 dětmi vykazovaly děti, které dostávaly 250 mg EPA dvakrát denně, významné snížení indexu SCORAD (SCORing Atopic Dermatitis) po 2 týdnech (30,50 vs. 38,34) i po 4 týdnech (18,01 vs. 30,11) léčby ve srovnání s placebem. Potřeba kortikosteroidů se významně snížila ve skupině s EPA (33,3 % vs. 63,6 %). Zkřížená studie s 37 pacienty dále prokázala, že suplementace n-3 PUFA včetně EPA vedla k významnému zlepšení celkové závažnosti a skóre zánětu během aktivní fáze léčby. Ve 12týdenní studii účastníci, kteří užívali 10 g rybího oleje denně (1,8 g EPA), hlásili významné zlepšení svědění a celkové závažnosti ve srovnání s placebem.

Příznivý vliv na pokožku má rovněž kyselina hyaluronová (HA), která váže vodu a zvyšuje hydrataci dermis i epidermis, a hydrolyzovaný kolagen, jenž stimuluje fibroblasty k syntéze kolagenu a zlepšuje strukturu extracelulární matrix.

Suplementace 2,5 g kolagenových peptidů denně po dobu 8 týdnů vedla u žen ve věku 35–55 let ke zvýšení hydratace a pružnosti pokožky. Denní příjem 2,5 g hydrolyzovaného kolagenu zlepšil hydrataci, elasticitu a texturu pokožky také v jiné klinické studii. Podobné výsledky byly zaznamenány při suplementaci HA: v klinické studii vedlo podávání 120 mg HA denně po dobu 6 týdnů ke zvýšení hydratace a hladkosti pokožky u pacientů se suchou kůží. V odborné literatuře jsou dostupné i klinické studie hodnotící HA u stárnoucí pleti, které potvrzují její pozitivní účinky na hydrataci pokožky.

Potenciální možností v podpůrné léčbě atopické dermatitidy jsou také probiotika, která mohou modulovat imunitní odpověď, snižovat zánětlivé cytokiny a posilovat integritu epidermální bariéry. Výsledky výzkumů se však liší, což naznačuje potřebu dalšího zkoumání pro úplné pochopení jejich účinků a optimalizaci terapeutického využití. Podobně je tomu i u perorálně podávaných antioxidantů, které mohou snížením oxidačního stresu a zánětu přispět ke zmírnění příznaků atopické dermatitidy. Jejich účinnost však není ve všech studiích konzistentní.

Suplementace vybranými látkami může být vhodným podpůrným přístupem při péči o suchou pokožku a u osob s narušenou funkcí kožní bariéry, včetně pacientů s atopickou dermatitidou. Nejlépe dokumentovaný účinek mají ceramidy, omega-3 mastné kyseliny a kyselina hyaluronová. Podpůrné důkazy existují i pro probiotika a antioxidanty. U všech těchto skupin bylo prokázáno snížení transepidermální ztráty vody, zlepšení hydratace a zmírnění zánětlivých příznaků. Přestože výsledky klinických studií jsou převážně pozitivní, účinnost závisí na konkrétní účinné látce, její dávce a délce užívání. Individuální odpověď se může lišit podle dalších faktorů, jako je strava, životní styl a genetika. Suplementace nenahrazuje klasickou léčbu, ale může ji vhodně doplňovat, pokud se k ní přistupuje s opatrností a ideálně také pod lékařským dohledem.

Mgr. Věra KLIMEŠOVÁ

Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje

společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu