Senátoři upravili konkrétně dva body novely. Jednak zamítli pozměňovací návrh poslance Daniela Pawlase (KSČM), který upravoval lokální distribuční systém. Podle této úpravy by měli výrobci povinnost zásobovat distributory léky v množství, jež by odpovídalo průměrné poptávce po léčivu za poslední 2 týdny, kterou uvedly jimi zásobované lékárny. Farmaceuti ovšem namítají, že tato verze má několik slabin, které by mohly ohrozit dostupnost léků pro české pacienty.
„Systém především nebyl nijak propojen s elektronickou preskripcí, a tudíž nebyl postaven na reálné poptávce po léčivech. Chyběly zde sankce za případné vyvezení léčiva do zahraničí, chyběla jasná pravidla sledování a hodnocení. V praxi by tak mohlo docházet k situacím, kdy by pacienti obešli několik lékáren s týmž receptem a vytvořili nadhodnocenou poptávku,“ konstatoval výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Mgr. Jakub Dvořáček s tím, že výrobce by byl povinen léčiva distributorovi dodat, ale ten by je mohl obratem odvézt do zahraničí.
Koncepční řešení nedostatku některých léčiv může přinést tzv. emergentní systém připravený Ministerstvem zdravotnictví ČR, který byl již schválen vládou a předložen sněmovně. Návrh pracuje s elektronickými recepty, tedy reálnou poptávkou po léčivech. Také umožní lékárnám objednat aktuálně chybějící lék přímo od výrobce, který jej na vlastní náklady dodá do lékárny do dvou pracovních dnů.
Senátoři také upravili kompetence při nahlížení do lékového záznamu pacienta. Původní sněmovní návrh počítal s variantou tzv. opt-out jak pro lékaře, tak pro lékárníky. Tato úprava umožňuje zdravotníkům automaticky nahlížet do lékového záznamu, pokud ovšem pacient aktivně nevyjádří nesouhlas. Senátní verze prosazuje zachovat lékařům opt-out, ovšem pro lékárníky navrhuje opt-in. Lékárníci podle této úpravy nejprve ověří, zda pacient udělil s nahlížením do lékového záznamu souhlas. Teprve pokud se šetření potvrdí, zkontrolují lékové interakce podle lékového záznamu. Předpokládaný nesouhlas s nahlížením do lékového záznamu by ovšem lékárníkům značně ušetřil čas, protože aktivní souhlas by podle očekávání udělilo zásadně menší množství pacientů.
Podle odborníků tato verze jasně definuje, že odpovědnou osobou ve věci lékových interakcí je lékař. Naopak původní sněmovní návrh by prý zbytečně zahltil lékárníky a protáhl vydávání léků v lékárnách.
„Lékárny by zřejmě kontrolu zvládly, ale znamenalo by to dodatečné náklady na pracovní sílu a její čas. Zkušenosti ukazují, že kontrola medikace kvůli lékovým interakcím u pacientů, kteří užívají velké množství léků, zabere 5 až 10 minut. U komplikovanějších případů, tj. pokud pacient užívá větší množství léků, se hodnocení může protáhnout až na půl hodiny, případně vyžaduje konzultaci s ošetřujícím lékařem. V situaci například nemocniční lékárny by mohla být obdobná prodleva ve výdeji léčiv problematická,“ konstatuje Jakub Dvořáček.
Kdy a jak sněmovna rozhodne, není jisté. Jak už bylo uvedeno výše, vybírat bude ze dvou variant novely, sněmovní a senátní. Poté musí zákon ještě odsouhlasit prezident republiky. Více informací najdete v našem dalším článku.
(lek)
Zdroj: AIFP. Novela zákona o léčivech: Dobré zprávy na dosah. Tisková zpráva. Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, 5. září 2019.
