Co určitě stojí za přečtení...

Hýža, M., Skřont, T.: Farmakokinetické aspekty dlouhodobě působících antipsychotik 2. generace

Psychiatrie pro praxi č. 3/2025

Portfolio přípravků k léčbě schizofrenie postupně doplňují dlouhodobě působící injekční antipsychotika 2. generace. První přípravek s obsahem risperidonu schválila FDA již v roce 2003 a vloni zatím poslední aripiprazol monohydrát v dávkování 1× za dva měsíce. Oproti 1. generaci jsou lépe snášeny a výrazněji ovlivňují afektivní a další příznaky. Risperidon mikrosféry (Risperdal Consta^®) se po podání uvolňuje až za 3 týdny s většinou mezi 4–6 týdny. První 3 týdny (někdy i 6) je dobré suplementovat risperidonem per os. Biologický poločas je 4–6 dnů. Přípravek se dávkuje 25 mg 1× za dva týdny. Paliperidon palmitát 1× za měsíc (Trevicta^® 350 mg) a novější verze s většími částicemi a dvojnásobnou koncentraci 1× za 3 měsíce (Byannli^® 700 či 1000 mg). Maximální koncentrace je dosaženo za 30–33 dnů. Olanzapin pamoát (Zyphadera^®) je první přípravek ve formě krystalů, prolongace se dosahuje špatně rozpustnou kyselinou pamoovou. Maximální koncentrace nastává za 2–6 dní, biologický poločas je 30 dnů. Rovnovážného stavu se dosahuje až za 3 měsíce. Podává se 1× za 2–4 týdny. Po aplikaci se může vyskytnout tzv. PDSS (postinjekční deliriózně-sedativní syndrom), pacienta je nutné monitorovat 3 hodiny po aplikaci. Aripiprazol monohydrát 1× za měsíc (Abilify Maintena^® 400 mg). Maximální koncentrace je dosaženo za 4 dny po deltoidní a 5–7 dnů po gluteální aplikaci. Biologický poločas se liší podle dávky –⁠ 300 mg 29,9 dne a 400 mg 46,5 dne. Rovnovážného stavu je dosaženo po čtyřech aplikacích. K rychlé titraci se použijí dvě 400 mg dávky a jednorázové p.o. podání 20 mg. Aripiprazol monohydrát 1× za 2 měsíce (Abilfy Maintena^® 720 či 960 mg) byl schválen FDA vloni. Rovnovážného stavu je dosaženo rovněž po čtyřech dávkách, biologický poločas je 28 dní, aplikace je gluteální. Dlouhodobě působící antipsychotika snižují riziko rehospitalizace o 20–30 % ve srovnání s přípravky podávanými ústy.

Drbohlavová, E., Datinská, K.: Naše první zkušenosti s kaplacizumabem u TTP

Vnitřní lékařství č. 7/2025

Trombotická trombocytopenická purpura je vzácné onemocnění (4 : 1 milion/rok) s vysokou mortalitou. Patří mezi trombotické mikroangiopatie a projevuje se jako hemolytická anémie. Geneticky chybí metaloproteáza štěpící von Willebrandův faktor. Může být i získaný deficit (až 95 %) díky autoprotilátkám. Prognóza závisí na včasné diagnostice a zahájení léčby. Zlatým standardem byla doposud kombinace imunosuprese a terapeutické výměnné plazmaferézy (TPE). Dvakrát častěji se vyskytuje u žen a často relabuje. Použití nové monoklonální protilátky kaplacizumabu spolu s kortikoidy u této nemoci popisují autorky z liberecké nemocnice na případu 58leté pacientky. Byla přijata pro poruchu vědomí, měla po těle četné hematomy, léčila se u psychiatra kombinací aripiprazol + sertralin. Po řadě hematologických laboratorních vyšetřeních bylo vysloveno podezření na TTP. ­Diagnóza byla posléze potvrzena, pacientka byla v život ohrožujícím stavu neschopná transportu na pracoviště vyššího typu. Byl nasazen kaplacizumab z vitální indikace 10 mg denně s.c. každý den až do ukončení TPE a pak ještě 30 dní. Pacientka měla při léčbě opakované myoklony, byl nasazen levetiracetam. Stav se pak komplikoval infekcí dýchacích a močových cest vlivem kombinované imunosuprese, byl přidán rituximab (anti CD20) 1× týdně celkem 4×. Pak byla pacientka extubována, stav se zlepšil po téměř měsíční léčbě na ARO a po 38 dnech byl vysazen kaplacizumab a rituximab. Krátce poté byl zaznamenán asymptomatický relaps nemoci, nasazen byl Octaplas LG^® s obsahem plazmy. Aktuálně je pacientka již rok v remisi a ve výborné kondici s kontrolami 1× za 3 měsíce.