Tak to vidím já

Článek Jana Šalšy o využívání soustře­děné přípravy v letním dvojčísle Časopisu ve svém závěru vybízí k reakci. A tak píšu, a přitom trochu vzpomínám.

Tradice soustředěné přípravy nesahá jen do 90. let, ale ještě dál, až do doby existence krajských a okresních lékárenských služeb. Při nich se zřizovaly krajské a okresní galenické laboratoře vedené krajskými a okresními technology. V té ostravské jsem se na konci 80. let připravovala k atestaci z technologie. Vyráběli jsem třeba tablety magnesium laktátu, který právě v té době začal být moderní. Pod názvem Tbl. Hořčík GLO se v Ostravě vyrábí dodnes. I přes tuto dlouhou tradici IPLP z lékáren nikdy nezmizely. Jsou případy, kdy se musí léčivo dávkovat skutečně na míru. Ať už je to ředění kortikoidu do masti nebo kapsličky pro děti s vrozenými srdečními nebo endokrinologickými poruchami. Zrovna takovéto kapsle může klidně připravit každá lékárna.

Potřebuje na to jen tobolky, kapslovačku a univerzální plnivo. Léčiva samotná se získávají rozdrcením registrovaných tablet, protože účinné látky na trhu vesměs nejsou. Ani načatých balení nemusí být nikomu líto. Rodina dítěte se příště zase vrátí a bude ráda, že nemusí jezdit přes celé město do nemocniční lékárny.

Na nás se totiž obrací spousta pacientů poté, co jinde nepochodí a u Dr.Max se doví, že by to trvalo minimálně týden. Rozhodně nemám pocit, že by přípravy ubýbalo. Spíše naopak, zvláště poté, co se uzákonilo konopí pro léčebné účely.

Novela vyhlášky 236/2015 Sb. z dubna letošního roku umožnila předepisovat přípravky z konopí i praktickým lékařům, takže už nejsou výsadou odborných ambulancí, a tedy doménou příslušných lékáren. Myšlenka, že každá lékárna bude mít zaměření podle svých preferencí, je sice pěkná, ale co když budou všichni chtít dělat screening a nikdo přípravu IPLP?

Nebylo by lepší, aby se každá lékárna postarala o pacienty, které má ve svém okolí?

PharmDr. Anna Vachková,
lékárna Městské nemocnice Ostrava