Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 97, 2025, č. 12, s. 6-0
Poslední otázku v roce jsme si nechali pro časopis. Jak rádi ho čtete? Co se vám líbí, co méně? Co byste už vůbec v Časopise českých lékárníků nemuseli mít a co naopak postrádáte?
V dnešní uspěchané době je někdy těžké najít si čas na oddech u čtení. Když si ten čas najdu a otevřu lékárenský časopis, jsem pokaždé moc ráda.
Na Časopise českých lékárníků se mi líbí, že mi pomáhá zůstat v obraze. Ráda čtu úvodní slovo redaktora, které vždy glosuje na aktuální téma. Dále mě taky zajímají legislativní změny a pohled na ně od pana magistra Maršíka; historie léčiv se všemi stinnými stránkami jejich využití, nebo informace o nových schválených molekulách. Vyplatí se taky vědět, jaké semináře či webináře je možné v příštích měsících navštívit.
Cykly o objevech učiněných farmaceuty, nebo letos o léčivých rostlinách, byly zajímavé, a jsem zvědavá, co je připraveno na rok 2026. Méně zajímává mi přijde dvoustránka o nově udělených či zrušených osvědčeních, i když vím, že i to jsou podstatné informace.
Každopádně, časopis měsíc co měsíc sumarizuje chod našeho farmaceutického světa, a co je hlavní: je náš. Proto si myslím, že je důležité si ho zachovat i do budoucna.
Časopis českých lékárníků se stal jedinou tiskovinou v mém životě, kterou čtu opakovaně, byť se jedná o různá, za sebou jdoucí čísla. Jakoukoli knížku koupím, přečtu, půjčím, dám, prodám. Ne tak časopis. Od doby, co mě pan redaktor zařadil mezi respondenty, se v mém životě pro časopis utvořil biorytmus. Cyklicky ho každý měsíc týden proklínám, když mám na všetečnou otázku napsat svůj názor. Týden je totiž doba, která uběhne od zaslání nové otázky do urgence. J Cyklicky mi časopis jeden den v měsíci udělá radost, když ho najdu ve schránce. Ještě pod vlivem soukromého pekla nad psaním odpovědi na otázku si nejprve se zájmem přečtu odpovědi svých kolegů a upřímně doufám, že se u psaní taky nadřeli. Pak časopis pár dní nosím v kabelce a v prostojích čtu články k aktuálním záležitostem. Po několika dnech skončí unavené číslo na polici, kde tvoří základ šikmé věže. Ne ale v Pise, jak vás určitě hned napadlo, ale u mě ve skříni. Když věž hrozí zhroucením, přesunu ji na podlahu, řadím čísla popořadě a po ročnících svážu do propadliště dějin… Abych byla připravená, kdyby někdy bylo potřeba najít nějakou informaci o opakované chybě, které se dopouštíme, a poučit se z ní. Časopisy rozmetané po podlaze většinou znovu přitáhnou moji pozornost. Nahlížím do nich a v tu chvíli mě překvapí zajímavosti, kterých jsem si v první chvíli nevšimla, že v něm jsou. Čtu v bizarních polohách na zemi. Naště stí mě rodina nenechá se u toho ničit dlouho a vyrušují mě svými požadavky, a tak se vázání ročníku protáhne do několika dní. Zpravidla ale ne déle než do příštího vysávání. Dávám totiž pozor, aby lékárenství (byť ve sledu událostí na papíře) nepohltil prach!
V první řadě musím před všemi, kteří se podílejí na tvorbě časopisu, smeknout pomyslný klobouk a poděkovat za příjemné čtení při dlouhých zimních večerech a letních dovolených.
Líbí se mi s lehkostí napsané těžkosti z aktuálního dění v Komoře. Letošní rubrika o zajímavostech léčivých rostlin na začátku navnadila i s tipy na chutné snadné recepty.
V časopise mi chybí nějaká stránka, kde by si čtenář mohl například formou kvízu abcd oprašovat své těžce nabyté bohaté vědomosti, které se tak snadno zapomínají, když nejsou používány. Nebo řešení nějakých vymyšlených kazuistik. Správné výsledky v dalším čísle, případně výsledek do nějaké tajenky.
Na náš stavovský časopis jsem se vždy moc těšil a byl jsem zvědavý, co zajímavého v něm najdu. Poslední dobou to bohužel z časových důvodů vypadá tak, že si ho se zájmem prolistuji a naplánuji, v jakém pořadí si v dalších dnech jaké články přečtu. Mnohdy pak časopis leží na stole celý měsíc do doby, než přijde další. Dlouhodobě preferuji články psané kolegyněmi a kolegy s jejich názory, pohledy, úvahami, postřehy či zážitky z různých akcí či představení některých osobností a lékáren. Ty čtu nejdřív, pokud ne rovnou hned. Vím ale samozřejmě, že není vůbec snadné najít ochotné pisatele. Sám mám asi půl roku rozepsaný článek a ne a ne ho dokončit. Pravidelně probíraný přehled zrušených a vydaných osvědčení, životní jubilea, vzpomínky, nekrology a otázka, zda v časopise mají být, nebo ne. Řeší se to v každé diskuzi a řešili jsme to samozřejmě i na nedávném setkání členů redakční rady časopisu. Já tyto rubriky pročítám a patřím do skupiny zastánců jejich zachování v našem časopise. Když už pro nic jiného, tak pro historické účely, evidenci životů a údělů farmaceutů a lékáren. Jako kroniku dění v našem oboru. Jistě, je to přece uloženo na webu. Ale papír je papír, memento dob minulých. Na internetu bude čím dál víc balastu a spolehlivost zálohy může být nejistá. Podobně vítám v časopise i přehled vzdělávacích akcí, které si sice můžu vyhledat na webu, ale vytištěno je to pro mě praktičtější. Z odborných záležitostí se mi líbí novinky ve farmakoterapii a uvítal bych více článků k IPLP – a to klidně i opakování přípravy základních IPLP, nemusí to být žádné extra výjimečné přípravy. Jak to tak čtu, líbí se mi tedy celý obsah našeho časopisu. Jen by možná mohl mít novější formát či vzhled, uspořádání. Náš obor je velmi široký, je tedy pochopitelné, že se ne všem kolegyním a kolegům bude líbit celý časopis. Úspěch podle mě bude, když se každému bude líbit aspoň jeden či dva články. Přeji našemu časopisu, ať už v listinné či elektronické podobě, mnoho spokojených čtenářů. Panu šéfredaktorovi pak spolehlivé a aktivní přispěvatele a autory. A všem kolegyním a kolegům pevné zdraví, energii, odolnost, optimismus a každoměsíční těšení se na nové číslo našeho časopisu. J
Časopis českých lékárníků čtu ráda, hlavně rubriky Ze života právníka, Zeptali jsme se… a Právní poradna – ty mě vždycky nejvíc vtáhnou. Naopak většinou přeskočím Vědecké okénko, Léčivé rostliny, Co stojí za přečtení, Molekulu měsíce a Magistraliter okénko. Do budoucna bych uvítala víc „živého“ obsahu – třeba přehledné novinky z legislativy nebo pohled do dění jednotlivých OS. Myslím, že by to časopisu dodalo větší šťávu, a ještě víc ho přiblížilo každodenní praxi lékárníků.
Časopis vidím z pozice člena redakční rady jako revue pro farmaceuty. Něco ze spolkového života, něco poučného a něco o nás farmaceutech, když to někdo napíše. Stejně tak jako zahrádkáři mají články o obřích rajčatech a včelaři o bezrámkovém včelařství, my máme kromě článků o dění v Komoře občas i nějaký ten odlehčující o bylinkách a dosažených životních cílech. Do časopisu se vrátila reklama. To se nemusí líbit, ale snížila se tím finanční náročnost vydávání a nějaký ten rakytníček mezi zajímavými články se snad dá snést.
Myslím, že tuto anketní otázku by bylo lépe položit dnešním absolventům a členům pod 30 let. Jak by si časopis představovali oni, co by rádi četli a jak a jestli vůbec chtějí číst? Je pravda, že se papír moc nečte, proto mne zaujala myšlenka vybrané články překlopit do onlinu. Byla by to práce. Vybrat co a kdy uvolnit, předělat články pro online použití. Je to jiný svět a možná chce i jiný obsah.
Mohl bych napsat ještě tisíce slov, ale raději vás touto cestou požádám. Máte ve svém okolí mladé lékárníky nebo lékárníky, kteří časopis nečtou? Oslovte je. Ať dají redakci vědět, co může udělat pro to, aby časopis četli. Ale předem upozorním, že to bude, jak v třebíčském OS. Chceš, aby se něco dělo, tak přilož ruku k dílu a OS ti pomůže. Chceš časopis modernější, tak přilož ruku k dílu a redakce ti pomůže. Časopis jsme my, my všichni.
Každý měsíc se na časopis těším. Vypadá tajemně, jak je zabalený do sekundární fólie. Nejprve mě zaujme titulní strana. Musím přiznat, že loňské dětské naivní kresby se mi velice líbily a dovedly vykouzlit úsměv na rtech už při rozbalení časopisu. Pak prolistuji časopis, zaujmou mě fotky, zprávy z kongresů. Informace, kde se co děje, reportáže z pracovních dnů, ze zajímavých odborných akcí. V poslední době musím také pochválit magistraliter okénko se zajímavými kazuistikami a recepturami. A co bych zrušila? Vydaná a zrušená osvědčení a jubilea měsíce.
Ať se našemu stavovskému časopisu daří i v novém roce 2026 a přeji mu hodně spokojených čtenářů nejen z řad farmaceutů.
Časopis mi chodí pravidelně od roku 2010. A musím se trošku stydlivě přiznat, že než jsem do něj začala přispívat, většinou jsem ho jen tak „prolétla“. Nejčastěji jsem zakotvila u Právní poradny a u ankety Zeptali jsme se. A co jsem dělala opravdu poctivě? Schovávala jsem si jeho čísla „na potom“. Možná to znáte, jednou si to přečtu, až bude čas. No… se třemi dětmi je „až bude čas“ spíš takový rodinný vtip než skutečnost. Takže vloni děti dokonce vyhrály cenu za sběr papíru, protože moje pečlivě budovaná časopisecká věž už musela nevyhnutelně do sběru. A tím se dostávám k pointě: možná je čas se zamyslet, jak a kde ho vlastně čteme. Dokážu si představit, že některé články by se mohly objevovat i v naší uzavřené FB skupině České lékárnické komory. Když jedu ráno metrem do práce, mám mobil stejně pořád v ruce. A buďme upřímní. Mobilní displej otevíráme každý den mnohem častěji než ty krásné papírové výtisky, které si poctivě odkládáme „na někdy“. Bylo by skvělé mít články takto po ruce. Hlavně pro mladé kolegy. Během chvilky si je přečíst a jedním klikem sdílet například s kolegy z lékárny. Zvýšila by se dostupnost informací i jejich dopad. Papírovou verzi bych ale určitě zachovala, někteří kolegové mají rádi vůni papíru a dávají přednost čtení bez modrého světla. A to je v pořádku. Na závěr bych si dovolila malé přání. Čtěte Časopis českých lékárníků. Za každým vydáním je práce mnoha lidí. Díky, že časopis držíme při životě. A díky všem, kteří se na něm podílejí.
Na čtení Časopisu českých lékárníků si většinou ráda najdu čas. Líbí se mi jeho přehlednost a to, že spojuje odborná témata s novinkami z praxe i z vědy. Mám na něj i jednu dlouholetou vzpomínku ze studií v Hradci Králové: na jedné přednášce nám vyučující časopis přinesl, abychom si ho mohli prohlédnout a možná také tak trochu abychom si mohli udělat obrázek o tom, jak lékárenská praxe reálně vypadá. Tehdy mě pobavila existence rubriky Molekula měsíce, do té doby jsem se v jiných časopisech setkávala většinou jen s „fotografií/vtipem měsíce“. A dnes, když na ni narazím, myšlenkami se vracím k časům stráveným na farmaceutické fakultě – taková malá osobní radost, kterou mi časopis přináší. J
Jinak mě nejvíce zajímají články, ze kterých můžu čerpat něco praktického pro svou práci – často v přiložených Farmakoterapeutických informacích nebo v textech z oblasti práva a legislativy. Co naopak většinou přeskočím, je výčet vydaných a zrušených osvědčení k výkonu lékárenské praxe; možná by je stačilo mít uvedené jen na webu Komory. V časopise bych uvítala více kazuistik z praxe – ať už z běžné práce v lékárně, z konzultací u táry či ještě lépe v samotných konzultačních místnostech, nebo z praxe klinických farmaceutů. Myslím, že by byly velkým přínosem i příklady spolupráce s lékaři. Celkově považuji náš časopis za kvalitní zdroj odborných informací i zpráv ze společenských aktivit a ráda se k němu vracím.
Časopis českých lékárníků čtu velmi ráda, a to někdy více, někdy méně, a je dobře, že má stále svoji papírovou podobu, měsíc co měsíc. Možná jsme taky kdysi remcali, že je to zbytečné, no má to zcela jistě svoje. Jeho koncepce je fajn, najdeme v něm zajímavou odbornou stránku i vědecké okénko, co se děje nebo co se kde událo. Nám doma se líbí také právní poradenství a Právní poradna. Za zajímavé považujeme i návrat k bylinkám, články o fytoterapii, ale i různé historické informace k farmacii, průmyslu a k lékárnám, k jejich vývoji, technologii i starodávnému vybavení a zařízení. Zajímavostí jsou také osvědčení a významná jubilea, u kterých člověk rád zavzpomíná i na starší generaci, magistry a lidi kolem časopisu, se kterými se setkal nebo trávil čas.
Přeji časopisu, ať se mu i nadále daří a ať je součástí naší praxe.
Přiznám se, že jsem kolísavý čtenář. Žijeme v rychlé době, baví mě tedy články pro mou praxi přínosné, jasné a stručné, pokud jsou doplněné fotodokumentací, získávají punc atraktivity.
Časopis každý měsíc nejprve prolistuji, upoutá-li mě nadpis, či jméno autora článku, ráda se k němu vrátím. Patřím tedy k čtenářskému středu, řídím se trojicí nadpis–obrázek–autor. J
Jubilejní poslední otázku roku 2025 jsem si dovolila zaslat kolegům farmaceutům z naší nemocniční lékárny. S napětím a zvědavostí jsem čekala na odpovědi. Celý týden od zaslání se nedělo doslova nic, tak jsem se začala opatrně dotazovat, zda si můj e-mail kolegové přečetli. Přečetli ho téměř všichni dotazovaní, ale písemně se vyjádřit nechtěl nikdo… Nicméně jsem zachytila pár slovních odpovědí, které by se daly sesumírovat zhruba takto:
Časopis čte menší polovina dotazovaných, mnozí z nich by uvítali, kdyby jim časopis chodil do schránky nikoli poštovní ale e-mailové. Dále jsem se dozvěděla, že někteří čtou pouze moji rubriku (to bylo možná z kolegiality, nebo s ohledem na termín před rozdělováním ročních odměn). Další oblíbená rubrika jsou vložené farmakoterapeutické informace, či praktické zkušenosti ze zahraničních lékáren.
Po urgencích z redakce jsem nakonec ze 37 zaslaných e-mailů dostala (po termínu) jednu odpověď, kterou si můžete přečíst na následujících řádcích.
Já osobně si na časopis najdu čas převážně na nočních službách, kdy se ho snažím pročíst celý. Jelikož jsem šetřivý typ, vůbec by mi nevadilo, číst časopis na monitoru v elektronické formě. Tím, že jsem aktivní přispěvatel si dokáži živě představit, kolik práce zabere příprava celého čísla a jak je náročné získat z terénu dostatek materiálů a připravit je k publikaci. Pokud bude dostatek podnětů a aktivních přispěvatelů, bude i celý časopis aktuální a bude odrážet situaci v různých oblastech našeho oboru.
Já čtu časopis rád, ne samozřejmě celý, řádek po řádku, ale obvykle si ho celý prolistuju a začtu se do 2–3 článků. Většinou mě zaujmou články o nových molekulách nebo farmakoterapeutické informace, ale stejně tak jsou vždy dobře zpracována témata k novým změnám legislativy a jejich dopadů do naší práce.
Náš časopis mám možnost porovnat s Časopisem české lékařské komory a jsem velmi potěšen, že úroveň našeho komorového periodika je významně vyšší a není jen prostředkem k sebeprezentaci prezidenta komory.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
