Konference mladých lékárníků – pohled medika

V sobotu 25. října 2025 jsem se zúčastnil Konference mladých lékárníků v Hradci Králové, i když jsem studentem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Přiznám se, že jsem se o lékárenství v Česku nikdy příliš nezajímal, ale díky pozvání, které mi laskavě zaslala Mgr. Lucie Malotinová, jsem se rozhodl přijet –⁠ a rozhodně toho nelituji.

Proč jsem se rozhodl zúčastnit

Hlavní motivací pro mou účast bylo rozšířit si obzory. Jako student všeobecného lékařství, a to teprve druhým rokem, začínám vnímat, že lékaři často žijí v určité bublině, uzavření sami v so­bě. Komunikace s ostatními složkami zdravotnického systému bývá slabá –⁠ někdy kvůli nedostatku kontaktu, jindy kvůli egu, které lékaře staví do poněkud nadřazené pozice. I proto jsem s pokorou seděl v sále plném lékárníků a cítil se trochu jako černá ovce.

Přednášky a dojmy z programu

Program konference byl překvapivě pestrý a nabitý aktuálními tématy. Zaujala mě už první přednáška, která se věnovala blízké budoucnosti českého lékárenství a otázkám plošného měření glykémie či cholesterolu. Největší diskuze se ale nesla kolem tématu očkování v lékárnách.

Mnohé další příspěvky se zabývaly kazuistikami či odbornými aspekty léků –⁠ v oblastech, do kterých jsem zatím kvůli chybějící farmakologii úplně nepronikl. I přesto jsem se snažil z každé přednášky odnést maximum.

Silný dojem ve mně zanechala přednáška pana doktora Stanislava Havlíčka, který sdílel zkušenosti z mise v Gaze s organizací Lékaři bez hranic. Poslouchat reálné příběhy lékařů a lékárníků působících uprostřed války bylo nesrovnatelně silnější než jakákoli reportáž z televize.

Panelová diskuze a pohled na budoucnost

Závěrečná panelová diskuze naznačila další možné směry vývoje českého lékárenství. V otázce očkování v lékárnách se panelisté opírali o kvalitní data a argumenty. Přesto mi trochu chyběl vyvážený pohled ze strany lékařů, které zastupoval doktor Špliňo. Diskuze tak místy zůstala jednostranná.

To, co nebylo řečeno nahlas

Kromě toho, co bylo řečeno na přednáškách, jsem si odnesl i to, co řečeno nebylo. Lékaři a lékárníci spolu v současné době moc dobře nevycházejí. Je samozřejmě problém, pokud praktický lékař posílá pacienty s komplikacemi k odborníkům do nemocnice, ale už nepošle pacienta s patnácti léky k farmaceutovi, aby mu zkontroloval možné duplikace, kontraindikace a jiné s užívanými léky související problémy. Je samozřejmě špatně, pokud celý zdravotnický systém nespolupracuje v zájmu pacienta, ale každý se zajímá pouze o sebe.

Moje diskuze s lékárníky

Měl jsem příležitost neformálně si popovídat s farmaceuty z lékárny BENU. Jejich hlavním přáním směrem ke studentům medicíny bylo, aby na lékárníky nahlíželi s větším respektem a otevřeností ke spolupráci. Tento princip už se naště stí začíná prosazovat u klinických farmaceutů, kteří jsou přirozenou součástí nemocničních týmů. Dalším logickým krokem by mělo být užší propojení praktických lékařů s lékárníky v lékárnách.

Závěrem

Konference pro mě byla prvním skutečným vhledem do problematiky lékárenství, jejich kompetencí i pozice v našem zdravotnickém systému. Rád bych příště viděl mezi účastníky více studentů medicíny –⁠ věřím, že by si stejně jako já odnesli novou perspektivu a větší chuť ke spolupráci s lékárníky.

Tomáš Bartoš, student 2. LF UK