Klinická farmacie na zámku i ve sklípku


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 91, 2019, č. 12, s. 22-23

V Mikulově se ve dnech 22.–23. listopadu konala jedna z největších farmaceutických akcí – XXI. Sympozium klinické farmacie René Macha. Tentokrát s názvem Prevence a léčba kardiovaskulárních a onkologických onemocnění.


Začali jsme to s René Machem,“ řekl prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc., nestor tohoto již tradičního sympozia. „To byl progresivní lékárník, který si myslel, že je potřeba lékárnictví vést taky trochu jinam. A při společném kopání na vinohradu nás jednou napadlo, že by se společenská část setkání mohla odehrávat ve sklípcích.“

René Mach bohužel zahynul v červenci 2006 na Mont Blancu, ale tradice byla založena a v sympoziích klinické farmacie se podařilo spojit vysoce náročný odborný program s uvolněným večerním setkáním ve Valtickém sklepení.


Letos do Mikulova přijelo 440 účastníků a program byl rozdělen do devíti bloků. Šlo o přednášky, workshopy i diskuze, které zde všechny těžko můžeme představit. V pátek se program věnoval ve dvou dopoledních blocích interaktivnímu řešení lékových problémů (e-Drby). Dr. Jitka Čupáková například představila téma „HIV pozitivní pacient s Burkittovým lymfomem – ­kazuistika.“

Sympozium pořádají Sekce klinické farmacie České farmaceutické společnosti (ČFS) ČLS JEP, z. s., a Katedra sociální a klinické farmacie Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové (FaF UK HK). Při pátečním zahájení proto nemohli chybět představitelé ČFS a FaF UK HK, předseda prof. Martin Doležal a děkan prof. Tomáš Šimůnek, kteří nad konáním celé akce převzali záštitu. Kromě nich do Mikulova přijel prezident České lékárnické komory Mgr. Aleš Krebs, dr. Pavel Grodza, děkanka Farmaceutické fakulty VFU Brno doc. Radka Opatřilová, proděkan FaF UK HK prof. František Štaud, předsedkyně ČOSKF PharmDr. Jana Gregorová a členka výboru Sekce klinické farmacie Slovenské farmaceutické společnosti dr. Vlasta Kákošová. Mezi hosty nechyběla ani jedna ze zakladatelek sympozia dr. Dobroslava Čupová.


Byl jsem před 21 lety na tom úplně prvním sympoziu, když to všechno začínalo a musím říct, že pokrok je veliký,“ svěřil se profesor Doležal. „Klinická farmacie se čím dál víc dostává i do praxe lékárníka, je to víc o pacientovi, farmakologii a možná méně o tom léku samotném. Jsem moc rád, že kongres funguje a rozvíjí se.“

Páteční program se pak odehrál ve dvou blocích věnovaných léčbě kardiovaskulárních onemocněních. Zazněly přednášky o rizikových faktorech kardiovaskulárních onemocnění, současném stavu a možnostech antitrombotické léčby ischemické choroby srdeční a s tím souvisejícími lékovými interakcemi přímých antikoagulancií, a v neposlední řadě přednášky ohledně vybraných kardiovaskulárních onemocnění.


Večer se přemístili účastníci do Valtického sklepení a kromě ochutnávek vína a dalších dobrot a poslechu cimbálové muziky měla obrovský význam i osobnější forma setkávání. Už cestou v autobuse jsem například vyslechl debatu tří mladých farmaceutů, zřejmě spolužáků, kteří si vzájemně vysvětlovali pozitiva a zejména negativa své současné práce. Každý pracoval v jiném typu lékárny, řetězcové, jedinečné a nemocniční a jejich rozhovor byl tak zajímavý, že bych ho nejradši otiskl i zde v časopise. Ale jednak poslouchat, natož zveřejňovat, cizí rozhovory je neslušné, jednak jsem ho z části po té noci ve sklípcích stejně zapomněl. Ale věřím, že podobné rozhovory, podobná setkání jsou i ve stínu „velké vědy“ na takovém kongresu velmi důležité.

Na sobotním programu kupodivu příliš mnoho účastníků nechybělo a většina vydržela až do samého konce. V onkologických blocích byly přednášky orientované především na karcinom prsu, nádory hlavy a krku, hematoonkologii a s ní související infekční komplikace, prevenci a screening onkologických onemocnění a neméně důležitou imunoterapii solidních nádorů. Blok přednášek byl vždy zakončen panelovou diskuzí. Otázek i odpovědí zazněla spousta a někdy musela být diskuze i z časových důvodů ukončena. Panelová diskuze byla příležitostí ke konfrontaci medicíny založené na důkazech se zkušeností z klinické praxe.


Na letošním ročníku bylo zvláštní i to, že se do toho dali ti kluci sami,“ přiznal profesor Jiří Vlček. „Řekl jsem si, že už nebudu moc aktivní co se týče vytváření a organizování programu, že už budu spíš jen účastníkem. A jací kluci? No přece docent Josef Malý, doktor Petr Domecký a jejich tým.“

I my děkujeme těmto „klukům“ za milé přijetí a zajímavý zážitek.

Zdeněk Pokorný


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 12

2019 Číslo 12

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se